Ekologická Albánie: Výroba elektřiny je založena zejména na vodních elektrárnách

Albánie patří mezi země, kde téměř veškerá elektrická energie je vyráběna z vodních zdrojů v hydroelektrárnách (dále HE). Jaderná energetika v zemi neexistuje. Nicméně v lednu 2010 na základě rozhodnutí Rady ministrů č. 23 ze dne 23.1.2010 byla založena "Národná jaderná agentura AL" (AKOB). Jejím posláním je :

• Vybudování infrastruktury k podpoře národního jaderného programu
• Příprava kompletního legislativního a regulatorního rámce vztaženého k národnímu jadernému programu
• Koordinace všech potřebných aktivit spojených s výběrem místa pro stavbu JE

Výroba elektrické energie za první pololetí 2013 dosáhla 3,959 GWh což představovalo 78,5 % celkové spotřeby země za toto období. Zbytek spotřeby byl pokryt dovozem. Nárůst výroby oproti stejnému období roku 2012 byl až o 89,2 %. Vodní elektrárny se na této výrobě podílely 94 %. Celkové ztráty v rozvodné síti a při distribuci za prvních šest měsíců 2013 dosáhly hodnoty 1,774 GWh a oproti stejnému období 2012 byl zaznamenám pokles o 4,6 %. Nicméně ztráty představovaly 37,2 % celkového množství elektrické energie připraveného ke spotřebě.

Albánie musí elektrickou energii dovážet nejenom kvůli pokrytí celkové spotřeby v zemi, ale kvůli špatnému technickému stavu přenosové a distribuční sítě, kdy se stále ztrácí téměř polovina elektrické energie vyrobené domácími zdroji. Domácími zdroji jsou téměř výhradně vodní elektrárny, což úzce souvisí se zranitelností a stabilitou albánské energetické sítě vzhledem k závislosti vodní energetiky na meteorologických poměrech.

Od května 2009 firma ČEZ, a.s. vlastní 76% podíl ve společnosti na distribuci elektřiny Operatori i Sistemit te Shperndarje Sh. A. - OSSH se sídlem Tiraně. Zbývajících 24 % vlastní albánský stát. Je to jediná distribuční společnost v zemi. Nynější název společnosti je CEZ Shperndarje. Společnost v současnosti operuje pod státním dozorem, neboť v lednu 2013 jí byla odebrána licence.

Vodní elektrárny

Nejdůležitější vodní dílo v Albánii je tzv. Drinská kaskáda na řece Drin protékající Albánií jihozápadně od hranice s Kosovem. Drinská kaskáda se skládá ze tří plně funkčních hydroelektráren (dále HE) Vau i Dejes, Koman a Fierze s celkovým výkonem 1350 MW. V roce 2012 se Drinská kaskáda rozrostla o HE Ashta o výkonu 50 MW. V dlouhodobém plánu je výstavba HE Skavica (plánovaný výkon 350 MW), která doplní Drinskou kaskádu na celkový počet 5 HE. Dalšími HE jsou tzv. Bystrická kaskáda (27,5 MW) s HE Bystrica 1 a HE Bystrica 2 na řece Bystrica, která se vlévá do Jónského moře na jihu země, a kaskáda na řece Mati (49 MW) s HE Ulza a HE Shkopeti. Řeka Mati se vlévá do Jaderského moře na severu Albánie mezi městy Lezhe a Milot. Vláda poskytla v minulosti desítky koncesí na výstavbu nových vodních elektráren. Nejdůležitější investicí ja tzv. Devollská kaskáda, kterou staví norský Statkraft. Tento projekt počítá s vybudováním kaskády o 3 elektrárnách o celkovém výkonu 278 MW. Zvýší se tím celkový instalovaný výkon vodních elektráren v Albánii o 20 %.

EBRD v roce 2012 poskytla úvěr v hodnotě 5,2 mil. EUR společnosti Hydro Power Plant Korca sh.p.k. k výstavbě dvou hydroelektráren o celkovém výkonu 5 MW (Verbe-Selce 1 a 2) ve východní části země. V roce 2012 EBRD poskytla další půjčku pro výstavbu vodního zdroje elektřiny s názvem Ternove a instalovaným výkonem 7,3 MW na severu země.

V Albánii je celkem 90 malých vodních elektráren (MVE), kde mnohé z nich byly postaveny před rokem 1990. V současné době je v provozu pouhých 37 MVE. Pokud vezmeme v úvahu, že průměrná životnost takového díla je 30 let, tak Albánie musí budovat kvůli své energetické spotřebě a snížení energetické závislosti další vodní díla, jelikož mnohé z funkčních MVE se v blízké budoucnosti budou blížit ke konci své životnosti.

Celkový hydroenergetický potenciál Albánie je odhadován na 4500 MW, takže dle údajů z roku 2010 byl využíván z pouhých 31,8 %.

Tepelné elektrárny

Tepelná elektrárna TEC Vlora o výkonu 97 MW na lehké topné oleje, jejíž výstavba byla zahájena v srpnu 2007, se nachází zhruba 6 km severně od přístavu Vlora. Celkový rozpočet na její výstavbu se odhaduje na 130 mil EUR a její výstavbu vláda financovala z velké částí z úvěrů mezinárodních finančních a rozvojových institucí.

Rafinérie

ARMO

Jedinou rafinérskou společností v zemi je společnost ARMO. Disponuje rafinériemi ve městech Ballsh a Fier, výzkumným centrem, terminálem ve městě Vlora na jihu Albánie, síti čerpacích stanic a 11 skladovacími nádržemi. Rafinérie Ballsh je projektována na kapacitu 1 mil. t nafty ročně, rafinérie ve městě Fier na poloviční kapacitu a je zaměřena na výrobu asfaltu.

Ropovody, plynovody

AMBO

Ropovod ani plynovod v Albánii dosud neexistují. Od roku 1993 se hovoří o výstavbě ropovodu vedoucího z Burgasu na pobřeží Černého moře přes území Makedonie (FYROM) do albánské Vlory. Ropovod by vstupoval na albánské území u vesnice Stebleve a končil by v přístavu Vlora na jihu Albánie. Jeho celková délka na albánském teritoriu je cca 140 km. Účel, za kterým byl ropovod projektován, je přeprava 30-40 mil. tun surové ropy ročně vytěžené v Kaspické oblasti do přístavu na pobřeží Jaderského moře, odkud by se ropa dále přepravovala do Evropy a USA. Různé zdroje informací uvádějí celkovou délku ropovodu v rozmezí od 895 km do 917 km. Náklady na jeho stavbu jsou odhadovány na 1,8 mld. USD. Ropovod má mít po celé délce celkem 4 čerpací stanice, z nichž jedna má být na území Albánie. Dne 31. ledna 2007 byla podepsána trilaterální dohoda mezi Albánií, Bulharskem a Makedonií (FYROM) o jeho výstavbě. Tato dohoda byla následně ratifikována parlamenty všech tří zemí. Ropovod má být provozován společností registrovanou v USA s názvem Albanian, Macedonian, Bulgarian Oil Corporation - AMBO. Pod touto zkratkou je tento projekt ropovodu označován také v médiích.

Plynovod TAP (Transadriatic Pipepline)

V únoru 2013 vlády Albánie, Itálie a Řecka podepsaly dohodu o podpoře výstavby TAP. Předpokládá se, že výstavba začne v roce 2015 a plynovod začne fungovat v roce 2019. V září 2013 byly zahájeny jednání s vlastníky pozemků po albánské trase plynovodu.

Terminály

Terminál LPG PIA

Jedná se o terminál s celkovou skladovací kapacitou 65 400 m³ LPG ve 13 zásobnících, který se nachází ve Vlórském zálivu na pobřeží Jaderského moře. Terminál je provozovaný firmou La Petrolifera Italo Albanese Sh.A - PIA. Je určen pro skladování LPG, jeho strategická poloha umožňuje zásobování zkapalněným plynem nejen albánského trhu, ale i trhů sousedních zemí prostřednictvím Koridoru VIII: Vlora -Durres-Tirana (AL) -Skopje (FYROM)-Sofie- Plovdiv-Burgas-Varna (BG). Z přístavu Durres AL je počítáno s dopravou LPG tankery po moři do italských a řeckých rafinérii Augusta, Taranto, Falconara, Milazzo, Gela (IT), Corinth (GR). Terminál byl uveden do provozu 3. června 2009.

Počet skladovacích nádrží:

• 11 válcových zásobníků od 3000 m³ do 13000 m³
• 2 kulové zásobníky (2 x 2200 m³)

ZDROJ: businessinfo.cz