Krátce - různé

Základ plastového profilu Alu Inside, letošní novinky společnosti Schüco, tvoří energeticky optimalizovaná konstrukce bez ocelových výztuží. Profil stavební hloubky 82 mm vychází z patentované technologie spojení hliníku s plastem, již dříve použité u osvědčeného systému Schüco Corona SI 82+. Nový Alu Inside však vykazuje lepší tepelně technické i statické vlastnosti, a to při nižší spotřebě materiálu a ekologičtější výrobě. Výměnou starých oken za energeticky úsporné profily Alu Inside mohou domácnosti u běžného rodinného domu ušetřit až 33 % dosavadní energetické spotřeby. Životnímu prostředí se současně ulehčí o téměř 4500 kg emisí CO2 ročně.

Čína představila nový plán pro boj proti znečišťování ovzduší. Součástí plánu je uzavření starých oceláren, cementáren a hliníkáren, omezení spotřeby uhlí či vyšší využití jaderné energie a zemního plynu. Čína je ve věci pod velkým tlakem, protože nebezpečný smog letos v lednu zachvátil většinu průmyslového severu, včetně hlavního města. Za jednu z hlavních oblastí, které je potřeba vyřešit, Peking označil spalování uhlí.

Z rozhovoru z Dalajlámou: Co je nyní hlavní problém Tibeťanů?
Mé dvě hlavní obavy se týkají ochrany tibetského životního prostředí a tibetské kultury. Jeden čínský ekolog asi před třemi lety popsal dopady globálního oteplení na Tibetskou náhorní plošinu. Hodně se hovoří o tání ledu na severním a jižním pólu, on Tibet nazval třetím pólem. Podle průzkumů stoupá globálně teplota o 0,1 stupně, ale v případě Tibetu o 0,3 stupně. Mnoho ekologů se obává, že Tibet, položený ve velmi vysoké výšce, může vyschnout, a proto potřebuje zvláštní ekologickou ochranu. Nejen šest milionů Tibeťanů, ale přes miliardu lidí v Pákistánu, Indii, v povodí Mekongu a v Číně je závislých na řekách pramenících v Tibetu.
Tibet je bohatý na různé minerály a jejich využívání bez potřebné ochrany přírody také poškozuje tibetské životní prostředí. Před pár lety tu byly bezprecedentní záplavy, které vedly k obrovskému úbytku lesů. Tehdejší čínský premiér nařídil, aby se přestalo těžit a nepokračovalo odlesňování. Ale kvůli korupci mezi místními úředníky a byznysem se to pořád děje. Politické vedení se může vyměnit rychle, ale škody na životním prostředí se napravují celá desetiletí.

SOCAR ázerbájdžánská státní energetická společnost, včera podepsala s evropskými odběrateli kontrakty na budoucí dodávky zemního plynu z velkého kaspického pole Šach Deniz II do Evropy. Dodávky plynovodem Trans Adriatic Pipeline (TAP) by měly začít v roce 2019 a stanou se jednou z alternativ plynu z Ruska. "Je to průlomová dohoda, protože zajišťuje dodávky do Evropy na celá desetiletí z nového regionu za podmínek, které odrážejí situaci na evropském trhu plynu," uvedl šéf komoditní divize německého koncernu E.ON Christopher Delbruck. Vedle E.ON bude plyn z Ázerbájdžánu odebírat britský Shell, Bulgargas, španělský Gas Natural Fenosa, řecká DEPA, francouzský GDF Suez, italské Enel a Hera Trading a švýcarský AXPO. SOCAR a její partneři BP, Statoil a Total vybrali v červnu pro zajištění dodávek plynu z jejich projektu konsorcium TAP. Od počátku roku 2019 má proudit plyn z Ázerbájdžánu plynovodem Transanatolian Pipeline (TANAP) na hranice Turecka a Bulharska, kde se má plynovod TAP napojit dál na západ.

Manažeři farmaceutické firmy Zentiva, která patří pod křídla společnosti Sanofi, zvelebovali na začátku září zahradu pražského Domova pro osoby se zdravotním postižením. Účastnili se totiž programu firemního dobrovolnictví "Slova nestačí". Sanofi spolupracuje na projektu s portálem zapojimse.cz.