Kreml pomohl pirátům z Greenpeace k publicitě

Razantní postup ruských úřadů vede k větší medializaci problémů, které Kreml chce zamlčet.

Rychlé nafukovací čluny se přiblížily k masivní ocelové konstrukci čnící nad šedými mořskými vlnami. Dva lidé začali šplhat po stěně, jenže v tu chvíli zasáhli pohraničníci, část aktivistů skončila ve vodě a následně na ruské vojenské lodi.

Mohla by to být jen jedna neúspěšná akce hnutí Greenpeace, které se snažilo upozornit na rizika těžby ropy v Arktidě, o které by se kromě sympatizantů málokdo dozvěděl. Ostatně před rokem aktivisté Greenpeace na této plošině již byli a po patnácti hodinách sami slezli. Letos je to ale jinak, o problémech na těžební plošině Prirazlomnaja se nyní ví po celém světě.

Vyšetřovatelé totiž obvinili třicítku ekologických aktivistů z pirátství, za což jim hrozí až patnáctileté vězení. Soud v Murmansku je vzal zatím na dva měsíce do vazby. Za mřížemi skončil i ukrajinský kuchař nebo známý fotograf Denis Siňjakov. To připoutalo pozornost i těch, kteří praktiky této organizace zrovna nemusí.

Co kdyby to byli piráti?

"Formálně vzato se snažili obsadit plošinu a naši pohraničníci nevěděli, kdo se snaží proniknout na Prirazlomnaju pod maskováním aktivistů Greenpeace," prohlásil na mezinárodním arktickém fóru v Salechardu Vladimir Putin. "Vždyť to probíhalo souběžně s krvavými událostmi v Keni," připomněl ruský prezident teroristický útok v nairobském obchodním centru.

Následky byly předvídatelné. Po celém světě probíhají demonstrace příznivců Greenpeace, do Murmansku se skřípěním zubů odjeli diplomaté dvanácti států, aby pomohli svým občanům. Obyčejní lidé se při troše snahy dozvěděli leccos zajímavého.

Třeba to, že celý projekt těžby je mimořádně technicky a finančně náročný, takže pokud cena ropy nebude přes sto dolarů za barel, nemůže se uživit. Nebo že murmanský soud sídlí v budově, která by se hodila spíše do nějakého postkatastrofického filmu než coby sídlo justičního orgánu. Ale jak sdělil jeden z pracovníků soudu, fasádu město opraví již v roce 2015, kdy bude Murmansk slavit sto let od svého založení.

Toho všeho se dalo vyvarovat, kdosi se ale rozhodl, že tvrdý postup bude účinnější. Výsledkem je PR katastrofa, tím spíše, že s blížící se olympiádou v Soči se k Rusku bude upírat čím dál více pohledů světové veřejnosti. Budeme se toho zjevně dovídat čím dál více.

Horší než v Bangladéši

Ukazuje to i současná kauza jedné z uvězněných členek skupiny Pussy Riot Naděždy Tolokonnikovové. Ta vyhlásila hladovku na protest proti podmínkám v kolonii IK-14 a výhrůžkám vůči její osobě. Mnozí to zpočátku považovali za sebepropagaci. Výrok náčelníka věznice "brzo budeš tam, kde už tě nic bolet nebude" považovali za bonmot, a nikoli hrozbu fyzické likvidace. Také svědectví Tolokonnikovové o nesnesitelných pracovních podmínkách považovali za mírně řečeno nadnesené.

Jenže teď se ukázalo, že podmínky vězeňkyň, které šijí policejní uniformy, jsou opravdu horší než v některé z nechvalně známých bangladéšských továren. Vedení věznice ani nezakrývá, že odsouzené pracují až šestnáct hodin denně a volno mají jen jednu neděli v měsíci. Hlavním zákazníkem je firma Vostok-servis bývalého poslance za Jednotné Rusko Vladimira Golovněva.

Naděžda Tolokonnikovová je už šestý den držena na samotce bez možnosti komunikace s obhájcem. Ale tenhle razantní postup vede jen k tomu, že se pozornost čím dál víc upíná k podmínkám ve vězení. Asi se ještě dost dozvíme.

AUTOR: Ondřej Soukup
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Autor je redaktor zahraniční rubriky HN