Krátce o geologii Klatov

Město se z větší části rozkládá na tělese nazývaném "Středočeský žulový pluton". Jedná se o těleso hlubinných vyvřelin v horninách českého masivu v trojúhelníku mezi Klatovy - Táborem - Českým Brodem. Hornina tvořící podloží Klatov a jeho okolí je jedinečná svým složením a proto je nazývána granodioditem klatovského typu. Z této horniny byly a jsou vyráběny obrubníky, dláždění i pamětní desky. Je-li tato hornina zvětralá, bývá mylně nazývána pískovcem. V tomto materiálu je vytesána i většina několikapatrových sklepení pod měšťanskými domy v Klatovech. Nejhlubší se nacházely v Krameriově ulici.
V okolí města se pak nachází geologické zlomy, které byly vyplněny rozdrceným materiálem hornin. Tyto byly druhotně vyhojeny křemennými žilami. Od Tětětic přes Bezděkov, vrch Bubnování, přes Luby, údolím Mochtínského potoka na Pláničku a do Nalžovských hor se táhne "Stříbrnohorský zlom". Nedaleko lomečku na Bubnování (od zastávky ČD Klatovy město směrem na Lomec cca 600 m) je soustava křemenných žil s krásnými krystaly mléčného křemene i křišťálu. Tyto krystaly lze nalézt běžně na poli za klatovskou elektrárnou. U obce Loreta se těžil důlním způsobem vápenec. Také se v okolí Klatov nachází bohatá ložiska cihlářských hlín o tloušťce až 20 m. Nad obcemi Sobětice a Kosmáčov se v 15. stol. nacházela důlní těžba zlata.

ZDROJ: http://drobek.svet-stranek.cz