Chvála slámě aneb Úsporné stavby z přírodních materiálů

Obce mají řadu zkušeností zejména na poli zateplování. Co třeba využít při něm slámu?

Tepelná a akustická izolace, zdravé vnitřní prostředí, snadná recyklace, podpora lokální ekonomiky a cenová dostupnost patří k hlavním přínosům slámy coby stavebního materiálu. Povídali jsme si o ní s Ing. Danielem Grmelou, který se zaměřuje na nízkoenergetické domy z přírodních materiálů.

OTÁZKA: Jakým způsobem se sláma z konstrukčního hlediska využívá?

Sláma je buď nosná, tzn. že balíky slámy nesou tíhu stropu a střechy samy, nebo tu tíhu nese jiná konstrukce - skeletová, či zděná. V obou případech plní sláma také funkci tepelné izolace.

Nosná sláma může být z malých či velkých balíků. Stavění z velkých balíků je snazší, protože stěna je širší, balíky jsou hustější a výsledkem je větší stabilita. Třetí konstrukční způsob, hybridní, kombinuje lehký skelet a nosnou slámu. Balíky slámy staticky spolupůsobí s dřevěnou konstrukcí.

Chceme-li slámu využít při zateplení objektu, nejjednodušší způsob je přikotvit ji na fasádu konzolkami ze střešních latí a obdélníků OSB desek. Mezi ně se naskládají balíky a následně se zaklopí dřevovláknitou deskou, na kterou přijde konvenční tenkovrstvá omítka s perlinkou. Při zateplení slámou je třeba myslet na to, že se jím půdorys objektu o dost zvětší, což může být problém např. kvůli chodníku.

Důležité je dále zabezpečit, aby vše bylo kryté přesahy střechy, protože římsy často nemají tak velké vyložení.

OTÁZKA: Stavějí se ze slámy také příčky?

Vnitřní příčky z balíků slámy by byly zbytečně silné. Slámu lze ke stavbě příček dobře využít v podobě slaměné řezanky.Tu snadno připravíme i ve velkém množství pomocí větší travní sekačky. Směs slaměné řezanky s hlínou se ve formě husté malty aplikuje na subtilní dřevěný rošt z latí či proutí. Po vyschnutí je výsledek po všech stránkách srovnatelný se stěnou vyzděnou z nepálených hliněných cihel - taková příčka je dostatečně tuhá, akumuluje teplo a vlhkost a akusticky izoluje. Pokud má příčka izolovat i tepelně, využije se volná sláma jako výplň dvojitého dřevěného roštu s jinak stejnou konstrukcí.

Po zaschnutí a ztvrdnutí lze na stěny položit obklad, hliněnou omítku, či jakýkoliv nátěr, hrubou omítku lze příp. uhladit tak, aby zůstala jako pohledová.

OTÁZKA: S jakým množstvím slámy je při stavbě třeba počítat a kolik stojí balík slámy?

Na běžný domek (např. 120-150 m2) se spotřebuje asi 1500-1800 balíků, včetně rezervy, počítáme-li se (sedlovou) střechou, stěnami a podlahou. Asi 400 balíků spotřebujeme na slaměné stěny, 800 když to bude podlaha a stěny, 1200 balíků, bude-li střecha pultová.

Cena za malý balík slámy se pohybuje v rozmezí 15-40 korun, velký stojí kolem 300 korun. Je však potřeba připočíst ještě cenu za dopravu.

OTÁZKA: Jak je to s rozvody elektra a vody?

U každého nízkoenergetického nebo pasivního domu je lépe vést rozvody po vnitřních příčkách, aby se nedělaly prostupy do stěn a nenarušila se vzduchotěsná obálka budovy. Ale i když je vzduchotěsná, je páropropustná, dům tzv. dýchá přes tu hliněnou či vápennou omítku. Zásuvky, vypínače ani baterie pokud možno na obvodové stěny neosazujeme.

Je-li to přece jenom nutné, mohou být rozvody schované buď v předstěně anebo je zapustíme přímo do silné hliněné omítky na slámě. (Např. pro silnější kanalizační trubku lze vyříznout elektrickou pilou do slámy drážku, omítnout ji a vše pak zaomítnout.)

OTÁZKA: A pokud jde o vytápění, jaké zvolit?

Slaměný objekt lze vytápět podlahovým topením, ústředním topením, krbem... Avšak konceptu domu z místních či přírodních materiálů nejvíc odpovídá, když v něm žádné tepelné rozvody nemusí být. Ale s tím je třeba počítat už v architektonické studii. Pro daný typ obydlí jsou ideální těžká akumulační sálavá kamna (např. finská).

OTÁZKA: Kolik podlaží slaměné objekty mívají?

Nejčastěji se staví jednopodlažní objekty. Tvůrcem dosud nejvyššího, trojpodlažního domu z nosné slámy je švýcarský architekt Werner Schmidt, který se zabývá stavbami pasivních domů z velkých balíků slámy (www.atelierwernerschmidt.ch, pozn. red.).

OTÁZKA: Slouží tyto stavby i veřejným účelům?

V zahraničí např. k sociálnímu bydlení, k církevním účelům, jako infocentra apod. Z veřejných staveb u nás mohu zmínit např. mateřskou školu v Pitíně, při jejímž zateplení byla využita sláma. (Stalo se tak v rámci projektu Přírodní materiály a obnovitelné zdroje pro rozvoj pohraniční oblasti, jenž byl v letech 2008-2009 spolufinancován z Programu přeshraniční spolupráce ČR - Slovenská republika. Vedoucím partnerem projektu byl obecní úřad v Pitíně, pozn. red.)

OTÁZKA: Vyžadují slaměné domy zvláštní péči?

Konstrukce domu izolovaného slaměnými balíky je nutné, obdobně jako konstrukce jakékoli jiné stavby, chránit před působením vlhkosti běžnou údržbou střechy, okapů a případných drenáží okolo stavby.

OTÁZKA: V čem vidíte jejich hlavní přínos a naopak slabiny?

Největšími devízami jsou nízká potřeba energie na provoz (potřebu tepla na vytápění) i stavbu a recyklaci budov (tzv. zabudovaná energie). Výhodou je lokální dostupnost a tím dané nízké náklady spojené s dopravou, dále minimální ekologická stopa, snadná recyklovatelnost a dobrý pocit z využití 100% zdravého přírodního materiálu. Stavby jsou teplotně stabilní - v létě se tak snadno nepřehřejí, v zimě při přerušení vytápění vychládají pomalu.

Pozor je třeba dávat na vlhko a nepoužívat balíky, do nichž pršelo. Zmokne-li stoh slámy z boku, vítr jej zase vysuší, slámou voda nevzlíná. Dá se tedy využít i do koupelen a vlhčích prostor.

OTÁZKA: Obavy veřejnosti vzbuzuje hořlavost...

Zejména během stavby je třeba dávat pozor hlavně na volně ležící slámu, kterou je třeba uklízet. V konstrukcích není tolik kyslíku, který by podporoval hoření, a to je srovnatelné s masivním dřevem. Největší riziko je, dokud sláma není omítnuta a mezi balíky je volný vzduch. Poté, co sláma vyplní konstrukce, je dobré dát první vrstvu omítky.

OTÁZKA: A co se týká hlodavců?

Do hotového objektu myši zavítají ze stejných důvodů jako do jakéhokoliv jiného domu: za teplem, úkrytem a potravou. Je třeba vše ohlídat především při stavbě a skladování balíků slámy, aby si v nich neudělali hnízda a nepřekousali provázky, aby se sláma nemusela znovu vázat. Při skladování (např. ve stodole) je dobrým pomocníkem kočka.

OTÁZKA: A závěrem, zažíváme v souvislosti se zájmem o přírodní materiály ve stavebnictví, alespoň pokud jde o individuální výstavbu, jejich renesanci?

Materiály, jako dřevo, kámen, sláma, hlína či rákos lidé využívají od nepaměti. Asi polovina obyvatel planety žije v obydlích z nepálené hlíny. V současnosti zažívají přírodní stavební materiály návrat i v euroamerické kultuře. O jejich výhodách jsme už hovořili. Materiály jsou tradiční, ale technologie jsou nové - méně pracné a přizpůsobené požadavku na minimální energetickou náročnost staveb, jak při výrobě, tak při provozu.

Kde se dozvíte víc

Informace, inspirace, kurzy, výukové programy, a workshopy k využití přírodních materiálů, především slámy, při stavbě energeticky úsporných budov či snižování energetické náročnosti nabízí mezi jinými také web: www.slamak.info. Ten provozuje skupina volně sdružených živnostníků, projektantů, architektů, řemeslníků, studentů a dobrovolníků.

AUTOR: SIMONA DVOŘÁČKOVÁ