Jak dál s energetickou politikou EU?

Blog

Přes stále naléhavější varování klimatologů z celého světa o nutnosti prudkého snižování emisí skleníkových plynů stále hrají v evropské, ale i globální energetice nejdůležitější roli fosilní paliva, jež představují hlavní zdroj CO2. To by se však mělo do poloviny jednadvacátého století změnit. EU intenzivně pracuje na plánu dekarbonizace energetického sektoru. Do roku 2020 má EU jasný rámec, po tomto roce se však již společná vize trochu ztrácí v mlze. Na jaře tohoto roku Evropská komise představila zelenou knihu s názvem Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030, jež by měla vytvoření takového plánu rozhýbat. Jednotlivé státy, ale i různé vládní a nevládní instituce měly do začátku července příležitost se k tomuto dokumentu vyjádřit. Klíčovou otázkou zůstává, zda jednotlivé země jsou na zásadní přeměnu energetického sektoru připraveny.

Evropská komise zelenou knihou otevřela veřejnou diskusi napříč EU o hlavních aspektech vývoje energetického sektoru po roce 2020 a o nastavení závazných cílů pro rok 2030. Podle EK by měly být pro rok 2030 přijaty dostatečně vysoké cíle, aby byla zajištěna realizovatelná trajektorie snižování emisí a bylo dosaženo dlouhodobého cíle pro rok 2050, kdy by mělo dojít k redukci emisí o 80 až 95 % vůči roku 1990. Komise však zdůrazňuje, že by měla být zohledněna řada důležitých aspektů, ke kterým došlo v posledních letech. V prvé řadě jde o důsledky současné krize a rozpočtové problémy členských zemí, které velmi obtížně mobilizují finanční prostředky na dlouhodobé investice. Důležitým faktorem by pak mělo být zajištění dostupných dodávek energií, a to jak pro domácnosti, tak soukromý sektor.

Jak by tedy mohly nové cíle pro rok 2030 vypadat? V oblasti snižování emisí skleníkových plynů navrhuje Evropská komise nastavení cíle na úrovni alespoň 40 % v porovnání s rokem 1990. Komise argumentuje tím, že pokud by byl cíl nižší, značně by to navýšilo náklady na dekarbonizaci v dlouhodobém horizontu. Současné analýzy také ukazují, že dosažení 40% cíle do roku 2030 by mělo být možné bez nadměrného navýšení nákladů na energetické systémy jednotlivých zemí. Tento fakt podporují i údaje z posledních let.

Veřejná konzultace k zelené knize byla ukončena 2. července. V současné době Evropská komise vyhodnocuje jednotlivé připomínky a na přelomu září a října plánuje představit závěry a výstupy celého procesu. Rámec politiky EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, který bude vycházet ze stanovisek členských států, by pak měla Evropská komise předložit do konce tohoto roku a dle svých vyjádření udělá vše pro to, aby byly stanoveny závazné cíle, stejně jako je tomu pro rok 2020.

Petr Patočka
analytik think-tanku Glopolis

Barbora Hanžlová
Klimatická koalice