zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Německo se po volbách musí "popasovat" s energetikou, i kvůli ČR

23.09.2013
Energie
Politika
Německo se po volbách musí  popasovat  s energetikou, i kvůli ČR

Jedním z nejdůležitějších úkolů příští německé vlády, která vzejde z nedělních parlamentních voleb, bude pokročit v projektu energetické revoluce, tedy v přechodu země od klasických zdrojů energie k obnovitelným, a reformovat systém podpory "zelené" elektřiny. Shodují se na tom německé politické strany, odborníci i zástupci odvětví. Podle některých z nich jsou tyto kroky nutné i k zabránění sporů se sousedy, jako je Česko nebo Polsko, které trápí "přetoky" proudu z německých větrných elektráren, ohrožující stabilitu sítí.

"Debatu o energetické změně bude třeba vést více mezinárodně, evropsky. Energetickou politiku bude nutné víc koordinovat s evropskými partnery," řekl ČTK expert na energetickou politiku z berlínské Svobodné univerzity Christian Calliess. Právě on je jedním z těch, kteří upozorňují na problémy, které mohutný rozmach obnovitelných zdrojů v Německu může přinést do vztahů s jeho sousedy.

Češi plánují a Poláci dokonce už instalují na hranicích s Německem transformátory, které v případě přetížení národních sítí elektřinou od sousedů soustavy odpojí. "Musíme proto na evropské úrovni německou energetickou revoluci silněji zakotvit a více o ní diskutovat s ostatními členy Evropské unie i s Evropskou komisí. Věřím, že tak se podaří dlouhodobě vyřešit některé současné problémy, které přináší," tvrdí Calliess.
Za velkou výzvu pro novou berlínskou vládu tuto otázku pokládá i šéf Spolkového svazu pro obnovitelné zdroje Herrmann Falk. Stejně jako většina politiků považuje za klíčový úkol urychlit výstavbu nových přenosových sítí, které omezí nutnost "posílat" elektřinu ze severoněmeckých větrných parků na jih přes území sousedních států. Do roku 2020 si Berlín vytkl za cíl postavit 4700 kilometrů vedení. Zatím jich ale stojí jen zlomek.

"Stabilita sítí se musí vylepšit v celé Evropě, nejen v Německu, aby bylo možné si vypomáhat v obou směrech a usměrňovat elektřinu, když jí bude v Německu moc. Mám pochopení pro to, když by na několik hodin bylo propojení vypnuto, aby elektrická síť zůstala stabilní," neodmítá Falk ochranná opatření Česka a Polska.

V předvolební kampani nabízejí německé strany různé recepty pro energetiku. Opoziční sociální demokraté (SPD) pro ni chtějí zřídit speciální ministerstvo, postkomunistická Levice zas omezovat vliv velkých koncernů a předat sítě soukromých dodavatelů do rukou státu a obcí. Jádrem všech programů v oblasti energetiky je však reforma zákona o obnovitelných zdrojích energie (EEG), na jejíž nutnosti se politici i odborníci vzácně shodují. Méně už na způsobu jejího provedení.

EEG platí od roku 2000 a stanoví státní subvence pro provozovatele solárních, větrných či vodních elektráren v podobě pevně stanovených výkupních cen na 20 let dopředu. Tento systém, který měl motivovat investice do obnovitelných zdrojů, vedl v posledních letech k dramatickému nárůstu cen za elektřinu zejména pro domácnosti - tedy pro voliče. Příspěvek na obnovitelné zdroje v ceně proudu dnes zvyšuje náklady průměrné německé rodiny o 185 eur (téměř 4800 Kč) ročně. Příští rok má znovu stoupnout.

Většina německých stran se nechystá zastavit dotace pro ekologickou elektřinu, jako to u budoucích zařízení nedávno schválilo Česko. Růst účtů za proud chtějí "krotit" jinak, například redukcí množství průmyslových podniků, které mají z placení příspěvku výjimku. Úplně odstranit tuto podporu ve střednědobém horizontu navrhují pouze vládní liberálové, kteří ale nemají jistotu, že se v nedělních volbách opět dostanou do parlamentu.

Zatímco někteří němečtí odborníci a průmyslové svazy ukončení státních subvencí podporují a doporučují je nahradit třeba kvótami na množství vyrobené "zelené" energie nebo aukcemi pro její producenty, ekologové a sdružení hájící zájmy tohoto sektoru jsou jednoznačně proti. Varují, že to ohrozí celý ambiciózní projekt německé energetické revoluce.

"Náš průzkum ukázal, že 93 procent Němců si přeje pokračovat v rozvoji obnovitelných zdrojů a 73 procent je proti zastavení podpory i za cenu vyšších plateb za elektřinu," argumentuje Falk. Analytik Martin Jänicke z berlínského Institutu Otto Suhra je naopak přesvědčen, že v blízké budoucnosti dotace už nebudou mít opodstatnění. "Z hospodářsko-politických důvodů teď není vhodné podporu zastavovat. Za několik let ale nebude mít žádný velký význam a bude možné ji zrušit. Tím jsem si jist," řekl ČTK.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí