zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Česko má protnout nová řeka za 300 miliard. Vyplatí se? Nikdo netuší

12.10.2013
Vodní cesty
Česko má protnout nová řeka za 300 miliard. Vyplatí se? Nikdo netuší

Kanál Dunaj-Odra-Labe: Investice za stovky miliard má příznivce v okolí prezidenta Zemana, odpůrci pochybují o smyslu nákladného projektu

Miloš Zeman se minulý týden v myšlenkách přenesl do budoucnosti. Píše se rok 2039 a pětadevadesátiletý exprezident přijíždí do Břeclavi, aby si prohlédl dokončené gigantické dílo: umělé propojení Dunaje, Odry a Labe. "Přijdu jako stařeček o holi a slavnostně ho tu otevřu," slíbil na břeclavském náměstí.

Přípravy na obrovskou investici, která se rodí už od začátku minulého století, se dnes skutečně zdají být nejdál za poslední roky. Jde vlastně o "prokopání" nové řeky přes půl země. Tak aby se Česko stalo křižovatkou, kde by lodě z jihu mohly pokračovat do Severního nebo Baltského moře. Ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák už vyhlásil, že za 200 milionů vznikne studie, která podle zastánců kanálu potvrdí jejich vize: že stavba nakopne ekonomiku, ohromně pozvedne lodní dopravu a ochrání před povodněmi.

Jenže přestože se o výstavbě kanálu mluví jako o téměř hotové věci, pochybností je stále víc. Například jestli takový projekt může vzniknout v zemi, kde se jen dálnice staví průměrně 15 let. Jestli jsou správné odhady, že dílo bude stát rekordních 300 miliard. A kdo zaručí, že peníze nezmizí v neprůhledných zakázkách. Celý projekt navíc připravuje úzká skupina lidí - s prezidentem Zemanem v zádech. Jako třeba ministr Žák kandidující za zemanovce.

"Žádný kanál, ale klikatá řeka"

Zasedací místnost státního Ředitelství vodních cest nenechá nikoho na pochybách, že právě tady se mají všechny roztříštěné plány spojit v něco hmatatelného. Na stěnách zasedací místnosti ve 13. patře visí obrázky vybudovaných zdymadel, na stole leží pozvánky na putovní výstavu k projektu Dunaj-Odra-Labe a pro návštěvy mají výpravnou barevnou knihu, kde je vše od historie kanálu až po mapky s uvažovanými trasami.

"Když jsem přišel do funkce, překvapeně jsem zjistil, že tady není jediná mapka, nikde žádné obrázky, vůbec se o koridoru Dunaj-Odra-Labe nemluví. Jako by to bylo zakázané slovo," vzpomíná šéf vodních cest Jan Skalický, jeden z největších podporovatelů kanálu. I když: slovo kanál nemají lidé z branže rádi. Příliš prý připomíná vybetonované koryto narýsované podle pravítka. Zatímco tenhle koridor má vypadat jako normální, čtyřicet metrů široká klikatá řeka. Téma vodního koridoru otevřel loni v prezidentské kampani právě Zeman - za přitakávání některých průmyslníků a lodních dopravců.

Potíž je, že s takovou stavbou v Česku nejsou zkušenosti - ani ostatně nemohou být. A přestože ji mají ve volebním programu zemanovci a očekávaný vítěz voleb ČSSD podporuje vypracování drahé studie, o výhodnosti projektu žádná jiná tvrdá data neexistují. Navíc mimo okruh stoupenců kanálu zaznívají vážné pochyby.

