zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

U dolu vzniká unikátní rezervace

08.09.2013
Příroda
Geologie
U dolu vzniká unikátní rezervace

Kolem azurově modré vodní hladiny pískovny Cep II na Třeboňsku se rozléhá hukot pásů, ze kterých vytěžený materiál padá na velké haldy. Na druhém břehu jezera se pak tyčí daleko menší písečné kopečky svažující se do průzračné vody, na jejímž dně jsou vidět různě hluboké krátery.

Návrší a tůňky tu těžaři vyhloubili na přání biologů z Jihočeské univerzity. Ti zkoumají, kolik druhů květin a zvířat pískovny může obývat, pokud se jim k tomu vytvoří vhodné podmínky. V prostředí obklopeném rypadly a bagry přírodovědci pracují na jedinečném vědeckém experimentu, za který získali cenu v mezinárodní soutěži Quarry Life Award. A který má zcela změnit způsob navracení vytěžených území přírodě. Vědci totiž chtějí dokázat, že příroda se daleko lépe vrací do původního stavu jen drobnou terénní úpravou míst, a ne tolik rozšířeným zalesněním.

Broukům se daří na plážích

"Sledujeme, jaké rostliny tu vyrostou jako první," ukazuje botanička Kamila Lencová na jednu z hald.

Nejčastěji na nich vyrašily malé borovičky. "Lesníci vedle přitom do řádků dávají drahé sazenice borovic. Před jejich výsadbou museli srovnat terén, nakoupit a navézt na něj půl metru orné půdy, sazenice natřít směsí odpuzující srnky a ještě mezi nimi budou léta vysekávat agresivní trávy," obrací Lencová hlavu na úhledný záhonek opodál a pomalu přechází k lesíku, kde je vidět, co sazenice způsobí za několik let - vyšší stromky se slabými kmeny tu vytvářejí neprostupnou houšť. "V takové monokultuře nic neroste ani nežije, je to úplně umělé prostředí," vysvětluje Lencová, o co vědcům jde.

Ve zdejší pískovně se těží už jednatřicet let, za tu dobu se tu vystřídaly tři přístupy k vytěženým ložiskům - uměle vysázené řady borovic, ladem ponechané písčiny a pláže, kam se v horkých dnech sjíždějí turisté. "Zjistili jsme, že druhově nejbohatší jsou paradoxně pláže," říká další člen týmu Jiří Řehounek. Lidé, kteří se do pískoven přicházejí koupat, totiž drobné kamínky neustále ušlapují a přehrabují a tím brání jejich zarůstání travinami. Pod nohama turistů se proto zrodila unikátní přírodní rezervace, ve které se usídlily i velmi ohrožené druhy rostlin a zvířat: blatnice skvrnitá, čolci, svižníci, majky, střevlíci.

Na odhalených písečných plážích se zákruty se jim výborně daří. "Za rok jsme tu zaznamenali na dvě stě druhů kytek a pět set druhů hmyzu. Takže koupače máme rádi," glosuje Lencová, ačkoli oficiálně je tu koupání zakázáno.

Se zelenou značkou roste zisk

Loňská pozorování studentů přesvědčila majitele pískovny, společnost Českomoravský štěrk, aby se do projektu zapojil. Na podzim proto těžaři, spadající do mezinárodního koncernu HeidelbergCement, upravili část lokality tak, aby se tu fauna a flóra s drobnou pomocí člověka rozmohla sama.

"Je to jedna z věcí, která vytváří naši image. Chceme, aby se o nás vědělo, že místa, kde těžíme, mohou být po uzavření i lepší než předtím. Tady vznikla přírodní rezervace," vysvětluje mluvčí české pobočky HeidelbergCement Lukáš Volša jednu z motivací, proč firma vědce podporuje.

Navíc mateřské společnosti koncernu se kdysi sázka na přírodě blízký způsob rekultivace vyplatila. Jejich pytle s cementem i dalším materiálem díky tomu dostaly "zelenou" nálepku a na tu německý trh slyší. "Založili na tom svoje PR a počty prodaných kubíků jim rostou," popisuje Lencová německou praxi. Dodává ale, že v Česku si zřejmě na takový zájem těžaři ještě počkají.

Tým biologů hodlá živočišné i rostlinné přírůstky v modelové části pískovny Cep II detailně sledovat každý rok. A za deset patnáct let, kdy se tu těžba uzavře, nabídnout nejlepší způsob rekultivace území. Přírodnější obnova se podle nich dá uplatnit v každé vytěžené lokalitě - v uhelné výsypce, kamenném lomu i v pískovně.

V monokultuře vysázených borovic nic neroste ani nežije, je to naprosto umělé prostředí.
Kamila Lencová
botanička

AUTOR: Julie Daňková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí