Levná je dobrá, je to tak

Předpovězené se stalo skutkem: elektřina pro koncové zákazníky citelně zlevní. Po dvaceti letech růstu je to výtečná zvěst, pro lidi i pro firmy. A těžko mohla přijít v lepší chvíli, než když se přidušené hospodářství začíná po pěti letech konečně zvedat. Po emotivně radostném úvodu teď trocha racionální skepse.

Zaprvé: domácnosti stojí před nelehkou volbou: uvázat se k výhodným cenám na dva roky, když "šťáva" může být za pár měsíců hypoteticky ještě levnější?

Zadruhé: cena energie je nízko nejen kvůli revoluci břidličného plynu, nejen kvůli kolapsu trhu s povolenkami, ale z velké části proto, že trh deformují dotace obnovitelných zdrojů.

Zatřetí: dotované zelené zdroje vedou nejen k uzavírání plynových elektráren, ale i ke kolapsu energetických politik.

Je-li cena energií jednak nízko, jednak silně kolísá, stává se prakticky nemožným jakékoli dlouhodobé plánování.

Pokud se pokles ceny silové elektřiny o euro za MWh jen u ČEZ projeví poklesem budoucího provozního zisku o 1,5 miliardy, jak naakumulovat kapitál pro obří investici?

Ten problém padá samozřejmě i na hlavního akcionáře, tedy ministerstvo financí. Nejenže už nemůže spoléhat na to, že dividendou zalátá největší díry v rozpočtu, ale staví jej před mnohem větší a takřka nezodpověditelnou otázku: Jak rozhodnout o dostavbě Temelína, respektive garantovaných cenách pro jeho provozovatele?

Pokud Pavel Cyrani, ředitel ČEZ pro strategii, říká, že provoz nových bloků by se vyplatil při cenách elektrické energie na úrovni 70 eur za MWh, ale cena na trhu padá i pod 35 eur, co si s tím má - jakkoli legitimní a třeba i osvícená - vláda počít?

Garantovat? I s rizikem, že budeme dotovanou elektřinu z Temelína vyvážet?

Co na to řekne konkurence, potažmo Evropská komise?

AUTOR: Petr Kamberský
AUTOR-WEB: www.ihned.cz