"Aby tenhle projekt vyšel, musel by generovat tak obrovské výnosy, jaké si opravdu nedovedu představit," uvažuje Luděk Niedermayer, bývalý viceguvernér České národní banky, dnes působící ve společnosti Deloitte. Ředitel vodních cest Skalický si nepřipouští, že studie nový koridor nedoporučí. Předně kvůli lodní dopravě: jen podél Labe se dnes po silnici a železnici valí ročně 20 milionů tun zboží a jsou předpoklady, že by se mohlo dopravovat 30 milionů tun. Přitom sama levnější řeka by zvládla 9,5 milionu. "Kde v západní Evropě existuje vodní cesta, tam se po ní přepravuje o desítky procent víc zboží. Kdežto v Čechách je to jen do jednoho procenta. Což je tragické," hodnotí Milan Raba, ředitel plavební společnosti ČSPL. Podobně brání lodní dopravu také třeba generální ředitel Vítkovic Jan Světlík - zároveň Zemanův předvolební podporovatel.

Pak je tady ochrana proti povodním - kdyby stát za 150 milionů postavil moravskou část koridoru, podle zastánců by prý ušetřil desítky miliard na škodách po záplavách. "Pochybuju, že by to mohlo pomoci," namítá ale hydrolog Jan Daňhelka. Sladit totiž zdymadla pro lodě a protipovodňové stavby je podle něj obtížné.

Ředitel Skalický má ještě jeden argument - bezpečnostní. Kdyby došlo k výpadku dodávek důležitého zemního plynu do Česka, tři říční lodě dokážou přivézt denní spotřebu. "Jakou má cenu, že lidi nemrznou?" ptá se Skalický. Právě takové plusy se podle Skalického musí ve studii objevit. A prezident Zeman ještě přidává práci pro firmy i pro lidi a rozmach ekonomiky. "Já jsem tedy v poslední době neslyšel, že by nějaká ekonomika sázela na to, že poskočí takovouto investicí," podotýká Niedermayer.

Lodě poplují v tunelu

Další komplikace: na trase koridoru se sice už od 70. let nesmí stavět, přesto má území desítky tisíc majitelů. A vyřešit se musí také technické věci. Třeba u České Třebové stometrové převýšení v krajině - překonat by ho mohl například unikátní tunel, jímž by lodě proplouvaly. Do plánů budou promlouvat také města a ekologové, kteří už mimo jiné úspěšně blokují stavbu části kanálu v Přelouči u Pardubic.

Například v Kroměříži se zastupitelstvo dělí na dvě skupiny - a ani jedna nechce, aby kolem města proplouvaly nákladní lodě. Jedna by ráda jen turistické plavby, druhá podle místostarosty Josefa Malého nechce kanál vůbec. V Rokytnici u Přerova má starosta Josef Osčádala jasno. "Je to megalomanská stavba," říká. A přestože je stále jen na papíře, přinesla už Rokytnici jeden nepříjemný dopad. Kvůli zablokování pozemků pro koridor se musela vesnici o 150 metrů přiblížit plánovaná rychlostní silnice.

Podle ekonoma Niedermayera sice může chystaná studie teoreticky ukázat, že se náklady na koridor vrátí, ale pak by měl stát ještě zjistit, jestli vůbec dokáže takhle náročnou stavbu administrativně zvládnout. Tedy jestli ji umí naplánovat tak, aby se nestalo něco podobného, jako když soud kvůli chybám v létě zrušil územní rozhodnutí na budování středočeského úseku dálnice D3. Po 25 letech se tak možná vše vrátí zase na začátek.

AUTOR: Vojtěch Blažek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
S přispěním Martiny Součkové a Lukáše Havlíka

Kanál Dunaj-Odra-Labe

300 MILIARD

by mělo stát vybudování projektu kanálu Dunaj-Odra-Labe.

40 METRŮ

má být šířka plavební dráhy.

11,4 METRU

má být přípustná šířka plavidel.

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Český spolek pro péči o životní prostředí
26
11. 2019
26.11.2019 - Seminář, školení
Praha, Státní zdravotní ústav, budova č. 11, velká posluchárna
26
11. 2019
26.11.2019 - Přednáška, diskuse
Barokní sál Lidového domu, Praha 1
27
11. 2019
27.11.2019 - Seminář, školení
Dům techniky České Budějovice
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí