zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Energetika a energetické suroviny Řecka

01.12.2013
Energie
Geologie
Energetika a energetické suroviny Řecka

Základními primárními zdroji energie jsou lignit (z domácích zdrojů), nafta, zemní plyn a obnovitelné zdroje. Řecko je plně závislé na dovozu ropy, která představuje zhruba 80 % dovozu primárních energií, a zemního plynu a jeho energetická závislost se pohybuje okolo 75 %. Jádro není využito a v dlouhodobé perspektivě se s jeho využitím nepočítá.

Energetická bilance za r. 2009 /1 (v Ktoe)

Primární produkce

10 083

Hrubá domácí spotřeba

30 629

lignit

8 176

Uhlí+lignit+pevná paliva

8 426

ropa+ropné produkty včetně NGL

81

ropa+ropné produkty včetně NGL

16 992

zemní plyn

12

zemní plyn

2 971

elektrická energie

0

elektrická energie

375

OZE

1 810

OZE

1 861

ostatní

4

ostatní

4

Dovoz primárních energií

31 650

Vývoz primárních energií

9 127

uhlí+lignit+pevná paliva

170

uhlí+lignit+pevná paliva

1

ropa+ropné produkty včetně NGL

27 807

ropa+ropné produkty včetně NGL

8 848

zemní plyn

2 963

zemní plyn

0

elektrická energie

653

elektrická energie

278

OZE

57

OZE

0

Rezervy

630

Paliva mezinárodní lodní dopravy

2 607

Celkem

42 363

Celkem

42 363

Zdroje: Ministerstvo životního prostředí, energetiky a klimatických změn, Eurostat

Pozn.: /1 poslední disponibilní údaj

Elektrická energie

Celkový instalovaný výkon řeckých elektráren činil v r. 2010 16,6 GW, z toho 12,8 GW vlastní a spravuje veřejná Power Public Corporation (DEI), 2,2 GW produkují soukromé tepelné elektrárny a 1,74 GW představují OZE, z nichž 1,3 GW jako větrné generátory, 44 MW biomasa, 196 MW malé vodní elektrárny, 200 MW fotovoltaika (jejíž instalovaný výkon se meziročně zvýšil téměř 4krát). Řecko nemá jadernou elektrárnu.

Průměrná roční spotřeba na obyvatele činí zhruba 5 tis. kWh a celková roční poptávka po elektrické energii okolo 50 tis. GWh.

Rozvojová studie Správce řeckého rozvodného systému elektřiny (DESMIE) z r. 2007 předpokládala, že v letech 2008-2012 se bude roční tempo růstu poptávky po elektřině pohybovat od 2,5 % (příznivá varianta) do 3,5 % (krajní varianta). Pokles průmyslové výroby a tedy i výrobní spotřeby elektřiny způsobený hospodářskou krizí však vedl k přehodnocení těchto prognóz a poptávka po elektrické energii, a tedy i její produkce, má klesající tendenci. V období 2005-12 klesla produkce elektrické energie o 24 %.

Vývoj produkce elektrické energie (meziroční změna v %, základ rok 2005 = 100 %)

Rok

2008

2009

2010

2011

2012

Index výroby a rozvodu elektřiny/1

-2,8

-4,2

-9,2

-8,8

-3,0

Zdroj: Řecký statistický úřad (EL.STAT.)

/1 Index vychází ze srovnání s úrovní v roce 2005 (=100 %).

Za stávajících podmínek se instalovaný výkon jeví jako dostačující a případné změny se budou v příštích letech orientovat zejména na modernizaci výrobních jednotek, změnu podílu jednotlivých paliv ve směru k ústupu lignitu (či k zavedení nových technologií na jeho "čisté" využití) a naopak posílení zemního plynu a obnovitelných zdrojů. Připravují se změny ve vlastnické struktuře (privatizace části státních elektráren) zaměřené na liberalizaci trhu elektřiny.

Případné dočasné výkyvy v letní špičce řeší Řecko dovozem ze sousedních zemí (z Bulharska, Itálie podmořským vysokonapěťovým kabelem, Albánie, MK/FYROM a Turecka).

Výrobci elektřiny

Liberalizace trhu elektřiny se rozjíždí velmi pomalu. Dominantním výrobcem zůstává veřejná akciová společnost Power Public Corporation S.A. (DEI - www.dei.gr) vlastněná z 51,12 % státem (34,12 % přímo v rukou státu, 17 % bylo převedeno do privatizačního Fondu pro využití majetku státu /Hellenic Republic Asset Development Fund S.A. www.hraf.gr/ k dalšímu využití). Její instalovaný výkon činí okolo 12,7 GW, tj. zhruba 76 % instalovaného výkonu Řecka. Většina elektráren je soustředěna okolo velkých nalezišť lignitu v severním Řecku a na Peloponésu. EK tlačí na radikální liberalizaci včetně privatizace několika lignitových elektráren DEI.

ELPEDISON S.A. (www.elpedison.gr) - 50 % řecká Hellenic Petroleum Co. (ELPE) + 50 % italská Edison S.p.A., které v r.2008 uzavřely smlouvu o strategickém partnerství v oblasti energetiky (OZE, dovoz a zpracování zemního plynu, výroba a prodej elektřiny) v Řecku i na Balkáně.

ENDESA HELLAS S.A. (www.mytilineos.gr) - původně 50,01% Endesa Europa + 49,99 % řecký Mytilineos Holding, v červenci 2010 Endesa Europa odprodala celý svůj podíl koncernu Mytilineos, který se tak stal výhradním akcionářem společnosti.

ENELCO S.A. (www.enelco.gr) - 75 % italská ENEL Investment Holding + 25 % řecký energetický koncern Prometheus Gas (GR-RU join venture Gazprom a Kopeloutzos Gr.).

GEK TERNA Group (www.gek.gr, www.terna.gr) - koncern s širokým spektrem aktivit, jehož dceřinky TERNA ENERGY S.A., QENERGY a HERON jsou provozovateli paroplynových a větrných elektráren. V červnu 2009 TERNA podepsala smlouvu o spolupráci s GDF SUEZ.

Rozvodný systém elektrické energie zahrnuje vysokonapěťové rozvody o délce 12 tis. km a distribuční sítě středního a nízkého napětí o délce 214 tis. km. K nejvýznamnějším plánovaným projektům patří další propojení řecké rozvodné sítě se zahraničními sítěmi, vybudování 4. vysokonapěťové trasy (400 KV) Sever - Jih, napojení Peloponésu na vysokonapěťovou síť 400 KV (doposud jen 150 KV), podmořské propojení Rio - Antirio a Patras - Acheloos, propojení Kykladských ostrovů s vnitrozemní distribuční sítí, výstavba několika vysokonapěťových transformačních stanic apod.

Lignit

Řecko má rozsáhlá naleziště lignitu. Jeho roční těžba činí zhruba 63 mil. tun. Přestože dlouhodobě vzrůstá význam zemního plynu, lignit zůstává důležitým primárním zdrojem energie. Dlouhodobá energetická strategie Řecka nevylučuje rozvoj nových "čistých" lignitových technologií, které budou eliminovat emise CO2 a umožní Řecku po roce 2020 znovu zvážit širší využití tohoto paliva.

Monopol na těžbu a využití domácích lignitových ložisek má státní výrobce elektřiny DEI. Přestože v srpnu 2009 vydala EK rozhodnutí, kterým se tento monopol ruší, rozhodnutí zatím nebylo v praxi naplněno.

Ropa a zemní plyn

Řecká spotřeba ropy je vysoká (zhruba30 mil.tun ročně, podíl na dovážených primárních energiích 80 %). Do roku 2011 byly ropa a její deriváty dováženy z Ruska (46 %), Íránu (16 %), Saúdské Arábie (10 %), Kazachstánu (10 %), Libye (7 %) a Iráku. V důsledku nedostatku hotovosti bylo Řecko nuceno postupně se zaměřit na dodavatele, kteří jsou ochotni dodávat mu ropu za výhodných podmínek (např. Írán, odkud až do dubna 2012, kdy Írán dovozy v důsledku embarga zastavil, dováželo zhruba 35 %).

Spotřeba zemního plynu má vzestupnou tendenci. Pohybuje se okolo 4,2 mld. m3, z toho 72 % (2,9 mld. m3) se využívá na výrobu elektřiny, 13 % činí spotřeba domácností a 16 % výrobní spotřeba. Své potřeby kryje Řecko dovozem plynu z kaspické oblasti přes Turecko (0,45 mld. m3 až 0,75 mld. m3 je až do roku 2022 nakontrahováno od turecké Botas), z Alžíru (0,7 mld. m3 až 0,9 mld. m3 ve formě LNG zajištěno do roku 2021 od alžírské Sonatrac) a samozřejmě z Ruska (2,8 mld. m3 , tj. cca 70 %), odkud má garantovány dodávky do r.2016.

Významným potenciálem je LNG terminál Revythusa s roční kapacitou 5,5 mld. m3 LNG (krátkodobě až 7 mil. m3/denně) Aktuálně je terminál využit jen zhruba z 20 až 25 %. S ohledem na doposud nejistou budoucnost velkých energetických koridorů patří další rozvoj LNG infrastruktury k energetickým prioritám Řecka. Připravuje se rozšíření stávajícího terminálu Revythusa (do r.2014), výstavba LNG a CNG terminálu na Krétě a LNG terminálu v severním Řecku (povrchový nebo podzemní v některém z vyčerpaných ložisek). Terminály LNG hodlají vybudovat i některé soukromé společnosti.

Od r. 1981 se v Egejském moři těží menší naleziště ropy ("Prinos Field") a zemního plynu ("South Kavala Field"). V březnu 2009 společnost Aegean Energy S.A. s využitím moderních technologií umožňujících čerpat v hloubce přes 4 kmrozšířila těžbu z nalezišť Prinos North a Epsilon. V r. 2009 (poslední disponibilní údaj) se ročně vytěžilo 630 tis. barelů ropy a 11 mil. Nm3 zemního plynu. V oblasti probíhá rozsáhlý průzkum zaměřený na odhalení dalších hloubkových ložisek. Překážkou širšího průzkumu v Egejském moři je nedořešený spor s Tureckem o vymezení kontinentálního šelfu a výhradních ekonomických zón.

Řecko, motivováno úspěchy Kypru a Izraele, zahájilo ve svých teritoriálních vodách rozsáhlý průzkum výskytu podmořských ložisek ropy a zemního plynu. V srpnu 2011 byla schválena novela zákona ministerstva živorního prostředí, energetiky a klimatických změn, který vytváří legislativní rámec pro průzkum a následné využití případných nalezišť (zákon 4001/2011). V září 2012 byla norské společnosti Petroleum Geo-Services (PGS) zadána 1. fáze průzkumu (seismický průzkum) v mořích jihovýchodně od Kréty a v Jónském moři. Průzkum byl ukončen v únoru 2013. Konečná analýza výsledků by měla být dokončena v průběhu 12 měsíců. První zprávy se jeví jako velice nadějné. Na tuto fázi bude navazovat výběrové řízení na udělení koncesí na průzkum a těžbu. Klíčovou otázkou zůstává, zda se Řecku podaří získat silné investory, kteří zainvestují průzkum a vybudování potřebné infrastruktury (náklady na jeden průzkumný vrt se odhadují na 40 - 45 mld. eur).

Projekty ropovodů a plynovodů na řeckém území

S ohledem na vysokou energetickou závislost na straně jedné a na strategicky výhodnou polohu na straně druhé, Řecko dlouhodobě usiluje o participaci na významných energetických koridorech. K jeho hlavním záměrům patřily ropovod Burgas-Alexandroupolis, který měl do Řecka přepravovat ruskou ropu, Turecko-řecko-italský plynovod a plynovod South Stream. V roce 2011 se však naděje na realizaci těchto projektů vzdálila. Aktuálně se jako nejzralejší jeví projekt plynovodu Trans Adriatic Pipeline.

Trans Adriatic Pipeline (TAP): Investory jsou švýcarská EGL (42,5 %), norský Statoil (42,5 %) a německá E.ON Ruhrgas (15 %). TAP by měl vést ze severního Řecka do Albánie a odtud přes Jaderské moře do jižní Itálie (celkem 800 km, z toho 560 km na území GR). Přepravní kapacita je projektována na 10 až 20 mld. m3 ročně v závislosti na výrobě a poptávce. TAP je konkurentem projektu Nabucco West a oba projekty se ucházejí o možnost přivádět do střední Evropy plyn z ázerbájdžánského naleziště Shah Deniz II. O tom, který projekt bude realizován, rozhodne Ázerbájdžán v průběhu léta 2013. Pro Řecko by se mimo jiné jednalo o významnou zahraniční investici a potenciální zdroj tranzitních poplatků.

Projekt ropovodu Burgas-Alexandroupolis (PBA): Záměr se zrodil v r.1993. Cílem bylo obejít přetíženou Bosporskou úžinu a přepravovat ropu tankery z ruského přístavu Novorosijsk do Burgasu a odtud ropovodem o délce 288 km (161 km v BG, 127 km v GR) do řeckého přístavu Alexandroupolis. K realizaci projektu bylo zřízeno mezinárodní konsorcium Transbalkan Pipeline Co. se sídlem v Rotterdamu (51 % RU, po 24,5 % GR a BG). Stavba měla být zahájena v průběhu roku2009 a dokončena do dvou let. Přes deklarovaný zájem Ruska a Řecka na jeho realizaci záměr ztroskotal v r. 2011 na odmítavém postoji BG (s odvoláním na negativní dopady na životní prostředí).

Plynovod Turecko-Řecko-Itálie (ITGI): V listopadu 2007 byl zahájen provoz řecko-tureckého plynovodu (ITG), který je dlouhý 210 km (17 km vede pod Bosporskou úžinou v hloubce až 70 m, řecký úsek měří 87 km). Plynovod měl pokračovat přes území Řecka a 212 km dlouhým podmořským úsekem (IGI "Poseidon") propojit Řecko s Itálií. Kapacita byla projektována na 11,6 mld. m3. Záměr ztroskotal v březnu 2012 na rozhodnutí Ázerbájdžánu vyřadit ITGI ze seznamu potenciálních odběratelů plynu z naleziště Shah Deniz.

Obousměrný plynovod Řecko (Komotini) - Bulharsko (Haskovo) (IGB): Myšlenka se zrodila v roce 2009 v reflexi na rusko-ukrajinskou plynovou krizi, která přiměla Bulharsko k diferenciaci jeho zdrojů. IGB bude dlouhý 120-125 km, realizační náklady se odhadují na120 mil. EUR, projekt byl zařazen mezi energetické priority EU. V Komotini se IGB napojí na ITGI, jehož prostřednictvím by měl být do Bulharska dodáván plyn z Ázerbájdžánu. Jedná se rovněž o dodávkách LNG. V prosinci 2010 byla založena realizační společnost IGB, v níž jsou zastoupeny řecký Státní plynárenský podnik (DEPA), italská Edison a Bulgarian Energy Holding. Projekt patří k prioritám EU, i zde však zůstává otázkou zásobování plynovodu.

Plynovod South Stream (ISS): V dubnu 2008 byla podepsána rusko-řecká mezivládní dohoda o společném projektu jižní větve ISS vedoucí přes Bulharsko a Řecko do Itálie. Realizátory a provozovateli měly být Gazprom a Hellenic Gas Transmission System Operator S.A. (DESFA). RU však postupně vyřadilo území GR z projektu a ISS zřejmě skončí v BG

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie

V červnu 2010 prezentovala expertní komise ministerstva životního prostředí, energetiky a klimatických změn Akční plán pro dosažení cílů 20-20-20, který vnáší zásadní obrat do stávajícího energetického mixu Řecka, z něhož by OZE do roku 2020 měly částečně vytlačit doposud dominující lignit. Plán předpokládá, že celkový instalovaný výkon v roce 2020 bude činit 26 885 MW, přičemž instalovaný výkon OZE stoupne na 15 000 MW (z 4500 MW v r. 2010) a 40 % elektrické energie bude produkováno z OZE. Předpokládaný vývoj výroby elektřiny a podíl jednotlivých energetických zdrojů je zachycen v následující tabulce:

Rok

2010

2015

2020

2025

2030

Celkový instalovaný výkon (v MW)
Z toho :

14 807

20 474

26 885

29 126

32 063

- lignit

4 826

3 992

3 362

2 295

2 295

- ropné deriváty

2 109

1 344

1 345

1349

1 334

- zemní plyn

3 349

5 810

7 211

8 324

9 170

- bioplyn/biomasa

60

120

250

370

500

- vodní elektrárny

3 237

3 615

4 531

4 531

4 531

- větrné elektrárny

1 042

4 303

7 500

8 750

10 000

- solární (fotovoltaické) elektrárny

184

1 270

2 567

3 167

3 833

- geotermie

0

20

120

340

400

Instalovaný výkon OZE celkem (v MW)

4 523

9 328

14 968

17 158

19 264

Roční produkce elektřiny (v GWh)

59 750

62 518

67 600

75 023

78 543

Z toho produkce z OZE (v GWh)

7 170

16 880

27 040

32 260

36 130

(v %)

12 %

27 %

40 %

43 %

46 %

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí, energetiky a klimatických změn

Aktuální vývoj investiční činnosti a spotřeby elektřiny v důsledku hluboké hospodářské recese zpochybňují některé z předpokladů.

ZDROJ: businessinfo.cz, kráceno

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
14
11. 2019
14.11.2019 - Přednáška, diskuse
Interhotel Moskva Zlín
B.I.D. Services, s.r.o.
14
11. 2019
14.11.2019 - Konference
Praha, EXPO LETŇANY
21
11. 2019
21.11.2019 - Seminář, školení
Hotel TRIM Pardubice
27
11. 2019
27.11.2019 - Seminář, školení
Dům techniky České Budějovice
29
11. 2019
29.11.2019 - Seminář, školení
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí