Ekologie má podle aktivistů řadu problémů, strany je ale neřeší

Životní prostředí má podle ekologických organizací mnoho problémů, které musí budoucí Poslanecká sněmovna lepšími zákony vyřešit, od snižování prachu v ovzduší až po jasný postoj k jaderné a fosilní energetice. Hlasování předchozí Sněmovny o ekologických zákonech totiž hodnotí asociace Zelený kruh jako vůbec nejhorší od roku 1994. Nevládní organizace dnes v prohlášení také kritizovaly, že ve většině volebních programů politických stran nejsou změny na zlepšení životního prostředí formulovány konkrétně.

"Vzhledem k naléhavosti problémů se znečištěným ovzduším, ubývající půdou, plýtváním surovinami či častějšími přívalovými dešti a povodněmi, nepovažuje asociace nevládních organizací Zelený kruh takovouto vyhýbavost v závazcích a slibech politiků za přijatelnou," upozornil ekolog Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu.
Ekologové chtějí, aby v budoucnu například jaderná a uhelná energetika nedostávala ani veřejnou podporu ze státní pokladny ani z účtů spotřebitelů. Požadují, aby se navýšily poplatky pro průmyslové znečišťovatele za vypouštění škodlivých zplodin na takovou úroveň, která podle expertů skutečně motivuje podniky k modernizaci.
Budoucí poslanci by prý měli upravit zákony tak, aby se lidé mohli zapojit například do rozhodování o stanovení limitů hluku či prachu ve svém okolí nebo aby umístění hlubinného úložiště jaderného odpadu nebylo možné bez souhlasu dotčených obcí. Aktivisté také upozornili, že Česko nenaplňuje své závazky formulované v Aarhuské úmluvě a Směrnici EIA.

Z pohledu na prospěšnost pro životní prostředí zanalyzoval Zelený kruh téměř čtyřicítku poslaneckých hlasování v letech 2010 až 2013, poslanci podle něj prospěšně hlasovali pouze ve 45 případech. Opoziční strany hlasovaly hůře než koalice. Ta se totiž většinou musela postavit za evropské normy. Zato ministři ODS na resortech průmyslu a obchodu nebo životního prostředí podle ekologů prosadili zákony i nelegislativní návrhy, které výrazně poškozují životní prostředí.

V předchozí Sněmovně dopadla podle analýzy ekologů nejlépe TOP 09, dosáhla 60 procent poslaneckých hlasů ve prospěch životního prostředí. Za ní se zařadily Věci veřejné s 56 procenty hlasů, opoziční KSČM s 34 procenty hlasů a ČSSD s 32 procenty, u sociálních demokratů byla podle analýzy jako u jediné strany výraznější názorová nejednotnost.

Na posledním místě skončili občanští demokraté. Ačkoli resort životního prostředí spravovali, hlasovali pouze 11 procenty hlasů ve prospěch ekologie, tvrdí Zelený kruh. Poslední ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) za své postoje letos dostal anticenu Ropák.