zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Brno: Přírodou krok za krokem: za poznáním, odpočinkem, zábavou

04.08.2013
Příroda
Urbánní ekologie
Brno: Přírodou krok za krokem: za poznáním, odpočinkem, zábavou

Město Brno zahrnuje celkem 48 katastrálních území v 29 městských částech s celkovou rozlohou cca 230 km2 a z hlediska biogeografického členění patří k velice zajímavým oblastem. Jeho pestrý - velmi členitý a tvarově rozmanitý - reliéf je výsledkem více než 600 milionů let dlouhého geologického a geomorfologického vývoje. Střed města - náměstí Svobody - zaujímá výhodnou polohu na rozhraní dvou velkých geografických jednotek Evropy. Severní část území náleží k České vysočině a jižní část k Západním Karpatům. Svým obyvatelům i návštěvníkům tak město nabízí pestrou škálu možností, jak si od velkoměstského ruchu odpočinout v oázách dýchajících svěží zelení.

Lesy, řeky i skály - příroda Brno neošidila
Brno jako velkoměsto má v rámci České republiky unikátní přírodní zázemí. V jeho velmi blízkém okolí se nachází rozsáhlé listnaté a smíšené lesy, které pokrývají zhruba 28 % celkové rozlohy města.
K nejrozsáhlejším patří přírodní park Podkomorské lesy a přírodní park Baba. Jedinečnou doubravou s druhově bohatým bylinným porostem je přírodní rezervace Bosonožský hájek. Významnou druhovou pestrost je možné spatřit i v dubových a dubohabrových lesích na vápenci v severovýchodní části města (jižní výběžek Moravského krasu). Prvním zvláště chráněným územím Brna byla vyhlášena přírodní rezervace Černovický hájek, neboť se jedná o jediný fragment lužního lesa.
Území Brna patřící do povodí Moravy odvodňují dvě větší řeky, které jsou součástí regionálního územního systému ekologické stability: Svratka (levostranný přítok Dyje a hlavní vodní tok) s celou řadou malých přítoků (Ponávka, Leskava, Vrbovec atd.) a Svitava.
Lesy jsou protkány drobnými potůčky (např. horní tok Melatína nebo toky v komplexu Podkomorských lesů) a významným fenoménem jsou studánky (v Podkomorských lesích jde o Helenčinu a Ríšovu studánku). Na území města nechybí ani malé až středně velké rybníky, např. Babí doly, Žebětínský rybník, rybníčky na Ponávce pod Jehnicemi nebo Soběšické rybníčky.
V nivě Svratky se zachovala poříční jezera, vyhlášená jako přírodní památka Holásecká jezera a registrované významné krajinné prvky Splavisko a Stará řeka, která je součástí evropsky významné lokality Modřické rameno. Oživují tak zemědělskou krajinu mokřadními biotopy s výskytem celé řady vodních ptáků, obojživelníků a plazů. Staré břehové porosty s množstvím doupných stromů (stromů s dutinami - pozn. red.) poskytují dobrá hnízdiště ptákům.
Na území města patří z hlediska ochrany přírody k nejohroženějším místům mokřadní lokality. Za nejcennější mokřady se považují Černovický hájek, Rájecká tůň či Bítýšská bažinka. Mokřadní louky podél toků jsou však dnes na pokraji vymizení.
Z hlediska ochrany přírody mají význam rovněž stepní a lesostepní lokality (vzniklé v dávné minulosti po odlesnění všudypřítomných lesních porostů). Plochy obhospodařované v minulosti pastvou a kosením jsou dnes charakterizovány většinou druhově bohatými teplomilnými travinobylinnými společenstvy s výskytem celé řady chráněných a ohrožených druhů rostlin (například přírodní památka Medlánecké kopce, přírodní památka Velká Klajdovka nebo významný krajinný prvek Pod Hády, kde i v dnešní době spásají traviny ovce).
Významné jsou ostrůvky jurských vápenců (usazeniny jurského moře staré cca 155 milionů let), které vystupují například na Stránské skále. Ta je národní přírodní památkou a současně evropsky významnou lokalitou, kde se vyvinuly krasové jevy a kde byly nalezeny cenné paleontologické a archeologické nálezy.
Dále je nutno zmínit dřívější těžbu vápnitých spraší a výskyt červenofialového pískovce s vložkami břidlic a slepenců devonského stáří, který vystupuje na Červeném a Žlutém kopci, i těžbu štěrkopísků tuřanské terasy na jihovýchodě města (např. významný krajinný prvek Černovická pískovna).
Těžba surovin se mnohde stala skutečně zásadním krajinotvorným činitelem. Například ukončení těžby v lomu Hády dalo předpoklady pro uchování tohoto klenotu a dominanty města do budoucna. Celé území je vyhlášeno jako evropsky významná lokalita Jižní svahy Hádů, kde se současně nachází zvláště chráněná území Kavky či Velká Klajdovka a významné krajinné prvky Růženin lom a Odvaly. V této severní oblasti zasahuje na území města i chráněná krajinná oblast Moravský kras a zvláště chráněné území Hádecká planinka.

ZDROJ: www.brno.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
13
12. 2019
13.12.2019 - Seminář, školení
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí