zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Plyn z břidlic bude mít v Británii velké daňové úlevy

23.07.2013
Energie
Geologie
Plyn z břidlic bude mít v Británii velké daňové úlevy

Velká Británie patří vedle Polska či Rumunska k několika málo členským zemím Evropské unie podporujícím těžbu břidlicového plynu. Ministr financí George Osborne sdělil, že vláda poskytne firmám, které se pustí do břidlic, rozsáhlé daňové úlevy. Společnosti v ropném a plynárenském sektoru dosud odvádějí 62procentní daň ze zisku. Z peněz vydělaných v břidlicovém byznysu to bude jen 30 procent.

"Nový daňový režim, který chystáme pro břidlicový plyn, bude nejvelkorysejší na světě," prohlásil Osborne v rozhovoru pro BBC. Věří, že Británii se ještě v tomto desetiletí podaří výrazně zmírnit závislost na dovozu zemního plynu, zejména z Norska. A hlavně, že se domácnostem a firmám sníží účty za energii, jako se to stalo v USA díky břidlicovému boomu v posledních zhruba třech letech.

Vskutku pohádkové bohatství?

Britští geologové nedávno uvedli, že naleziště Bowland v severní Anglii skrývá až 37 bilionů krychlových metrů břidlicového plynu. To je dvakrát tolik, než původně udávali. Británie, která loni spotřebovala 78,3 miliardy kubíků zemního plynu, by tak mohla mít vystaráno na desítky let.

Těžební firmy, například IGas, Cuadrilla nebo francouzský Total, sledují aktivitu britské vlády se zájmem. "Daňové úlevy by mohly přilákat nové těžaře. Není však pro ně jednoduché se rozhodnout, neboť jde o investice v desítkách až stovkách milionů liber, navíc spojené s technickými problémy i s rizikem, že firemní pověst v případě neúspěchu utrpí," komentuje pro agenturu Reuters Peter Atherton z firmy Liberum Capital.

Podle něj i dalších expertů nelze zatím říci, kolik plynu lze v Británii z břidlic vytěžit. "Není možné cokoli spolehlivě odhadovat, dokud nebudeme mít praktické zkušenosti s těžbou," uvádí zpráva, kterou zveřejnil výbor Dolní sněmovny pro energii a klimatické změny. "Jsou zapotřebí alespoň dva roky, aby bylo možné odpovědět na otázku, zda bude břidlicový byznys v Británii životaschopný, nebo nikoli," míní Atherton.

Polsko investory zatím zklamalo

Z ostatních zemí EU na břidlicový plyn velice sází Polsko. Jeho odhadované zásoby však jsou mnohem menší, než Varšava uváděla před třemi lety, kdy premiér Donald Tusk ohlásil nástup břidlic. Poslední předpověď Mezinárodní agentury pro energii odhaduje polské zásoby v rozsahu 346 až 768 miliard metrů krychlových.

Firmy se pustily do průzkumných vrtů v širokém pásmu rozprostírajícím se od pobřeží Baltského moře směrem na jihovýchod až k ukrajinské hranici. Ale skoro padesátka dosud provedených průzkumných vrtů očekávaný těžební potenciál nepotvrdila.

Mnohé západní firmy proto dávají polským břidlicím vale. Po ExxonMobilu jsou to například Marathon Oil nebo Talismann Energy. Zklamal je nejen rozsah zjištěných zásob. Stěžují si také na nejasná regulační pravidla a značnou byrokracii spojenou například s přístupem na pozemky. Ale některé společnosti v Polsku zůstávají - mimo jiné americké koncerny Chevron a ConocoPhillips nebo italská ENI.

Náměstek ministra životního prostředí a hlavní geolog Piotr Wozniak ujišťuje, že Varšava brzy schválí změny ve prospěch investorů. Například platnost licence na průzkum a těžbu se prodlouží z jednoho roku na dva. Povolení k průzkumu se automaticky změní na povolení těžební, aniž by investor musel předkládat novou žádost.

Za hranicemi EU sází na břidlice Ukrajina. Stejně jako v případě Polska jí jde o snížení závislosti na dovozu plynu z Ruska. Strategickou dohodu o spolupráci v průzkumu a těžbě na východě Ukrajiny platnou 50 let podepsali začátkem letošního roku v Davosu ukrajinský prezident Viktor Janukovič se šéfem britsko-nizozemského koncernu Royal Dutch Shell Peterem Voserem. Podpis připojil také nizozemský premiér Mark Rutte. Nizozemci slíbili, že v první etapě investují kolem 7,5 miliardy eur. V oblasti kolem Charkova a Doněcka by se mělo těžit až 20 miliard metrů krychlových břidličného plynu ročně.

Jak se k břidlicovému plynu stavějí vybrané evropské země

Velká Británie

Vláda těžbu jednoznačně podporuje. Slibuje rozsáhlé investiční pobídky, hlavně daňové úlevy.

Polsko

Vláda se snaží snížit závislost na dovozu zemního plynu z Ruska. Firmy ale zatím odrazují nejasná regulační pravidla a byrokratické průtahy.

Rumunsko

Vláda již uděluje povolení k průzkumným vrtům. Nedávno ho ve východním Rumunsku získal americký Chevron. Naproti tomu sousední Bulharsko průzkum striktně zakázalo.

Francie

Průzkum a těžbu v roce 2011 zakázala kvůli obavám z nepříznivých dopadů na životní prostředí. Americká firma Schuepbach Energy se proti tomu odvolala a věc bude možná rozhodovat francouzský ústavní soud.

Ukrajina

Zájem o průzkum a těžbu roste. Licenci získal například koncern Shell.

Německo

Průmyslová lobby tlačí, aby se těžilo stále více. Zemská vláda v Severním Porýní-Vestfálsku koncem loňského roku hydraulické štěpení zakázala. Naproti tomu vláda Dolního Saska, kde se těží 90 procent německého břidlicového plynu, firmy podporuje.

Česko

Průzkum ani těžba se zatím neplánuje. Už proto, že chybí potřebné zákony a regulační pravidla. Odborníci z plynárenství nicméně soudí, že rozsah nekonvenčních zásob stojí za to ověřit.

AUTOR: Václav Lavička
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí