zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Azbest: Ne všichni postupují při demolici v souladu s legislativou

31.10.2013
Odpady
Ovzduší
Azbest: Ne všichni postupují při demolici v souladu s legislativou

Dne 1. ledna 2001 nabyl účinnosti zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jaké z něj vyplývají povinnosti pro demoliční firmy?

Demoliční firmy jsou povinny ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, tj. místně příslušné hygienické stanici, práce, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci vystaveni azbestu. Hlášení je zaměstnavatel povinen učinit nejméně třicet dnů před zahájením práce a jeho náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Jedním z bodů hlášení je rovněž stanovení opatření k zajištění ochrany zdraví osob vykonávajících práci s azbestem a materiály, které ho obsahují, a jiných osob přítomných na pracovišti a v blízkosti pracoviště, kde dochází nebo může docházet k expozici azbestu.

A jaká je praxe?

Existují i hygienické stanice, které za celou dobu trvání zákona neobdržely jediné hlášení, že se demoluje nebo rekonstruuje a výskyt azbestu byl zjištěn. To je velmi podivné... Z toho následně může vyplývat, že v mnoha případech pravděpodobně dochází - a to buď úmyslně, nebo z nevědomosti - k neodbornému nakládání (bez jakéhokoliv zajištění) s materiály obsahujícími azbest. Nerespektují se ani ta nejzákladnější pravidla pro práci s azbestem, což ohrožuje dělníky provádějící rekonstrukci, ale vinou nevybudování kontrolního pásma i mnoho lidí v okolí. Lidé by si měli více všímat, co se kolem nich děje, a nebát se upozornit příslušné úřady. Jde přece o jejich zdraví. Dalším ukázkovým příkladem jsou brownfields (opuštěná území s rozpadajícími se obytnými budovami, nevyužívané dopravní stavby a nefunkční průmyslové zóny - pozn. red.). Za celou dobu jsem neslyšel, že by se v rámci přeměny těchto ploch hovořilo v jakémkoliv smyslu o azbestu. Mnohdy tedy investor získá miliardy na revitalizaci, ale nějak pozapomene na nutnost odborné likvidace azbestu. Poté třeba žádá o další peníze, protože zjistí, že dotace nebude stačit. A neblýská se na lepší časy. Nedávno jsem byl na jedné konferenci, kde se hovořilo o projektu Brownfields 3000. Nejméně tolik, čili tři tisíce hektarů, je ploch na území ČR, které by se mohly a měly revitalizovat. O azbestu ve starých budovách nepadlo jediné slovo, s výjimkou zahraničního příspěvku poradenské společnosti.

Kde vidíte důvody? Zcela jistě je to obava ze zvýšených nákladů na specializované postupy. A je to pravda?

Ano. Když se vše zamete pod stůl, budova je demolována během dvou dnů, nikdo nic nezjistí, nikoho to tedy nic nestojí. Pokud by se postupovalo od počátku podle předpisů, chce to čas na přípravu a to logicky stojí peníze. Pro práci s azbestem jsou totiž - a určitě právem - stanovena přísná pravidla, která mají jednak chránit pracovníky provádějící práce s materiály obsahujícími azbest, jednak okolní prostředí. Pracovníci musejí být vybaveni osobními ochrannými pomůckami - certifikovanou kombinézou, polomaskou či maskou s filtrem odpovídající účinnosti, návleky na obuv a rukavicemi. Ochrana zahrnuje i řadu opatření od pravidelných školení až po lékařské prohlídky. Musí se vytvářet kontrolovaná pásma a technickými prostředky zabránit šíření vláken mimo kontrolovaný prostor. Při dekontaminaci kontrolovaného pásma je azbestový prach vysáván speciálními vysavači, které jsou schopné zachytit vlákna azbestu na filtry. Správně provedená sanace by měla být zakončena měřením, které jednoznačně potvrdí, že v uvedeném prostoru je podlimitní počet azbestových vláken, aby mohlo být zrušeno kontrolované pásmo a do prostoru mohli vstupovat ostatní pracovníci.

Čili o kolik je to dražší? Je potřeba říci, že precizně provedená sanace budovy je dražší než "klasická" demontáž. Například jen vytvoření zóny pro zabránění šíření azbestových vláken při rekonstrukci budovy Generálního ředitelství cel přišlo na dva miliony korun. Ale důvodem je možná fakt, že specializované firmy musely nakoupit špičkové stroje a objemy prací zatím nejsou velké. Intenzivnější realizace sanací azbestu by vedly, věřím, ke snížení ceny za službu. Proto se setkáváme s "mlžením" investorů a nespecializovaných demoličních firem. Někdy jsem svědkem názoru, dokonce i od hygieniků, typu "já tady azbest nevidím". Výskyt azbestu ale není možné identifikovat vizuálně nebo hmatem, bez laboratorní analýzy to prostě nejde. Neprofesionální přístup některých zodpovědných osob, které se nedostatečně nebo vůbec neseznámí s dokumentací, současnému stavu taktéž nepřispívá.

Správný průběh

Při přípravě rekonstrukce objektu nebo při budování rozvodu sítí objektu, kde existuje podezření na výskyt azbestového materiálu, je nutné, aby bylo projektantem nebo investorem zajištěno kompletní šetření výskytu azbestu. To by měla provádět vždy autorizovaná nebo akreditovaná osoba, která posoudí riziko zátěže a navrhne další postup. Vrtání, bourání příček či celého objektu nebo demontáž azbestové střechy pak vyžadují přítomnost firmy, která je oprávněna v této oblasti podnikat. Před zahájením sanačních prací musí firma zpracovat technologický postup sanace a předložit ho příslušné hygienické stanici k posouzení. Ta rozhoduje o schválení postupu a určuje podmínky realizace. Dosud naznačený postup odpovídá likvidaci azbestového nebezpečí prováděné odbornou firmou, oprávněnou k nakládání s nebezpečnými odpady a pracující v souladu s platnou legislativou, jež je vybavena již zmíněnými technickými prostředky a dalším zařízením k omezení expozice vlastních zaměstnanců a ochraně okolního prostředí a která samozřejmě dokonale zvládla technologii likvidace. Mnohdy před rekonstrukcí nebyl uskutečněn stavební průzkum se zjišťováním přítomnosti azbestu v objektu, takže stavební firma provádí práce, aniž by si byla přítomnosti tohoto nebezpečí vědoma. Velmi často je ovšem porušování zákona zcela úmyslné. V obou případech je však výsledkem mnohonásobně vyšší kontaminace objektu i jeho okolí ve srovnání se stavem před rekonstrukcí. Zamezení podobným akcím vyžaduje pozorné sledování ze strany stavebních úřadů a zejména hygienických stanic, kterým musí podle § 41 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, provádějící firma práce s azbestem nahlásit. Náležitosti tohoto hlášení určuje § 5 vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. Mezi ně patří i technologické postupy, které budou použity v zájmu omezení expozice osob prachu azbestu, opatření k zajištění ochrany pracovníků, jejich vybavení ochranným oděvem a osobními ochrannými prostředky či způsob manipulace s odpady obsahujícími azbest.

Neodborná demontáž, která nezabrání úniku poletujících azbestových vláken, je pro objekt a jeho obyvatele daleko větší zlo než stav, kdy byl azbest ponechán v relativním klidu. Navíc pozdější vyčištění budovy, která byla nejprve zamořena levnou neodbornou demontáží, bude podstatně nákladnější, než kdyby se od samotného počátku postupovalo v souladu s požadavky na likvidaci azbestového nebezpečí.

ZDROJ: http://hasici-topol.cz/, www.konstrukce.cz, kráceno

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí