zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Svět jako zrcadlo

29.09.2013
Příroda
Svět jako zrcadlo

Oobecně je známo, že roku 1921 předložil švýcarský psychiatr Hermann Rorschach učenému světu test, který se používá k mapování duševního světa jednotlivců s úspěchem do dneška. Pokusné osobě předložíme sérii obrázků, které samy o sobě nic neznamenají a vznikly symetrickým otisknutím inkoustové kaňky na přeloženém papíře. Je pak fascinující, vidí-li jeden z účastníků v podivném fleku květ orchideje, zatímco jiný mrtvého netopýra v rozkladu. Výpověď o skvrně je v posledku projekční výpovědí o nás.

Rorschachova historiografie

Úplně stejně je tomu i s přírodou kolem nás, zejména se světem živých bytostí. I v něm se vždy snažíme uvidět a odkrýt něco, co odpovídá povaze nás samých, co by mohlo legitimizovat naše počiny. Celý fenomén se nazývá "sociomorfní modelování".

Znamená to, že každá epocha spatřuje v živém světě ty principy, které konstituují i dobovou lidskou společnost - každá společnost chce naopak fungovat obdobně jako příroda - "motýlkové to činí také tak...".

Tohoto stavu se ovšem dosahuje tím, že se z neobyčejné zásoby jevů živého světa vyberou a zdůrazní ty, které principy fungování společnosti potvrzují, tento proces navíc neprobíhá vědomě a záměrně, vědci mají samozřejmě pocit, že odkrývají "skutečnost takovou, jaká je".

Z tohoto důvodu "objevil" klasický darwinismus v živé přírodě konkurenci a "neviditelnou ruku selekce" jako to, co působí zdokonalování a vývoj živých organismů. Živočich a viktoriánský občan měli náhle podobné cíle, problémy a starosti. Duha harmonie se opět klene, jak v přírodě, tak i ve společnosti.

Nedávno jsem četl článek popularizující poslední entomologické výzkumy, který je řečeného fenoménu krásnou ukázkou. Proč nás vlastně zajímají mravenci a jejich mravy, nebylo by jedno, kdyby se v labyrintu svých chodbiček třeba i na hlavu stavěli? Potvrzení našich vlastních myšlenek, slov i skutků hledáme i v příšeří jihoamerických pralesů, kde žijí mravenci rodu Atta. Vzhledem k tomu, že hrdinou naší doby je ten, kdo nějak zvítězí v informační válce, rozešle nějaký rafinovaný spam či se "naláme" do supertajných databází, není vůbec divu, že nás vzrušují případy podobných "dovedností" i jinde v živém světě. Šikovně udělaný podraz se nestává předmětem opovržení, ale obdivu - hle, i v mraveništích hlupáci dřou na ty, kdo v tom umějí chodit.

Mravenčí silážování

Naprosto to neznamená, že by podobné jevy v přírodě nebyly (tam je jevů!, chvílemi se z toho točí hlava), ale naše pozornost je upřena právě na ně a ty ostatní nás nechávají chladnými, ač o nich třeba také víme. Právě ti samí mravenci totiž mají, jako jediní v živé přírodě mimo člověka, v pravém slova smyslu zemědělství: na "nasilážovaných" listových úkrojcích pěstují v hloubi mraveniště tzv. ambroziové houby, které jim slouží za potravu, a této komplikované "agrikultuře" věnují většinu energie od krájení a snášení kusů listů přes neustálé "přistřihávání" konců hyf až po kousíček houbové sadby, který si mladá královna nese s sebou pro nově založenou kolonii.

Jenže zemědělství není v současném světě v záři reflektorů, ač nás samozřejmě všechny živí a je to z našich činností ta nejdůležitější. Jsou s ním jenom potíže, paradoxně často v jeho nadprodukci, znečišťuje nám životní prostředí, musí se různě subvencovat z pracně vymožených daňových peněz a celková atmosféra budí skoro dojem, že by mělo raději nebýt: na každý pád je hrdinou dne spíše ten, kdo produkuje třeba i počítačové viry, nežli ten, kdo pěstuje pšenici.

Proto chceme i u mravenců vidět nějaký ten informační podfuk a po chvilce hledání jej i nalezneme. Příroda je nám zrcadlem.

AUTOR: Stanislav Komárek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Autor je biolog.

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí