Energetické koncerny vytáhly proti zelené energii

Devět největších evropských energetických společností se spojilo a snaží se přesvědčit Evropskou unii, aby změnila svou politiku. Dva z nejmocnějších mužů odvětví, výkonný ředitel francouzské GdF Suez Gérard Mestrallet a šéf italské ropné společnosti ENI Paolo Scaroni, kvůli tomu minulý týden vystoupili i na zasedání Evropského parlamentu.

Jejich zpráva nebyla pro evropského komisaře pro energetiku Güntera Oettingera, který se jednání účastnil, vůbec příznivá. Podle obou manažerů částečně kvůli chybné politice Bruselu už není zaručena energetická bezpečnost EU, emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů stále stoupají, firmy nemají peníze na investice a ceny energií rostou. Na vině jsou podle nich především dotace obnovitelných zdrojů energií, konkrétně zejména slunečních a větrných elektráren.

"Musíme snížit rychlost, s níž Evropa staví nové a nové větrné farmy a solární panely. Momentálně je to neudržitelné," řekl Gérard Mestrallet britskému listu Financial Times.

Podle energetických koncernů by pokročilejší typy zdrojů obnovitelné energie měly fungovat na trhu bez umělých podpor. A veřejné peníze by měly směřovat právě na vývoj nových technologií a zvýšení konkurenceschopnosti takových zdrojů, které využívají energii mořských vln nebo přílivu.

Mestrallet také vyzval Evropskou unii, aby si určila "ambiciózní, ale realistický cíl" ohledně omezování vypouštění skleníkových plynů. V Bruselu se diskutuje o nových omezeních, která by měla platit do roku 2030. Devítka energetických společností je stejně jako například britská vláda proti tomu, aby si unie dávala nějaké závazné cíle.

Evropské energetické společnosti byly zasaženy hospodářskou krizí, která snížila spotřebu elektřiny a tepla, a nárůstem podpory obnovitelných zdrojů, které podkopaly konkurenceschopnost tradičních plynových a uhelných elektráren. Mestrallet uvedl, že evropské firmy byly v posledních letech nuceny uzavřít plynové elektrárny o celkové kapacitě 30 tisíc megawattů. Tedy o výkonu zhruba třicítky jaderných elektráren.

Kromě koncernů GdF Suez a ENI výzvu podporují ještě společnosti Enel, E.ON, RWE, GasTerra, Iberdrola, Gas Natural a Vattenfall. Dohromady mají tyto firmy roční obrat 900 miliard eur a zaměstnávají zhruba půl milionu lidí.


Evropská energetická devítka
900 miliard eur

V přepočtu 23,2 bilionu korun činí celkový obrat zájmové skupiny sdružující energetické koncerny GdF Suez, ENI, Enel, E.ON, RWE, GasTerra, Iberdrola, Gas Natural a Vattenfall. Dohromady zaměstnávají na půl milionu lidí.

30 000

megawattů činí kapacita plynových elektráren v Evropě, které musely být v posledních letech odstaveny. Kvůli levnému uhlí jsou totiž nekonkurenceschopné.

AUTOR: Ondřej Soukup
AUTOR-WEB: www.ihned.cz