zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vědci mají metodu, jak zkoumat živé tvory elektronovým přístrojem

22.09.2013
Příroda
Vědci mají metodu, jak zkoumat živé tvory elektronovým přístrojem

Studium živých organismů pomocí upraveného elektronového mikroskopu umožňuje nová metoda, která vznikla v brněnském Ústavu přístrojově techniky Akademie věd ČR. Dosud bylo možné pozorovat živou tkáň jen optickými přístroji. Článek s popisem metody zveřejnil americký časopis Microscopy and Microanalysis, řekla dnes ČTK Adriana Hollandová z mediálního zastoupení ústavu. Metoda může najít uplatnění v biologii, farmacii i potravinářství.

Studovat živé organismy v klasickém elektronovém mikroskopu je kvůli velmi nízkému tlaku plynů v okolí vzorku nemožné. Vzorky se upravují speciálními metodami - chemicky fixují, vysoušejí, pokrývají elektricky vodivou vrstvou nebo zmrazují. Doposud tak věda dokázala dlouhodobě studovat živé organismy pouze světelným, neboli optickým mikroskopem, který má obvykle nižší rozlišení a menší hloubku ostrosti.

Vědcům z brněnských Aplikačních laboratoří pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií (ALISI) se však opakovaně daří elektronovým svazkem pozorovat živé roztoče, kteří experiment bez zjevných následků přežijí. Používají k tomu originálně upravený environmentální rastrovací elektronový mikroskop. Na metodě spolupracovali s japonským expertem.

"Na základě matematicko-fyzikálních simulací jsme navrhli postup, kdy na povrchu roztoče nebo jakékoliv živé tkáně vytvoříme ochrannou vodní vrstvu. Tu v určitém momentu řízeně odpaříme, provedeme pozorování a zase roztoče přikryjeme vrstvičkou vody," vysvětlila princip nové metody členka týmu Eva Tihlaříková.

Objev by mohl vytvořit most mezi optickou a elektronovou mikroskopií. Studium živých vzorků mikroskopem s lepšími vlastnostmi skýtá široké možnosti uplatnění, například při pozorování reakcí roztočů a jiných parazitů na různé prostředí, hubící látky či speciálně vyvíjené textilie. Metoda také pomůže lépe pochopit životní prostředí potravinových škůdců, plísní a kvasinek a vyvíjet proti nim účinnější obranu.

Vědci nyní chtějí získat nový environmentální rastrovací elektronový mikroskop s jinými technickými parametry, který znovu upraví podle své unikátní metody. Poté se pokusí studovat živé vzorky s výrazně větším rozlišením a v podmínkách velmi nízkých hodnot urychlovacího napětí elektronového svazku. Zároveň zkusí na vzorky působit různými změnami vnějších podmínek a ve spolupráci s biology studovat jejich reakce, uvedl vedoucí výzkumné skupiny Vilém Neděla.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí