Tlak veřejnosti nutí firmy snižovat emise, přesto může být zlepšení větší

Dlouhodobý tlak místních obyvatel v různých částech Česka a fungující Integrovaný registr znečišťování začínají nést podle sdružení Arnika výsledky. V řadě ukazatelů totiž podniky v roce 2012 vypustily do životního prostředí méně škodlivin než v roce předcházejícím.

Například valašskomeziříčská DEZA opustila první příčku v emisích rakovinotvorných a pravděpodobně rakovinotvorných látek (1), což Arnika považuje za pozitivní důsledek vyhlašování žebříčků největších znečišťovatelů. Přesto však společně s ArcelorMittalem Ostrava, Spolanou Neratovice, Třineckými železárnami anebo Synthosem v Kralupech nad Vltavou zůstává mezi největšími znečišťovateli u nás. Naopak jako problém vidí nevládní organizace umístění elektráren na čele emitentů nebezpečné rtuti (2). Prozrazují to žebříčky, které z čerstvě zveřejněných dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ) (3) za rok 2012 zpracovali odborníci ze sdružení Arnika.

Kompletní žebříčky jsou přílohou této tiskové zprávy. V roce 2012 nahlašovalo úniky a přenosy nebezpečných látek celkem 1610 podniků (počet meziročně poklesl o sedm) a počet látek zůstal stejný - v letech 2011 i 2012 firmy nahlašovaly některou z 59 látek. Data do IRZ jako veřejně přístupné databáze hlásí samy jednotlivé provozy. Arnika na základě těchto údajů připravuje žebříčky dle skupin látek, jež jsou nebezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí.

"Přestože podle emisí oxidu uhličitého nedošlo meziročně k významnému poklesu výroby, snížily některé podniky emise nebezpečných látek. Po dlouhodobém tlaku místních lidí nainstalovala DEZA ve Valašském Meziříčí novou jednotku, která zabraňuje únikům nebezpečného naftalenu. Bohužel ale z chemičky stále uniká významné množství rakovinotvorného benzenu a fabrika tak stále má co zlepšovat," komentuje žebříčky vedoucí programu Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík z Arniky. "Pozitivní ale všechny výsledky rozhodně nejsou. Právě v době, kdy v japonském Kumamatu jednají světoví zástupci o nové Úmluvě o omezení rtuti, dozvídáme se z českých žebříčků, že elektrárny v Chvaleticích, Počeradech, Mělníce a Prunéřově vypustily za minulý rok v součtu celou tunu tohoto těžkého kovu do ovzduší," dodává Petrlík.

V osmnácti aktuálních tabulkách dominují tradičně znečišťovatelé zejména z krajů Moravskoslezského, Ústeckého a Středočeského. "Středočeský kraj se významně podílí na množství ohlášených emisí karcinogenních a potenciálně karcinogenních látek a to téměř 30 %. Poté co DEZA Valašské Meziříčí snížila emise naftalenu, produkují středočeské podniky třikrát více těchto látek než jiné kraje s chemickou výrobou. Hlavní podíl na tom mají Spolana Neratovice a Synthos Kralupy, které se na celorepublikových emisích této skupiny látek podle registru podílejí téměř dvaceti procenty," komentuje změnu tiskový mluvčí Arniky Vratislav Vozník.

V souhrnné kategorii rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek (skupina 1 a 2 dle Agentury pro výzkum rakoviny IARC) (1) patří první místo Spolaně Neratovice. Druhé patří kvůli 40% zvýšení emisí styrenu kralupskému Synthosu (vyrábí polystyren pro zateplování budov)(4). Třetí místo obsadila laminátovna Peter-GFK, provozovna Kocbeře. Z TOP 10 největších znečišťovatelů vypadla DEZA Valašské Meziříčí, když na konci roku 2011 podnik instaloval technologii na odstraňování emisí naftalenu (5).

Díky velkému snížení emisí formaldehydu v Kronospanu OSB z Jihlavy se však DEZA Valašské Meziříčí dostala na první místo v emisích pro člověka karcinogenních látek (1). Emise karcinogenního benzenu (6) DEZA totiž nesnížila, naopak mírně zvýšila. Na druhém až čtvrtém místě figurují výrobci dřevotřísky díky emisím formaldehydu. Formaldehyd se jednak uvolňuje při sušení dřeva, jednak se jedná o úniky z použitých lepidel. Z toptenu vypadla firma Dukol Ostrava, v IRZ nefiguruje, podle sdělení firmy však údaje nahlašovala.

DEZA Valašské Meziříčí figuruje také na prvním místě TOP 10 pro látky reprotoxické. Opět kvůli emisím benzenu (6). Na druhém místě skončil ArcelorMittal Ostrava a to i přesto, že emise těchto látek téměř o 600 kg snížil. Na třetím místě skončily Třinecké železárny.

K větším změnám došlo v žebříčcích největší původců rtuti (2). Po loňském skokovém zvýšení emisí rtuti v čističce odpadních vod v Neštěmicích provozované Severočeskými vodárnami a kanalizacemi, letos její emise výrazně klesly (ze 797 na 84 kg/rok). K nárůstu ohlášeného množství rtuti došlo u odpadů. Nárůst souvisí s odstraňováním staré ekologické zátěže ve Spolaně Neratovice a nárůstu recyklace odpadů se rtutí (Recyklace Ekovuk, Safina). Více než o 3 tuny rtuti navíc nahlásila v odpadech elektrárna Třebovice.

Nejvíce skleníkových plynů v ČR opět vypustily v roce 2011elektrárny Prunéřov následované další elektrárnou ČEZu v Počeradech. Stejně jako v předchozím ohlašovacím roce i pro ten loňský platí, že se mezi šesti největšími průmyslovými zdroji emisí plynů působících kyselé deště nachází pět provozy z Ústeckého kraje.

Letošní údaje v IRZ potvrdily pokles emisí prachu (PM10) (7) u hutí v Moravskoslezském kraji. U ArceloruMittal i Třineckých železáren došlo k poklesu emisí o 65 tun. Přesto stále figurují v toptenu na druhém a třetím místě. Celkově pak emise prachu v ČR poklesly o 390 tun.