zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Park pro osm milionů

05.10.2013
Chráněná území
Park pro osm milionů

Před 50 lety vznikl první český národní park. krkonošům se tedy dostalo státní ochrany. Bylo a je jí stále zapotřebí...

Každý rok míří do hor až osm milionů lidí. A s nimi přicházejí nejrůznější plány - mnohdy velkolepé, často neomalené až megalomanské. Ubránit unikátní území je i dnes hlavním úkolem KRNAPu.

Sladit ochranu přírody a rekreaci byl jeden z hlavních problémů, které jsme v roce 1963, kdy byl park vyhlášen, řešili," vzpomíná jeden z "otců zakladatelů" profesor Josef Fanta. "Bylo to zajímavé a v jistém smyslu vzrušující období. Nevěděli jsme, jak se takový park zakládá, zkušenosti jsme získávali doslova za pochodu."

Proč Krkonoše patří k výjimečným územím na mapě České republiky? Protože jsou úžasně rozmanité. Za pouhý půlden tady projdete bohaté bučiny, smrkové pralesy a skrz kleče a severská rašeliniště došplháte třeba až na lišejníkovou tundru. Tvář hor se začala formovat už během poslední doby ledové, kdy se o jejich masiv zastavil ledovec. Ten s sebou přinesl severské druhy rostlin a živočichů, z jihu se později rozšířila alpská květena a zvířena. Vzájemným křížením vznikly nové druhy, které se jinde nevyskytují, neboli endemity - například růže převislá, bříza karpatská, koniklec jarní nebo jeřáb krkonošský. Ty nikde jinde než v Krkonoších nerostou, přitom objevit tu lze i vzácné živočichy jako světélkující žížalu podhorskou či stále vzácnějšího tetřívka obecného.

parkJedinečná příroda je roky předmětem zájmu přírodovědců. Už na počátku 16. století zde Pietro Andrea Matthioli pracoval na herbáři, o horách psal také známý německý lékař Kašpar Schwenckfeld, členem expedice Královské české společnosti nauk, jež se vydala do hor v roce 1786, byl zase význačný botanik Tadeáš Haenke. Ti všichni si uvědomovali, jak je toto území vzácné a také lehce napadnutelné. Proto už v roce 1904 zveřejnilo c. a k. místodržitelství v Praze první výnos o ochraně krkonošské flóry, první obdobná československá vyhláška byla vydána hned po vzniku republiky, v roce 1931 pak vznikla první rezervace Kotelská rokle. Bohužel, opatření to nebyla dostatečná.

První systematičtější kroky k ochraně přírody si vynutila až obrovská devastace a úbytek lesů v polovině minulého tisíciletí a následné přírodní katastrofy, polomy a povodně. Tehdy byl vydán zákaz pastvy na horských úbočích, nařízeno zalesňování a hrazení bystřin. Tyto kroky, jež prosadili moderně smýšlející lesníci a přírodovědci, vedly až ke zřízení Krkonošského národního parku.

Jak se dělá park

narodniPrvotní inspiraci čerpali čeští ochranáři u kolegů na Slovensku - v Tatranském národním parku, zbytek hledali v literatuře. "Měli jsme štěstí. I když někteří z tehdejších mocipánů by rádi vytvořili z KRNAP jakýsi lunapark pro pracující se spoustou rekreačních bud a hospod, ekonomické problémy státu odvedly nakonec jejich pozornost a my mohli v klidu dokončit práci." Pak ale přišla 70. léta a zatímco politické čistky a výměny odborníků ve vedení parku přírodou příliš neotřásly, neúnosné dávky kyselých emisí s horskými porosty tvrdě zamávaly. Během 80. let odumřela celá čtvrtina lesů v Krkonoších. "Tehdy se ozývaly hlasy, že by se celé území mělo odepsat a KRNAP zrušit. To byl park skutečně na kolenou," dodává profesor Fanta.

Sám musel odejít ze Správy KRNAP na začátku 70. let, roku 1977 emigroval do Nizozemska. Tam pracoval v Institutu pro výzkum lesa a krajiny, na univerzitách v Amsterdamu a Wageningenu se stal profesorem oborů ekologie krajiny a ekologie lesa, dostalo se mu i ocenění od nizozemské královny. Na Krkonoše však nedokázal zapomenout. Byl u toho, když v Nizozemsku na počátku 90. let vznikla nadace FACE, a mimo jiné se zasloužil o to, že odtud nakonec putovalo 384 milionů korun na záchranu krkonošských lesů.

Z celkem 8000 hektarů odumřelého lesa se nakonec zalesňovalo "jen" 6 a půl tisíce. Příroda si pomohla sama přirozeným zmlazováním, nejvíc si však vydechly hory v 90. letech po odsíření elektráren v pověstném "černém trojúhelníku". S novým politickým režimem se začala psát i nová etapa v historii KRNAP.

Renesance krajiny i parku

krnap"Bral jsem to jako životní výzvu, když jsme vymýšleli pravidla pro ochranu krkonošské přírody. Pak mě zasáhlo, když park málem zrušili. Tehdy jsem skoro rezignoval, pak emigroval. Nyní vidím ale novou šanci, jak horám i celé české krajině pomoci," říká profesor Fanta. Nezdolný muž se ve svých třiaosmdesáti letech natrvalo opět usadil v Čechách a spolu s dalšími odborníky se zabývá tím, jak využít obrovského potenciálu krkonošských lesů v zadržování vody, a ulevit tak mnoha obcím při stále častějších záplavách.

Projektu profesora Fanty, jenž patří mezi řadu další "ozdravných" akcí namířených ve prospěch Krkonoš, napomáhají i aktivity současné Správy KRNAP. "Snažíme se přehradit vybraná místa retenčními přehrážkami a zadržet vodu, aby odtékala z lesů a luk pomaleji," vysvětluje vedoucí ochrany přírody Václav Jansa. "Krkonošské lesy byly v uplynulých letech nepřirozeně vysušené, za což mohly především hromadné meliorace z druhé poloviny 20. století. Ty zlikvidovaly cenné biotopy - podmáčené rašeliny a rašelinné smrčiny. Přehrazování horských potůčků by teď mělo vodu v horách pozdržet - a to mnohem déle. Schopnost rašeliny vázat vodu je mnohonásobně vyšší než u běžné půdy. Právě tuto vlastnost lze dobře využít při silných lijácích a ochránit tak níže položená území."

Krkonoše jako obrana proti povodním? Zdá se, že nejde o žádnou utopii. K tomuto pozitivnímu, veskrze obrodném procesu patří i další projekt, jenž se zase snaží oživit těžko přístupné louky. Vrátit na ně sekáče s kosou a menší stáda pasoucího se dobytka by měly peníze z pětiletého projektu Life Corcontica. Šetrné, o to však pracnější obhospodařování má podpořit zhruba 90 milionů, ze tří čtvrtin je hradí evropské fondy, zbytek je z tuzemských zdrojů.

Kůrovec, turisté, developeři

krkonošeBylo by samozřejmě naivní se domnívat, že Krkonoše na začátku 21. století už nejsou ohroženy. Kupodivu však kůrovec, notorický nepřítel našich lesů, Správě parku velké starosti nedělá. "Neexistuje smrkový les, kde by kůrovec nebyl," říká Václav Jansa. "Kde to jde, snažíme se s ním bojovat aktivně, ale bez chemie. Pokud musíme stromy kácet, necháváme je v první a druhé zóně na místě, jen dříví oloupeme." Pokud není smrk oslaben emisemi nebo nedostatkem vody, dokáže na kůrovce reagovat - jednoduše ho přelije smůlou. V nejvyšších partiích pomáhá ochranářům v posledních dvou letech i datlík tříprstý, který dokáže kůrovce poměrně dobře likvidovat.

S čím si však krkonošští ochranáři musejí lámat hlavu neustále, je turistika a s ní spojené developerské nápady všeho druhu. Každý rok zavítá do vrcholových částí hor osm milionů lidí, sladit jejich zájmy a také zájmy obcí, které jsou na příjmech z turistiky závislé, s unikátní přírodou, to je ten nejsložitější hlavolam. I když má Správa parku poměrně silnou oporu v zákoně o ochraně přírody a krajiny č. 114 z roku 1992, nedělejme si iluze. Apartmány na Horních Mísečkách, sílící tlaky na výstavbu nových lanovek a další podnikatelské záměry mluví samy za sebe.

Dnes je sice krkonošská příroda podle odborníků v "relativně dobrém stavu", má potenciál na ještě další zlepšení přírodního prostředí, ale zároveň ji nemine ani rozvoj nejrůznějších sportovních aktivit, jako je sjezdové i běžecké lyžování, terénní motorismus, enduro. To jsou dnes hlavní "nepřátelé" fauny a flóry v Krkonoších. I po padesáti letech tak stojí ochranáři před stále stejným problémem - jak chránit přírodu především před námi samotnými.

Krkonoše v číslech

park363 km2 a 186 km2 ochranného pásma představuje KRNAP, jenž zahrnuje nejvyšší partie hor a část podhůří.

1602 metrů nad mořem dosahuje vrchol Sněžky, kde jsou podmínky blízké polárnímu kruhu.

1300 chráněných rostlin roste na území KRNAP, zhruba třetina původních rostlin je však ohrožena.
V tzv. Čertově a Šustlerově zahrádce roste jeřáb krkonošský, kopyšník tmavý, zlatobýl alpínský, oměj, lilie zlatohlavá a cibulkonosná...

15 000 druhů bezobratlých, 320 druhů obratlovců, 2 původní druhy ryb, 6 druhů obojživelníků, 6 druhů plazů, 250 druhů ptáků a téměř 60 druhů savců žije v Krkonoších. Červený seznam ohrožených živočichů obsahuje 457 druhů bezobratlých a 110 druhů obratlovců.

1992, to je rok, kdy byly Krkonoše zařazeny do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO.

Krkonošské příběhy

Horská jízdní

Už druhým rokem vyjíždějí na krkonošské stráně čtyři strážci KRNAP na koních, které si půjčují z Farmy Hucul. Ta má také hlavní zásluhu na navrácení tohoto plemena do české přírody. Koně, kteří žijí na krkonošských pastvinách, v náročném terénu nic nepřekvapí a strážní služba v sedlech je samozřejmě efektivnější než pěší. "Dostaneme se na místa méně přístupná, takže nezřídka dokážeme zastavit i čtyřkolkáře, kteří zvláště v poslední době ničí zdejší svahy," říká Jan Hanuš z "krkonošské jízdní".

Miss louka

"Management luk". To stojí na vizitce Andrey Svobodové, která nás vede na zhruba půlhektarovou, na první pohled nevzhlednou, pořádně podmáčenou plochu. Je to Miss louka 2012 a Andrea je manažerkou stejnojmenného projektu, který se již čtvrtým rokem snaží upozorňovat na unikátní lokality Krkonoš. Nejkrásnější louka roku 2012 jako by odrážela celý život hor. Neuchvátí žádnou krásou, ale své poklady ukrývá mezi drsnou trávou, která dokáže přežít všechny rozmary podnebí. Po pár houpavých krocích objevujeme odkvétající fialové květy české orchideje - prstnatce Fuchsova.

Koláč a sekaná z krupek

Přijíždíme na nejvýše položenou ekologickou farmu ve východních Krkonoších. "Žije se tu dobře, v létě krásně. Když si ale zapomenete něco koupit, jedete padesát kilometrů. V zimě jste odkázáni na pásová vozidla a zvířata jsou od listopadu do dubna ve stáji," uvádí nás do reality ve výšce 1100 metrů majitelka Lesního hotelu, paní Kleiplová. Po letech strávených v Praze se musela v horách všechno učit. "Je to drsnější život, ale v hezčím prostředí, a co si člověk zkazí, si zkazí sám. Největší problém je sklidit pořádné seno." Její bouda poskytuje pocestným útočiště již po tři století. Přepřahali se tady koně, od roku 1880 se do nového sálu chodilo tancovat. Vždy se tu dobře jedlo. "Nabízím vše, co bylo na horách kdysi na denním pořádku. Mlékovou polévku, koláč z brambor, prejt z čočky a krup nebo sekanou z trhaných krupek. Pak také kozí sýry, jehněčí. To všechno ochucené bylinkami, co rostou tamhle u potoka."

Krkonoše jako osud

Profesor Josef Fanta byl jedním z mužů, kteří v roce 1963 Krkonošský národní park zakládali a s celým projektem ochrany přírody v této lokalitě se ztotožnili. Ani politické čistky v roce 1969, ani další léta v emigraci, ba ani velmi zajímavá práce pro Holanďany nedokázaly toto osudové pouto vygumovat.
"Dnes vidím novou šanci, jak horám i celé české krajině pomoci," říká profesor Fanta. Ve svých třiaosmdesáti letech se natrvalo opět usadil v Čechách a spolu s dalšími odborníky se zabývá tím, jak využít obrovského potenciálu krkonošských lesů při zadržování vody. Jejich projekt by mohl znamenat velkou pomoc pro města a obce v nížinách, které pravidelně trpí povodněmi.

Nejsme tady sami

"Sušenko, pojď na granulku," volá na lišku Ondřejka Bachtíková, vedoucí útulku KRNAP pro handicapovaná zvířata. "Jeden pán našel mládě, ochočil ho, pak se oženil a liška putovala k nám. Klasický příběh, a my se přitom celé roky snažíme lidem vysvětlovat, že zvířata z lesa se neberou. Ať už je to jak chce, příroda si to má vyřešit sama. Když vám přinesou dravce, který má uražená obě křídla, spálené nohy od vysokého napětí, a jeho zachránkyně do vás hučí, ať s tím něco děláte, těžko vysvětlovat, že milosrdná smrt je lepší."
Stojíme ve voliéře se třemi poštolkami. Jedna se už rozlétává a brzy půjde na svobodu, ale to je spíš výjimka. V rohu na zemi sedí káně, které nemá nohu ani křídlo, vedle něj posedává zraněná poštolka a krahujec. Z devadesáti procent jsou tato zvířata obětí aut, plotů, vysokého napětí. "Když se budou zvířata mezi sebou prát, vždycky jeden zvítězí. My je ale stavíme do problémů, které si nezpůsobila. Zapomínáme, že tady nejsme sami."

AUTOR: Jarmila Jelínková

Zdroj: Víkend

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ukliďme Česko
23
9. 2017
23.9.2017 - Festival, slavnost
Brno
30
9. 2017
30.9-1.10.2017 - Seminář, školení
Praha
Síť ekologických poraden - STEP
4
10. 2017
4.10.2017 - Seminář, školení
Brno
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí