zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nagojský protokol

09.08.2013
Nagojský protokol

Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání...

Česká republika je smluvní stranou Úmluvy o biologické rozmanitosti. Jedná se o mezinárodní úmluvu s více než 190 smluvními stranami, která si klade tři základní cíle: ochranu biodiverzity, její udržitelné využívání a zajištění spravedlivého a rovnocenného rozdělování přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů. K upřesňování úmluvy jsou postupně přijímány tzv. protokoly, pomocí kterých dochází k naplňování cílů úmluvy.

Na 10. zasedání konference smluvních stran, které se konalo v říjnu 2010 v japonské Nagoji, byl přijat Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném rozdělení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti. Česká republika se stala signatářem protokolu v dubnu následujícího roku. Smluvní stranou protokolu je rovněž Evropská unie, protokol je tudíž součástí práva EU, závaznou pro orgány EU i členské státy.V platnost protokol vstoupí uplynutím 90 dnů po uložení ratifikačních listin nejméně 50 smluvních stran Úmluvy. Protokol bude nutno promítnout do právní úpravy v EU i ČR.

Cílem protokolu je spravedlivé a rovnocenné rozdělení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů (v médiích bývá proto někdy označován jako protokol "proti biopirátství"), včetně odpovídajícího přístupu ke genetickým zdrojům, monitoringu jejich využívání, zajištění rozdělení přínosů, které plynou z jejich využívání a předávání příslušných technologií. Tyto kroky mají přispět k ochraně biodiverzity a trvale udržitelnému způsobu využívání jejích složek.

Genetickým zdrojem se pro účely protokolu rozumí (podle Úmluvy o biologické rozmanitosti) jakýkoliv materiál rostlinného, živočišného, mikrobiálního nebo jiného původu, obsahující funkční jednotky dědičnosti a mající skutečnou nebo potencionální hodnotu (mimo lidských genetických zdrojů, které jsou z působnosti protokolu výslovně vyňaty).

Přínosy plynoucí z využívání genetických zdrojů, jejich následné aplikace a uvádění na trh mají být rozděleny se smluvní stranou poskytující tyto zdroje spravedlivým a rovnocenným způsobem, na základě vzájemně dohodnutých podmínek (mutually agreed terms, MAT). Přístup ke genetickým zdrojům za účelem jejich využití podléhá předchozímu informovanému souhlasu (prior informed consent, PIC) smluvní strany, která zdroje poskytuje. Systém by měl tudíž podle protokolu fungovat tak, že pokud se smluvní strana rozhodne pro regulaci podmínek přístupu ke genetickým zdrojům, musí přijmout nezbytná právní, administrativní a politická opatření k zajištění právní jistoty, přehlednosti a transparentnosti své vnitrostátní legislativy a všech regulačních požadavků na vydávání PIC a vyžadování a kontrole MAT.

Prakticky by celý systém nakládání s genetickými zdroji mohl fungovat obdobně jako systém Úmluvy o obchodování s ohroženými druhy rostlin a živočichů (CITES). Smluvní strany si pro otázky přístupu a rozdělení přínosů určí kontaktní místo a odpovědný státní orgán. Nápomocným při aplikaci protokolu bude nový Informační systém pro přístup a rozdělení přínosů (Clearing House Mechanism, CHM), do kterého budou smluvní strany povinně vkládat informace. Dále smluvní strany stanoví alespoň jedno kontrolní místo, jehož úkolem bude shromažďovat nebo přijímat potřebné informace o PIC, původu genetických zdrojů, vytvoření MAT, popřípadě využívání genetických zdrojů.

Ratifikace protokolu Českou republikou bude mít bezpochyby nezanedbatelný dopad na právní úpravu v ČR. Konkrétní podoba těchto změn není prozatím přesně známa, na úrovni ČR probíhají intenzivní analytické a přípravné práce a s napětím s očekává výsledek legislativního procesu na úrovni EU. Evropská komise připravila návrh nařízení EU k provedení protokolu. Tento návrh by měl být počátkem července projednán Výborem Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Definitivní znění by mohl Evropský parlament schválit přibližně v říjnu 2013. Konkrétní dopady na legislativu ČR se budou odvíjet od konečné podoby tohoto nařízení.

V současné době jsou v ČR podmínky pro přístup ke genetickým zdrojům řešeny v mnoha různých právních předpisech (viz zejména zákon č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/200 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 62/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a jiné). Seznam právních předpisů dotčených přijetím protokolu by však mohl být ještě významně rozsáhlejší, neboť protokol se dotýká též genetických zdrojů pro výživu a zemědělství, s nakládáním s genetickými zdroji souvisejícími existujícími nebo bezprostředně hrozícími mimořádnými událostmi, které ohrožují nebo poškozují zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, či otázek souvisejících s financováním rozdělování přínosů z využívání genetických zdrojů ve specifických situacích.

Bližší informace viz například na internetových stránkách Úmluvy o biologické rozmanitosti http://www.cbd.int/abs/

Autor: Mgr. Lucie Pokorná

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí