zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nejnebezpečnější pavouci na světě

25.08.2013
Příroda
Nejnebezpečnější pavouci na světě

Brazilští vědci vyvíjejí protijedy a očkovací látky proti jedu pavouka koutníka jedovatého. Zpravodajský server BBC News připravil přehled nejjedovatějších pavoučích druhů na světě:


Palovčík brazilský (Phoneutria fera) - Podle Guinnessovy knihy rekordů má nejúčinnější neurotoxický jed na světě. Množství pouhých 0,006 mg dokáže zabít myš. Člověk, který má to štěstí, že kousnutí palovčíka přežije, si vytrpí několikadenní nesmírně silné bolesti zhoršené v případě mužů bolestivou vytrvalou erekcí, jež může vést k impotenci.


Koutník jedovatý (Loxosceles reclusa) - Pavouk z rodu Loxosceles, jehož zástupci se vyskytují na všech kontinentech vyjma Antarktidy. Jeho kousnutí způsobuje odumírání kůže a nechává po sobě děsivě vypadající rány. Pokud není včas podán protijed, může člověk zemřít na selhání orgánů.


Snovačka jedovatá (Latrodectus mactans) - Tento pavouk každoročně v USA zabije nejvíc lidí. Jeho jed je čtrnáctkrát až patnáctkrát silnější než chřestýší.


Sklípkanec jedovatý (Atrax robustus) - Tento australský druh pavouka má jeden z nejsmrtelnějších jedů pro člověka, ale od doby, co vědci vytvořili protijed, není známý žádný případ úmrtí. Jsou agresivní, pokud se cítí ohroženi. Často padají do bazénů, v nichž dokážou přežít mnoho hodin. Pokud pokousaný člověk nedostane protijed, má ztížené dýchání, zrychlený puls, zvýšenou teplotu, potíže s polykáním a zrakové potíže, později slábne puls a smrt nastává v důsledku selhání srdce.


Snovačka Hasseltova (Latrodectus hasseltii) - V Austrálii jde o jednoho z nejsnáze rozpoznatelných pavouků díky výrazné červené kresbě na zádech. Kousnutí je pravděpodobnější od samičky; smrt v důsledku jedu hrozí nejvíce dětem a starším lidem, kteří by měli neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
10. 2019
19-20.10.2019 - Seminář, školení
Praha, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí