zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Záměry státu firmy příliš nezajímají, investují do uhelných elektráren

05.09.2013
Energie
Záměry státu firmy příliš nezajímají, investují do uhelných elektráren

Plány na útlum špinavých hnědouhelných elektráren jdou k ledu. Zatímco státní energetická koncepce počítala s postupným zavíráním dosluhujících zdrojů, jejich majitelé mají jiný názor. A plánují investovat miliardy korun do jejich dalšího provozu.

"Státní koncepce je přežitá ještě předtím, než ji vláda stihla schválit," říká k dokumentu, který měl být původně připravený již v roce 2009 a jehož poslední verzi teprve nyní schvaluje ministerstvo životního prostředí, analytik J&T Banky Michal Šnobr.

Návrh, jenž vznikl zhruba před rokem v dílně ministerstva průmyslu a obchodu, počítá s postupným utlumováním hnědouhelných zdrojů. Jejich výroba měla klesat ze současných 564 petajoulů na zhruba 310 v roce 2025.

Tento plán má však zásadní problém. Počítá totiž se zavíráním starých zdrojů a maximálním výkonem velkých elektráren i menších kogenerací do 2500 megawattů. Pokud by byla tato část koncepce naplněna, tak většinu pokryjí jen rozestavěné projekty ČEZ v Ledvicích, Tušimicích a Prunéřově a na další projekty by zbylo jen 250 MW kapacity.

A prodej Chvaletic jde proti tomu. Tuto starou elektrárnu o výkonu 800 MW využíval ČEZ spíše na doplnění výroby a na systémové služby. Neplánoval tak její modernizaci, aby splňovala přísnější limity po roce 2016, a připravoval ji na ukončení provozu.

S novými majiteli - Severní energetickou Jana Dienstla a Tomáše Fohlera - ale elektrárna Chvaletice dostane dvě miliardy na modernizaci a možné je její fungování i po roce 2028.

"Státní ČEZ prodejem Chvaletic tuneluje energetickou koncepci, která počítá s útlumem starých neefektivních elektráren. Takto se bude uhlím plýtvat i nadále," prohlašuje Jan Piňos z Hnutí Duha.

Podobně to ale vypadá i s dalším zdrojem ČEZ - elektrárnou Počerady. Ta nyní projde modernizací, jestli však bude její životnost prodloužena na desítky let dopředu, zatím ČEZ neví. Nicméně společnost se dohodla s Pavlem Tykačem, majitelem firmy Czech Coal, na dodávkách uhlí z jejich dolu Vršany na další desítky let dopředu.

"S Czech Coalem máme opci na prodej Počerad v letech 2016 nebo 2023. Jestli si elektrárnu i poté necháme, nebo mu ji prodáme, vyhodnotíme podle stávající situace na trhu," uvádí k tomu šéf strategie ČEZ Pavel Cyrani.

K uzavírání zdrojů se nemá ani Energetický a průmyslový holding, který chtěl Chvaletice od ČEZ také koupit, ale souboj s Dienstlem prohrál. "V současné situaci, kdy není jasné, jakým směrem se bude ubírat energetická legislativa a regulace, je prakticky nemožné odhadnout další vývoj a určit dlouhodobou strategii," říká jen mluvčí EPH Daniel Častvaj s tím, že s provozováním uhelných zdrojů EPH počítá.

Právě celoevropský vývoj na trzích ovlivňuje výhodnost jednotlivých zdrojů nejvíce. Obnovitelné zdroje, hospodářská krize a nízká spotřeba tlačí ceny elektřiny dolů a rozbily evropský systém obchodování s povolenkami. Ten chtěl, aby si firmy za každou vypuštěnou tunu kysličníku uhličitého do ovzduší kupovaly povolenky, které se obchodují na trhu. Namísto vysněných 20 a více eur za tunu však stojí kolem čtyř eur.

Padá tak jeden z pilířů plánu na šetrnou energetiku. V Česku, v Německu i na Slovensku se proto ani nespouštějí anebo se přímo zavírají čistější plynové elektrárny. Paradoxně se tak nejvíce vyplatí provozovat již odepsané uhelné zdroje. Německo tedy zažívá uhelný boom a firmy zde staví i několik nových zdrojů. Loni náš západní soused vykázal rekordní produkci elektřiny z uhlí. A tak i přes to, že německý letošní účet za obnovitelné zdroje překročí 800 miliard korun, vykazuje rostoucí produkci CO2.

Plány velkých firem se ovšem nelíbí všem. Jak říká Cyrani, nikdy se nemůže vyrábět víc, než kolik se vytěží uhlí. "Je to jednoduché. Koncepce počítala s ušetřením uhlí pro teplárenství. Takže nyní bude nutné prolomit těžební limity, aby ho bylo víc," říká šéf Teplárenského sdružení Martin Hájek. "Ten tlak na prolomení bude nyní opravdu větší," přidává se i Šnobr.

4,12 miliardy korun
je cena, za kterou koupila Severní energetická od ČEZ elektrárnu Chvaletice.

2 miliardy korun
Tolik chce Severní energetická v nejbližších letech investovat do modernizace Chvaletic.

800 MW
je výkon elektrárny Chvaletice, má čtyři bloky o výkonu 200 MW.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR: Nikita Poljakov
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí