zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Do roku 2035 nebudeme Temelín potřebovat

23.09.2013
Atomová energie
Do roku 2035 nebudeme Temelín potřebovat

Mirek Topolánek, předseda Teplárenského sdružení

Veřejná soutěž na výstavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny Temelín byla vypsána rigidně, říká Mirek Topolánek v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Bývalý premiér Česka a současný předseda výkonné rady Teplárenského sdružení, lobbistické organizace hájící zájmy českých teplárníků, nevidí důvod spouštět nové bloky do roku 2035. Bylo to však za jeho vlády v roce 2008, kdy se rozjel proces výstavby nového Temelína a tehdejší generální ředitel skupiny ČEZ Martin Roman prohlásil, že Česko začne po roce 2015 trpět nedostatkem elektřiny. "Tehdy to byla pravda," uvádí Topolánek a dodává: "Byla za to nutná politická cena. Dnes se tomu říká korupce." Temelín nebudeme podle Topolánka potřebovat mimo jiné kvůli evropským tlakům na energetickou účinnost, převisu výroby nad spotřebou elektřiny i neodstavení elektrárny Chvaletice, se kterou se původně nepočítalo.

OTÁZKA: HN: V dubnu jste říkal, že ještě nikdy v dějinách českého teplárenství nebyla situace tak turbulentní. Změnila se od té doby?

V energetice dnes nemá smysl investovat do ničeho, co nemá dotaci. I ČEZ hovoří o tom, že chce garantovanou cenu elektřiny z Temelína, protože jinak jeho dostavba ekonomicky nevyjde. Energetika je v zajetí přílišných regulací, ceny dávají chybnou informaci investorům, trh se rozpadá. Nežijeme ale na ostrově, jsme v Evropské unii, takže musíme změny prosazovat hlavně tam. Energetika potřebuje méně regulace, dotací, daní, poplatků, politických a ideologických zásahů. Potřebuje zavést férové podmínky pro všechny, včetně znečišťovatelů. Pokud se má zpoplatňovat znečišťování ovzduší, tak ne složitými mechanismy, jako jsou poplatky za emise, emisní povolenky, ekologická daň. Ale když vůbec - tak uhlíkovou daní pro všechny, bez výjimky, včetně lokálních topenišť.

OTÁZKA: HN: Pokud vztáhneme evropský problém na Česko, existuje podle vás rozumné řešení?

Otázkou je, co je cílový stav, jestli se na něm domluvíme a po jaké trajektorii se k němu dostat. Jsem proti překotným změnám. Předvídatelnost musí být zásadou. Respektujeme Energetický regulační úřad, ale některé kroky nám připadaly hodně rychlé. Jsem rád, že s námi úřad komunikuje a že si vzájemně nasloucháme. Energetika zažívá každý rok takové změny a šoky, že potřebuje čas na adaptaci. Obor s investičním cyklem 25 a více let nemůže mít každý rok jiná pravidla. Investoři a banky musí vidět minimálně do poloviny investičního cyklu a to dnes nevidí ani náhodou. Nikdo neinvestuje, anebo investuje chybně. Řešením je proto pozastavit zásadní změny a pokusit se dopracovat Státní energetickou a surovinovou koncepci. Je překonaná ještě předtím, než byla schválena v několika aspektech.

OTÁZKA: HN: V jakých?

Prvním je směrnice o energetické účinnosti, která má šetřit primární paliva a redukovat nárůsty spotřeby. Pokud bude aplikována - plánované bilance spotřeby, kvůli kterým Temelín jakž takž vycházel, neplatí. Nedochází ani k postupnému odstavování kondenzačních elektráren bez kogenerační výroby, což vytváří přebytek výkonu. Také musí nová administrativa přehodnotit tempa růstu spotřeby ve vazbě na HDP. Čeká nás nepochybně hubená dekáda. Dále je potřeba se vypořádat bez skrupulí s uhlím za limity, aby měli investoři jistotu a mohli případně hledat náhrady. A za další, vyřešit v horním zákoně problém vyvlastnění. Nemožnost vyvlastnění je tu poprvé za celou historii. To není u národních zdrojů žádný komunistický výmysl. Stát musí mít možnost dostat se ke svým zdrojům, samozřejmě při respektování soukromého vlastnictví. Situace celý obor paralyzuje.

OTÁZKA: HN: Sám tvrdíte, že se Státní energetická koncepce připravuje s křížkem po funuse. Na druhou stranu říkáte, že je potřeba ji dopracovat. Jaký smysl má ji dopracovávat, když bude stejně neaktuální v momentě, kdy vyjde?

Pokud nebude energetická koncepce závazná, tak je to nesmyslný dokument. Musí tam být vysoká míra závaznosti pro jakoukoliv vládu, která v budoucnu nastoupí. To dnes není. Navíc koncepce není skleněná koule, ale má řešit směry vývoje, nastavovat prostředí, reagovat na změny. Ptáte-li se mě tedy, jestli ji skutečně potřebujeme v takové formě a míře závaznosti, v jaké byla vždy schvalována, tak to ji nepotřebujeme.

Temelín a Dukovany

OTÁZKA: HN: Proč koncepce i politici, kteří dostavbu Temelína prosazují, o energetické účinnosti téměř nemluví?

Buď tomu politici nerozumí, nebo za někoho lobbují, nebo jsou to populisté. Nebo všechno dohromady. Samotné nařízené evropské úspory jsou z globálního pohledu naprosto směšné, hlavně pokud to budeme poměřovat například s Čínou. Je pěkné a populární lidem říkat, že za státní peníze zateplíme domy. Ale už samotný princip úspor je nastaven chybně. Je zcela evidentní, že třetina primárních paliv se zmaří tím, že teplo vypouštíme do vzduchu a do vody. Využití kombinované výroby tepla a elektřiny a zvýšení účinnosti výroby znamená úsporu, která představuje víc než celkové dodané teplo do všech domácností a budov v celém Česku při současném snížení emisí. To, že tomu politici nechtějí rozumět, neznamená, že tomu tak není. Druhý dopad směrnice je, že při sedmiprocentní úspoře primárních paliv nárůst spotřeby elektrické energie nebude tak razantní, jak kreslí analytici. Když to sečteme a zahrneme obrovský převis výroby nad spotřebou, tak najednou nám s Chvaleticemi nevychází Temelín. Minimálně ne v termínu, kdy se o tom uvažovalo. Dnes vidím Temelín spíš jako politický a geopolitický problém. Musíme nějakým způsobem dohrát výběrové řízení, čímž nemyslím, že nutně úspěšné. Samotný tendr navíc pokládám za špatně vypsaný.

OTÁZKA: HN: Proč je špatně vypsaný?

Byl vypsán strašně rigidně podle zákona o veřejných zakázkách, proto to neumožňovalo větší variabilitu nabízejících. Potřebovali bychom pružnější způsob, který by umožňoval například vstup dalších zájemců během tendru. Už dnes se v něm utratily strašné peníze a bude složité z toho vyjít se zdravou kůží bez arbitráží. Daleko zajímavější vidím jadernou elektrárnu Dukovany, u které je otázka, jestli poběží po roce 2025. Temelín je potřeba dostavět. Zcela jistě to nebude v plánovaném termínu, protože jeho výkon nebude v té době potřeba. Nepochybně ale budeme řešit Dukovany, buď souběžně, nebo pravděpodobně ještě dřív. My ale nevíme, kudy se bude ubírat energetika. Ale tvrdím, že do roku 2035 Temelín potřebovat nebudeme. Což je na druhé straně velká chyba, vyplývající z chybně nastavených podmínek pro investory, které způsobily například fotovoltaický boom.

OTÁZKA: HN: Realizace plánu na výstavbu dvou nových bloků ale začala za vaší vlády. Tehdy Martin Roman dokonce razil argument, že budeme trpět nedostatkem elektřiny už po roce 2015.

Tehdy to byla pravda. Ano, udělal jsem celou řadu ústupků Straně zelených, ale ve stejné době jsem prosadil prodloužení těžby uranu na dole Rožínka, prolomení limitů na Bílině a ve stejné době jsem mimo jiné prosadil vyhodnocení vlivů na životní prostředí pro Temelín, protože to bylo nutné začít dělat. Byla za to nutná politická cena. Dnes se tomu říká korupce. To, že se takové vyhodnocení dělá, probíhá tendr, připravuje se stavba, to je záležitost na mnoho let. Mě neruší to, že je vypsána soutěž na dostavbu Temelína. Mě ruší to, že se říká, že se teď vypíše soutěž a bude se stavět. To není reálné.

Proč brát teplárníkům dotace?

OTÁZKA: HN: Přestože mluvíte o potřebě zamezit rychlým změnám v energetice, považujete novelu zákona o podporovaných zdrojích energie za pozitivní změnu? Hlavně část o pokračování podpory vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla.

To je velký mýtus, který vytváří nejrůznější iniciativy, které tvrdí, že se přesunula podpora obnovitelných zdrojů do nešetrného spalování uhlí. Je to lež, protože na obnovitelné zdroje pořád půjde čtyřicet miliard. Taková podpora deformuje celý trh.

OTÁZKA: HN: Martin Bursík a jeho Komora obnovitelných zdrojů energie navrhují vzít podporu, kterou teplárníci dostávají, a z těchto peněz dále dotovat malé obnovitelné zdroje.

Já jsem pro to, vzít je fotovoltaice. Lepší by bylo dotace úplně zrušit. Bohužel to kvůli fotovoltaice nejde. Proč bychom to měli brát kombinované výrobě elektřiny a tepla? Jeho podpora přece není výmysl Teplárenského sdružení. To je Evropskou unií podporovaný směr, který má svoji logiku v tom, že umožňuje šetřit primární paliva, snižovat emise a využívat domácí palivo. Je to úplně naopak.

OTÁZKA: HN: Myslíte, že tato novela prosazuje něčí zájmy?

Z pohledu politiků a občanů to naplňuje cíl, aby se do obnovitelných zdrojů nedávalo víc peněz. Z pohledu teplárenství to komplikuje možnost náhrady uhlí biomasou a energeticky využitelným komunálním odpadem. Proto to jako velkou výhodu necítíme. Uvědomte si, že investiční cyklus teplárenství je v řádu desítek let. My musíme do roku 2016 vyřešit emise. A ty vyřešíme, i když se jedná o miliardové investice. S tím souvisí snaha některých zdrojů řešit náhradu paliva. S tím souvisí i to, že někteří se rozhodnou teplárny dál neprovozovat.

OTÁZKA: HN: Řešíte na Teplárenském sdružení možnost, že se budou zavírat po roce 2016 teplárny?

To se může stát a my to na sdružení sledujeme. Řešit to musí vlastníci.

OTÁZKA: HN: Energetický regulační úřad má podezření, že některé podniky, které vyrábějí v kombinaci teplo a elektřinu, čerpají neoprávněnou státní podporu. Jak je tato situace možná?

Od ledna 2013 platí úplně nová pravidla. Metodika byla nějak sestavena, je ještě neusazená a já se můžu vsadit, že někteří menší výrobci vůbec nevědí, jak účinnost počítat. Nemyslím si, že je to vždy úmysl. Jsou ale takové zdroje, u kterých takový úmysl určitě byl, a my zatím spekulujeme, které to jsou. V květnu jsme sami po dohodě s Energetickým regulačním úřadem iniciovali zahájení kontrol, takže to pro nás není žádné překvapení. Odmítám ale kolektivní vinu, potrestání celého oboru. Je třeba zjistit, jestli to byla chyba, nebo úmysl. Pokud se jednalo o úmyslné nadhodnocování účinnosti, tak se jedná o trestný čin a neoprávněné čerpání dotací a je na úřadě, jak se s tím vyrovná. My určitě nebudeme nikoho krýt. Sami jsme iniciovali pracovní skupinu expertů, která se tím už teď zabývá. Ale říkat, že všichni kradou, je trochu dryáčnické, až politické vyjádření. Při každé nové metodice se do půl roku přijde na to, že je tam nějaký nový prostor pro různý výklad. My jsme pro zjednodušení modelu, to řeší problém systémově.

OTÁZKA: HN: Podporujete Alenu Vitáskovou v záměru omezit dotace, které se přerozdělují v rámci obnovitelných zdrojů a které teplárníci také dostávají?

To je přece nezbytné. Celá řada regulací trpí nejvíc tím, že je buď nesankciovatelná, nebo nekontrolovatelná. Jakmile uděláte regulaci, tak je skoro vždy zneužívána a je tam prostor pro korupci. S dotacemi je to stejné. Někdo to řešit musí. Teď to musí udělat Vitásková. V době, kdy se tvořil energetický zákon, jsem navrhoval, aby Energetický regulační úřad vůbec nevznikl. Protože v tak oligopolním prostředí, jakým je Česko, se regulační úřad dostane okamžitě do informačního zajetí a je naprosto nefunkční. Což se víceméně stalo.

Doba skládek skončila

OTÁZKA: HN: Prosazujete nový zákon o odpadech i z jiného důvodu, než že jste v dozorčí radě Opatovic, jež patří do EPH, které chtělo v Komořanech vystavět spalovnu, a proto, že jste hlavní tváří Teplárenského sdružení?

V úterý se stříhala páska v Chotíkově, čtvrté spalovně, která se bude v Česku stavět. Tady je prostor pro minimálně další tři. Rád bych dal všem zeleným test, jestli vědí, co je biomasa? Biomasa je mimo jiné i biologicky zpracovatelná část komunálního odpadu. Energetické využití odpadu přece není proti recyklaci. Je proti skládkování. Proč se nepodíváme do Švédska, Německa, Rakouska? K životnímu prostředí nejvíce šetrné země využívají 50 procent odpadu energeticky. A v některých zemích skládkování úplně zakázali.

OTÁZKA: HN: Německo nebo Velká Británie ale mají nedostatek odpadu, ten musejí do regionů dovážet. To v důsledku vede ke zvyšování ceny tepla ze spaloven...

To je problém kapacitní, nikoli systémový. My se nakonec dostaneme do situace, kdy budeme biomasu vyvážet do Polska a Rakouska. Celá Evropa bojuje s problémem surovin a odpad je obnovitelná surovina. Nedá se očekávat, že množství odpadu bude do budoucna klesat. Jestli všechno, co není možné recyklovat, se energeticky využije, dostáváme se až na padesát procent jako ve výše uvedených zemích. To, že odpadu může být málo, je otázka nastavených kapacit, ne problém odpadu jako takového.

OTÁZKA: HN: Některé evropské studie tvrdí, že se produkce odpadu v Evropské unii za poslední roky snižuje.

Já si myslím, že se snižuje také díky tomu, že neroste HDP. Rád si tyto studie přečtu. Ale znovu zopakuji, že energetické využití odpadu není proti jeho recyklaci. Energeticky využívat odpad můžeme až potom, kdy není možné ho recyklovat. I tak ho zůstává tolik, že prostor pro spalovny tu existuje. Je otázka, jestli chceme jít cestou politických klišé, nebo fyziky a ekonomiky. Já jsem pro to druhé. A nemluvím jen o tom, že teplárníci odpad potřebují. Na jedné straně nám chtějí zakázat uhlí, které nám neumožní těžit, nepodpoří spoluspalování biomasy, plyn je drahý - takže jaká je alternativa? Větrníky po celém Česku? To je přece nesmysl.

OTÁZKA: HN: A jsme zpátky u jádra...

Dobře, ale jádrem řešíte výrobu elektřiny pro základní zatížení. Pokládám koncept postavit energetiku na obnovitelných zdrojích za nesmyslný. My tu neřešíme problém záchrany planety. Nebudu první, kdo bude říkat, že země se bude spíš ochlazovat. Jsem pro to, aby se všichni měli dobře. Aby nebyly takové rozdíly v životní úrovni mezi civilizačními okruhy. Aby v Súdánu žili lidé na lepší úrovni, než žijí dnes. Aby země jako Čad nebo Mali neměly šedesát procent lidí pod hranicí chudoby. Jsem ale proti tomu, abychom na to konto chudli. A my děláme všechno pro to, abychom zchudli a aby se tu životní úroveň snižovala. Za celým klimatickým šílenstvím vidím nový zelený komunismus, který Evropu přivede do neskutečných problémů.

OTÁZKA: HN: Nemůže nárůst spaloven vést k obcházení systému a ve výsledku šidit recyklaci? Ďábel je vždy skryt v detailu. Je to složité, ale pořád je lepší kompostovat, recyklovat a energeticky využívat než skládkovat. My tu bojujeme mezi sebou, kdy se bijeme o část pomyslného dotačního koláče, a zatím se vesele skládkuje. Ale skládkování nemá žádné pozitivum. Doba skládek skončila, byla zbytečně dlouhá.


Za celým klimatickým šílenstvím vidím nový zelený komunismus, který Evropu přivede do neskutečných problémů.

Mirek Topolánek (57)
Bývalý předseda vlády Česka a nynější předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR - lobbistického spolku hájícího zájmy českých teplárníků. Mirek Topolánek zároveň sedí v dozorčí radě Opatovic i hnědouhelné německé společnosti Mibrag. Obě firmy patří do skupiny Energetického a průmyslového holdingu, který spravuje Daniel Křetínský.

AUTOR: Nikita Poljakov
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
13
11. 2019
13.11.2019 - Seminář, školení
Brno, ApS Brno s.r.o.
INISOFT s.r.o.
19
11. 2019
19.11.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
INISOFT s.r.o.
20
11. 2019
20.11.2019 - Seminář, školení
Brno, ApS Brno s.r.o.
INISOFT s.r.o.
5
12. 2019
5.12.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí