zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zelený farmář

22.10.2013
Energie
Zemědělství
Zelený farmář

Nedaleko Kolína najdete farmu, ve které se točí vrtule větrné elektrárny, najdete tu solární panely a na objektu je vidět, že se tu pořád něco buduje...

Přesto je zde ale poměrně čisto, nikde nesmrdí chlévská mrva a překvapí vás, jaký je tu pořádek. Na zemi - ale i mezi lidmi, kteří tu pracují. Jde jim všem totiž o stejnou věc: ekologii a nezávislost na energetických zdrojích. A protože toto číslo se věnuje inteligentním budovám, a protože představujeme úspěšné projekty našich lidí, zde je článek, který by mohl být pro některé z vás inspirací.

Majitel farmy v obci Bláto na Kutnohorsku, Pavel Šich, je nadšenec každým coulem. Není ale idealista, má totiž zatraceně dobrý přehled o tom, co si může dovolit a co ne. To, co dělá, je mu koníčkem, ale současně i obživou. Jak sám říká: "Vydělali jsme s mými partnery dost peněz, ale pro mě je absolutně nemyslitelné se někde předvádět a kupovat si drahá auta. Vše, co vyděláme, jde hned zpátky do farmy."

Cílem a myšlenkou celého projektu je, aby farma byla soběstačná a živila se prodejem vyprodukovaného zboží. To se jí do jisté míry daří. Celý projekt vidí jeho majitel se svými partnery jako farmu, která bude produkovat vejce, mléko, maso v oblasti živočišné výroby. Všechna zvířata - krávy, slepice, husy, kachny, koně, ale i ryby, protože součástí komplexu je i lovný rybník kousek odtud - budou krmena přirozenou stravou tak, aby živočišné produkty mohly být nabízeny na farmářských trzích.

Energie

Je zřejmé, že základem chodu farmy musí být dostatek energie. A s tou se tady zachází účelně, aby nebylo nutné odebírat z rozvodné sítě drahou elektřinu. Cílem je spíše ale do sítě přebytek vracet.

V areálu farmy jsou nainstalovány solární panely, malá větrná turbína a bioplynová stanice, které spolu vyrobí dostatek elektřiny pro pokrytí potřeb farmy. Ta je zpracována off-grid systémem Schneider Electric Xantrex XW, jenž je srdcem energetické soběstačnosti. "Jde o zařízení, které distribuuje elektřinu v objektu. V případě potřeby ukládá energii do baterií a z nich se elektřina čerpá v době, kdy nesvítí slunce nebo nefouká vítr," popsal situaci Marek Svatuška, obchodní ředitel Schneider Electric. "Farma si sama pro sebe s pomocí off-grid systému prozatím vyrobí 3,2 kW elektřiny, což jí zatím stačí. Průměrný rodinný dům spotřebuje kolem pěti kilowattů," dodává Svatuška.

Vize postavená na regionu

Majitel má na spotřebu a dodávky energie zajímavý názor. Dle něj je možné vyráběnou energii využívat především v oblasti regionu. Nárůst počtu takových nezávislých ekologických a energeticky soběstačných bodů s možností předávání přebytků mimo objekt do rozvodné sítě regionu může pokrýt částečně jeho spotřebu i díky chytrým sítím, smart grids. Tím se sníží požadavky regionů na dodávky energie z celoplošné rozvodné sítě.

Pomocí diverzifikovaných zdrojů je možné pokrýt poměrně slušnou oblast. V Německu existují tisíce obcí, jejichž spotřeba je postavena na výrobě elektřiny od farmářů, kteří ji dodávají do přilehlých lokalit. "Můj názor je, že kdyby lidé v regionech, obce, školy i rodinné domy mohli mít vlastní zdroje, byli by zcela nebo částečně energeticky soběstačné. Tak by si snížili vlastní spotřebu energie," dí Pavel Šich a dodává: "Jde ale o víc. Takto lze v regionech dát i lidem práci. Zaměstnávám tu 16 lidí a až dostavím kravín, dám práci dalším - zatím celkem třiceti lidem. Kromě toho mohu vyrábět a dovážet i palivo, protože tady děláme pelety jako zbytkový produkt po výrobě bioplynu."

Pan Šich používá jako primární zdroj energie bioplynovou elektrárnu. Vše tu pěkně a polehoučku hnije a hnilobný proces s sebou nese vývin metanu, který je použit pro pohon motoru kogenerační jednotky. Bioplynová stanice z biomasy vyrobí plyn, který je zpracován a převeden na tepelnou a elektrickou energii. Stanice má dokonce i světový unikát. Jako jediná totiž využívá na uskladnění vyrobeného plynu věž ze dřeva. Standardně bývají tyto objekty betonové, jenže Pavel Šich chtěl, aby i technická zařízení esteticky zapadala do areálu farmy.

Kromě toho tu má majitel solární panely a větrnou elektrárnu. Na statku takové "větrníky" dokonce kompletují a dodávají dalším zájemcům. Zde použitá větrná elektrárna tak slouží i jako funkční vzorek. Vzhledem k použití těchto zařízení závislých na rozmarech počasí je tu třeba něco, do čeho by se energie akumulovala. Takový modul od společnosti Schneider Electric najdete ve sklepě hlavního objektu. Jde o inteligentní hybridní systém Schneider Electric off-grid Xantrex XW. Zařízení zpracovává a uchovává elektřinu ze solárních panelů, větrných turbín či bioplynové stanice. Farmář za energie tak nemusí utratit ani korunu.

"Cílem naší farmy je potravinová a energetická soběstačnost," popsal svůj projekt Pavel Šich, který se z Prahy přestěhoval před 15 lety do obce Bláto, která v den naší návštěvy dělala čest svému jménu. Zde se s manželskou a třemi dětmi věnuje zemědělství. Kromě statku a polností o rozloze 60 hektarů rekonstruuje zemědělské objekty tak, aby do deseti let vybudoval huso-kachní farmu, sýrárnu, pivovar, konírnu, divadlo, taneční sál či penzion s kapacitou 40 lůžek.

Fotovoltaika

Pavel Šich pro lepší ekonomický rozvoj a soběstačnost vlastní v okolí i dvě větší solární elektrárny s výkony 2,5 a 2,8 MW. Tato zařízení nejsou na farmu napojena, standardně jsou připojena k distribuční síti. Šich vydělané peníze z elektřiny opětovně investuje do rozvoje farmy.

Zajímavostí je, že předpoklad - čím vyšší teplota, tím více elektřiny ze solárních panelů - je ale zcela mylný. "Naopak. Ideální teplota pro výrobu elektřiny ze solárních panelů je do 26 °C. S každým dalším stupněm navíc množství vyrobené elektřiny klesá. To znamená, že v parnech s teplotami 35 °C jsou ztráty kolem 15 %," vysvětlil Svatuška. Společnost Schneider Electric totiž stála za realizací solárních parků, stará se o jejich chod i údržbu.

"Fotovoltaika je v podstatě jednorázová investice a není potřeba k jejímu provozu dalších zásahů, kdežto u bioplynové stanice a generátoru potřebuji dva techniky nastálo. Ti se starají o chod motoru na plyn, seřizují ho a provádějí obvyklé úkony, jako jsou výměny oleje, seřizování. Je to prostě motor, mechanická záležitost. Fotovoltaika je o seřízení střídačů a případné výměně některých kontaktů, které pracují v extrémních teplotních podmínkách," popisuje své zkušenosti s výrobou energie Pavel Šich. Sdělil nám i své dlouhodobé zkušenosti s fotovoltaickými panely: "Jejich degradace je v průměru kolem 1,5 % ročně, jak jsme vysledovali - to je ale dáno stárnutím materiálu. My ale používáme kvalitní panely, takže nám neklesá výkon tak rychle, jako u některých panelů z Číny, kde začne žloutnout sklo a stává se neprostupným pro sluneční paprsky. Tím odevzdávaný výkon panelů rok od roku viditelně a mnohem rychleji klesá. To jen potvrzuje rčení, že se nevyplatí šetřit na nepravých místech."

Všechno chce svoje

"Kolik hodin spíte," ptám se Pavla Šicha a ten mi odpovídá: "Poměrně brzy, po deváté už většinou spím, ale v sedm už zase dělám a jsem na nohou pak celý den." Při cestě do farmy jsme se dozvěděli, že Pavel Šich má poblíž obou fotovoltaických elektráren i rybník, který nejprve pečlivě vyčistil a nyní v něm chová kapry: "Inspiruji se prací původních hospodářů, takže se mi podařilo vypěstovat kapry, kteří nemají tlustou kůži a chutnají jako před mnoha lety. Ostatně vůbec se vždy snažím sehnat původní návody a příručky z dávných dob s léty ověřenými postupy a chci zase vrátit masu a třeba i mléku jejich původní chuť. Jde ale i o to, jak se o zvířata starat. A na to přicházím právě díky starým a osvědčeným receptům. Naši předkové nebyli hloupí."

Pavel Šich chce už letos v objektu ustájit asi dvacet krav. Dostavba kravína je v plném proudu, jak jsme mohli vidět. "Čtyři sta litrů mléka denně je dost pro pokrytí požadavků regionu. Bude to stačit i na výrobu sýrů a másla. Navíc jsem připraven chovat maso i na objednávku, pokud se domluvíme se zájemci. Ti pak budou mít záruku, že dostávají čerstvé maso, o které bylo celou dobu správně pečováno a při jehož chovu se nepoužívaly různé chemické příměsi, o kterých slyšíte dnes a denně na každém kroku," doplňuje ještě Pavel Šich.

Na příští rok chystá farmář stavbu výrobní peletové linky. Pelety se vyrábějí ze sena a slámy slisováním. Tak vzniká palivo 4x levnější než uhlí. Jako doprovodný produkt na statek je to více než vhodné. Pak tu ještě zbývá "vyhořelé palivo" z bioplynové stanice, které má pevnou a tekutou složku. "Vezmeme pevnou složku, což je sláma, seno, kukuřice, prostě všechno, co tu máme, a vytvoříme směs, tu zbytkovým teplem z bioplynky vysušíme, uděláme granulát a ten opět slouží k topení. Tak nevzniká žádný zbytkový odpad," komentuje Pavel Šich.

Bezodpadové technologie

Za zmínku stojí i to, že zájemcům z okolí na vyžádání dávají v létě k dispozici kontejner na posekanou trávu zdarma. Ta je pak stejným způsobem "prohnána" fermantačními pytli a výsledkem toho je opět metan pro pohon kogenerační jednotky. Připraveni jsou zde i na třídění odpadu. Principem je maximálně minimalizovat objem odpadu, který skončí v popelnici na netříděný odpad, protože za její odvoz se platí - a ne málo. Proto zde mají kontejnery na tříděný odpad. Papír následně odvážejí do školy, kde za něj získají peníze, které pak použijí na nákup učebních pomůcek - protože doba dotací už dávno skončila. "Umělá hmota končí v zadarmo vyvážených kontejnerech. Organickou složku používáme ke krmení slepic. Jednou za čtrnáct dní tak je popelnice na netříděný odpad plná jen po dně," usmívá se pod vousy ekologický farmář.

Cílem Pavla Šicha je, aby se zde zájemci a turisté mohli ubytovat, ochutnat přírodní výrobky a produkty, a na vlastní oči se seznámili s tím, jak tu chovají zvířátka a co a jak tu produkují.

A kdy by to mělo být celé hotovo? "Pokud vše půjde dobře, pak za pět let," říká farmář. Možná ale i za deset let, Pavel Šich totiž za pochodu vymýšlí a realizuje stále nová vylepšení. Jak jsme mohli vidět, odpadním teplem z kogenerační jednotky se tu například topí - takže ani joule nazmar, dalo by se říci.

Zajímavé na celém komplexu však je to, že si na něj majitel ani jeho společníci nevzali žádné dotace, aby dokázali, že i takový komplex může být soběstačný. A přitom růst. Stačí jen uvažovat a ekonomicky (i ekologicky) při tom myslet.

AUTOR: Milan Loucký

Zdroj: Technik

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
19
11. 2019
19.11.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
INISOFT s.r.o.
20
11. 2019
20.11.2019 - Seminář, školení
Brno, ApS Brno s.r.o.
INISOFT s.r.o.
5
12. 2019
5.12.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí