Střechy amerických činžáků se zelenají

Čerstvá zelenina či květiny ze zahrady uprostřed Chica-ga či New Yorku? Co na první pohled zní jako velký nesmysl, je v případě druhé jmenované osmimilionové metropole realita. Jen ve čtvrti Queens funguje devět trhů, kde je k mání nejrůznější zelenina vypěstovaná v okolí. Ať už rajčata, či čerstvý salát - zákazníci tam najdou vše, co zahradnická sezona právě nabízí. Jedním ze "zdrojů" těchto potravin je Brooklyn Grange Farm, největší střešní farma ve městě. Na téměř čtyřech tisících metrech čtverečních se pěstuje celá škála zeleniny, počínaje nejrůznějšími odrůdami rajčat přes saláty, fazole, ředkvičky, kořenovou zeleninu až po bylinky. Střešní zahrada vznikla na jaře roku 2010, založilo ji pět mladých a podnikavých Američanů, kteří chtěli dle vlastních slov "přispět ke zlepšení zdraví i kvality života komunity a dát dohromady lidi z okolí". Startovní kapitál ve výši 200 tisíc dolarů získali z části od investora, další prostředky pocházejí z vkladů soukromých osob. Rostlinám se na ocelovobetonové střeše šestipatrové budovy z roku 1919 daří, pro jejich růst není třeba dodávat žádná umělá hnojiva. Díky několika vrstvám speciální podložky a pěti metrákům zeminy mohou rostliny dobře zakořenit, a přesto nijak negativně zasahovat do budovy skladu pod ní. Jediné, s čím rostliny zápasí, je vítr. "Museli jsme vyrobit spoustu zábran a podpůrných konstrukcí, které snižují zasažení záhonů větrem," říká jeden ze zakladatelů Benn Flanner. Brooklyn Grange Farm v New Yorku ale není žádnou zvláštností. Trend pěstování zeleniny a ovoce na střechách domů či na nevyužitých pozemcích, kterému se říká také "urban gardening" či "urban farming" v posledních letech zažívá obrovský boom.

Zelenina pro ekologii i soudržnost

Cílem takových projektů je nejen využití prázdných ploch, ale také možnost zajistit zdroj čerstvé zeleniny, kterou není třeba dlouze transportovat ze vzdálených farem (a tím navíc znečišťovat ovzduší). V neposlední řadě ale "urban farming" pro mnoho lidí znamená možnost věnovat se koníčku - zahradničení - či ukázat městským dětem, jak se vůbec ovoce a zelenina pěstují.

Provozovatelům Brooklyn Grange Farm se ale vybudování zahrady vyplatilo i z hlediska finančního. Již po roce fungování byli v plusu. Příjmy plynou z prodeje úrody na trzích nebo do blízkých restaurací. Velkou část vypěstovaných potravin odebírají ze střešní farmy lidé ze sousedství. Ti v rámci projektu Community Supported Agriculture neboli obecně podporovaného zemědělství mohou využít nabídky předplatného, zpravidla v rozmezí 400 až 700 dolarů ročně. Každý týden pak dostávají balíček čerstvé zeleniny, která se právě urodila. V letních měsících v takové dodávce mohou najít například kadeřavou kapustu, svazek mangoldu, svazek tymiánu, máty a šalvěje, hlávkový salát, okurky, česnek či papriky. Brooklyn Grange Farm navíc nově začala pěstovat i květiny, a tak nabízí v předplatném i kytice.

O tom, že se farmě v Queensu daří, svědčí i fakt, že už expandovala na další střechu. Tentokrát do Brooklynu, který má ve svém názvu. Zakladatelé farmy totiž původně chtěli "zahradnický" byznys odstartovat v Brooklynu, kde už střešní projekt testovali v menším rozsahu, nakonec ale nenašli vhodné prostory. Když objevili pro své účely ideální střechu skladu v Queens, bylo rozhodnuto. Farma nakonec přece jen našla vhodný objekt i v Brooklynu - na jednom z domů tamního přístavu, kde vedle pěstování zeleniny a květin dokonce začala chovat i slepice a provozovat včelí "farmu" se 30 úly. Brooklyn v názvu firmy se tak stal realitou. Střechy, na nichž se zahrady společnosti Brooklyn Grange Farm nacházejí, patří městu a jsou pronajaté zpravidla na 10 let. "V New Yorku jsem se narodila a chci, aby město bylo zelenější a do budoucna více dbalo na ekologii. My k tomu přispíváme tím, že prostřednictvím zeleně ochlazujeme okolí," prohlašuje další z pětice zakladatelů střešní farmy Anastasia Cole Plakiasová. "Ve velkoměstě je to tak, že střechy přes den nasávají vedro a v noci ho opět vyzařují zpět. V centru města je tak běžně o 2,5 stupně Celsia více."

Z hlediska byznysu nabízejí střešní plantáže ještě další možnost - spojení s přímou konzumací. Na produktech z věžákové zahrady nazvané Riverpark Farm, která se nachází na východním nábřeží Manhattanu, si zájemci mohou hned pochutnat. Majitelé zahrady totiž zároveň provozují restauraci, jejíž hosté dokonce mají možnost zamluvit si stůl pro večeři přímo v zeleni. Riverpark Farm je jedna z největších střešních zahrad v New Yorku, má téměř 1400 metrů čtverečních. Její pozoruhodností je také způsob, jakým rostliny pěstuje. Jsou totiž umístěny ve velkých boxech, ve kterých se běžně v USA transportují kartony mléka. Díky tomu je zahrada také mobilní, takže když na podzim minulého roku došlo k rekonstrukci budovy, bylo možné ji během 24 hodin přesunout.

Dalšímu zahradnímu projektu v New Yorku - Hell's Kitchen Farm - jde hlavně o pomoc lidem, kteří nemají dostatek peněz na koupi čerstvých potravin. Zahrada vznikla v roce 2011 a nachází se na střeše baptistického kostela. Své jméno dostala po čtvrti, kde se nachází. Zelenina se pěstuje v malých umělohmotných nádržích o průměru tří metrů, které původně měly sloužit jako koupací bazének pro děti. Reverend kostela, Alan Sherouse, si pochvaluje i další vedlejší přínos zahrady. "Projekt naší zahrady dal lidem další důvod, proč chodit do kostela. Naše komunita tím posílila," míní reverend Alan Sherouse.

Zelené Chicago

První společné zahrady v New Yorku vznikaly již v 70. letech. V současné době "Big Apple" podle expertů patří v oblasti střešního zahradničení mezi vedoucí oblasti na světě, osázeno je více než 800 střech. "New York je určitě jednička. Předpokládáme, že tento trend v blízké budoucnosti bude ještě posilovat," cituje deník New York Times Joa Nasra, odborníka na bezpečnost potravin z univerzity v Torontu. Města navíc oceňují jejich pozitivní vliv na ekologii, a to nejen z hlediska ochlazování vzduchu. Zahrady navíc mohou skvěle využít dešťovou vodu a jejich úrodu není třeba složitě přepravovat auty. Těchto ekologických efektů chce využít také další americké velkoměsto - Chicago. Město se již 20 let snaží profilovat jako "Green Chicago" a podporuje různé iniciativy zajišťující více zeleně ve městě. První střešní zahrada, která byla zprovozněna v roce 2001, dokonce vznikla na střeše radnice. V současné době je ve městě osázeno více než 400 střech o celkové rozloze 65 hektarů, které fungují buď jako zeleninové záhony, či zahrady k odpočinku.

AUTOR: Barbara Bublíková
spolupracovnice redakce

Zahrady: Šance pro zanedbaná zákoutí

Místo pro zeleň neposkytují jen střechy činžáků. Například v sousedním Německu patří mezi nejznámější městské zahrady berlínská Prinzessinnengarten ve čtvrti Kreuzberg. Na zdevastovaném pozemku před čtyřmi lety historik Marco Clausen a filmař Robert Shaw vytvořili "komunitní" zahradu, kde se v různých dřevěných boxech, starých obalech od mléka či pytlech na rýži pěstuje zhruba 400 různých rostlin. Zahradu přes rok obhospodařuje na tisíc lidí, celkem 14 osob je zaměstnáno na plný úvazek. Zahrada přispěla k rozvoji celé čtvrti, v jejím okolí vznikají nové kavárny či obchůdky. Shaw a Clausen dokonce napsali knihu, jakéhosi rádce pro ty, kteří chtějí vybudovat něco podobného.

Ještě před rokem přitom hrozilo, že se zahradničením bude konec. Berlínský magistrát chtěl totiž pozemek prodat. Po protestech a petici, kterou podepsalo na 30 tisíc lidí, ale nakonec pozemek svěřil do správy čtvrti Kreuzberg.

Městským zahradám ale nejde jen o čerstvou zeleninu, jde také o společenství lidí, kteří zde pracují. Ve švýcarské Basileji tak například funguje zahrada pro uprchlíky a azylanty. Při pěstování zeleniny a ovoce ze svého regionu se mohou seznámit se starousedlíky, a lépe se integrovat.