Úterý, 19. března 2024

Maso ze zkumavky je tu, co přijde dál?

Za padesát let nám možná bude připadat absurdní, že jsme museli vypěstovat celé kuře, abychom snědli jen jeho prsa nebo křídla, řekl už v roce 1936 Winston Churchill...

Maso ze zkumavky je tu, co přijde dál?

Tahle předpověď mu úplně nevyšla, ale doba, kdy dokážeme vyrábět maso bez chovu zvířat a jejich zabíjení, se nyní přece jen přiblížila.

Říká se tomu maso ze zkumavky, in vitro meat, maso bez týrání, tubesteak nebo shmeat - a nejde o totéž jako napodobeniny masa vyrobené z jiných surovin, například sóji. V tomto případě se skutečně jedná o buňky živočišné tkáně, které se od skutečného masa ničím neliší. Jen se při jejich výrobě stalo zvíře zbytečným mezičlánkem.

"Jíst se to dá"

Cestu k výrobě umělého masa otevřel medicínský výzkum kmenových buněk. Jde - zjednodušeně řečeno - o buňky, které se ještě jaksi nerozhodly, co z nich bude, takže všechny možnosti jsou otevřené. Za normálních okolností se v organismu později vyvinou v jakoukoliv tkáň, která už je specializovaná na určité úkoly a k ničemu jinému se nehodí. Kmenové buňky nejsou jen v embryích, ale i ve tkáních dospělých jedinců. Lékaři proto doufají, že z nich půjdou pěstovat ideální orgány pro transplantace: protože by pocházely z pacientových buněk, nehrozí imunitní reakce, která ničí orgány transplantované od jiných dárců.

Profesor Mark Post a jeho tým z Maastricht University nyní stejným způsobem vypěstovali i umělé hovězí maso. Vzali kmenové buňky ze svalů zvířete, dodali potřebné živiny a látky podporující buněčné dělení - a o tři týdny později už jich měli miliony. Přenesli je do větších nádob, kde dorostly do proužků silných několik milimetrů a přibližně centimetr dlouhých. Z většího množství proužků pak skládali jakési palety, které zmrazovali. Když měli palet dost, opět je rozmrazili a přidali látky, které původně bílé "maso" obdařily barvou i chutí. Pak z něj vyrobili hamburger, který včera večer ochutnali dva gurmeti na slavnostním večeru uspořádaném v Londýně. Jedním byl americký autor knih o vaření Josh Shonwald, druhým rakouská znalkyně kulinářských trendů Hanni Rützlerová. Závěr? Maso nebylo špatné, ale "něco" mu chybělo. "Připouštím, že chuť zatím možná není vynikající, ale je dost dobrá, aby se to dalo jíst," shrnul výsledek "testu na lidech" profesor Post. Jeho tým maso vytvořil v rámci projektu, na který obdrželi grant ve výši 215 000 liber (necelých 6,5 milionu Kč).

Kanibalem legálně

Myšlenka umělého masa není nijak nová - a nejen ve sci-fi literatuře (například v klasice Obchodníci s vesmírem z roku 1952). Jejím propagátorem se po druhé světové válce stal nizozemský lékař Willem van Eelen. Praktické experimenty začaly až na přelomu milénia, kdy Oron Catts a Ionat Zurr vypěstovali steak z buněk ovčího embrya, zatímco vědci z NASA dali přednost krocanímu řízku. Roku 2001 si van Eelen společně s dermatologem Wietem Westerhofem a podnikatelem Willemem van Kootenem přihlásili světový patent na výrobu umělého masa. V listopadu loňského roku ohlásili nizozemští vědci úspěch při pěstování umělého vepřového masa z kmenových buněk.

V roce 2008 vypsala nezisková ochranářská organizace PETA (People for the Ethical Treatment of Animals) cenu ve výši milionu dolarů, kterou získá společnost, jež jako první uvede na trh výrobky z umělého kuřecího masa. Výzkum podporují i vlády několika zemí (Norsko, Nizozemsko a další). Dnes je na světě asi třicet laboratoří, které se snaží problém vyřešit.

"Zatím jsme schopni získat jen malé množství umělého masa," vysvětloval profesor Mark Post. "Aby byly přírůstky větší, je třeba vytvořit něco jako umělý krevní oběh, který by buňkám dodával živiny."

Teoreticky lze z kmenových buněk vytvořit jakékoliv maso - včetně lidského, takže se otevírá legální možnost vyzkoušet kulinářské speciality tichomořských lidožroutů nebo našich dávných kanibalských předků. Jenže náklady zatím mnohonásobně převyšují běžnou živočišnou výrobu.

Etické bariéry

Maso ze zkumavky je velkým tématem zejména ekologických organizací, ochránců zvířat a zastánců zdravého životního stylu. Nedůstojný život a často i utrpení zvířat v moderních velkochovech je jedním z nejčastějších motivů k vegetariánství - a "shmeat" by toto dilema elegantně vyřešilo.

Dá se však očekávat, že ze stejné strany přijdou i odmítavé hlasy. Metodika počítá s látkami stimulujícími růst a množení buněk, což leckomu připomene nekontrolované množení buněk při rakovině. Dá se proto předpokládat, že odpor určité části spotřebitelské veřejnosti bude přinejmenším stejně silný, jako je v případě geneticky modifikovaných plodin.

"Přechod z přirozené stravy na uměle vyrobená masa může skrývat celou řadu dosud neznámých zdravotních i jiných rizik," říká například Sybil Kapoorová, autorka knih o vaření a zdravé výživě.

Jiným argumentem "pro" ze strany ochránců životního prostředí jsou skleníkové plyny, energie a ochrana půdy. Uvádějí, že při výrobě masa ze zkumavky vzniknou ve srovnání s klasickou živočišnou výrobou jen čtyři procenta skleníkových plynů (jde zejména o metan, který má ještě větší skleníkový efekt než CO2) a spotřebuje se jen něco málo přes polovinu energie. Nejdramatičtější je úspora zemědělské půdy, která je téměř stoprocentní.

Přednostně pro astronauty

Odpůrci ovšem argumentují tím, že efekt civilizací vyprodukovaných skleníkových plynů na globální změny klimatu není prokázaný, že skutečnou spotřebu energie při velkovýrobě umělého masa zatím nelze odhadnout a že živočišná výroba na zemědělské půdě potřebuje především pastviny, které ekologové hodnotí velmi příznivě.

"Umělé maso není aktuální problém," tvrdí profesorka Tara Garnettová z Oxfordské univerzity. "Na světě je 1,4 miliardy lidí obézních a miliarda lidí hladových. Problém je v distribuci."

Do uvedení laboratorního masa na trh je ostatně ještě velmi daleko. V první fázi bude umělé maso zřejmě zajímat astronauty chystající se na dlouhé cesty do vesmíru a kolonizaci planet.

AUTOR: Jan A. Novák
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Autor je spolupracovníkem redakce.

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů