zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Petr Brzezina: Tlak na čistší výrobu energie nám pomáhá

29.10.2013
Energie
Petr Brzezina: Tlak na čistší výrobu energie nám pomáhá

Petr Brzezina, prezident společnosti Alstom pro Česko a Slovensko

Rozhovor.

Co je pro některé firmy zátěží, je pro jiné požehnáním. Do konce roku 2015 musí energetické a průmyslové společnosti výrazně omezit množství škodlivin, které vypouštějí do ovzduší. Nové evropské požadavky, které vstoupí v platnost v roce 2016, mají splňovat všechny zdroje s instalovaným výkonem nad padesát megawattů. Pro český průmysl a energetiku to může znamenat významné investice do technologií na snížení emisí v řádech až desítek miliard korun. Pro společnosti jako francouzský Alstom však tyto změny znamenají nové příležitosti. "V Česku se účastníme prakticky všech tendrů, protože se považujeme za jednoho z významných dodavatelů těchto technologií," říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny prezident Alstomu pro Česko a Slovensko Petr Brzezina.

Podle Brzeziny je v tuzemsku kolem padesáti zdrojů, které potřebují investice do snížení emisí. "Někteří prozíravější zákazníci začali dělat ekologické investice dřív, jiní na poslední chvíli. Pokud bychom měli využít kapacity, které v Česku máme, mohli bychom ze zakázek získat až miliardu korun ročně," dodává Brzezina, jenž přiznává, že jeho společnost v tomto směru ovlivňuje evropská politika velmi pozitivně.

OTÁZKA: HN: V roce 2016 vstoupí v platnost směrnice o průmyslových emisích, která zpřísní emisní limity pro evropské zdroje. Kolik zdrojů v Česku v současnosti investici do snížení emisí potřebuje?

Neřeknu vám to přesně, protože některé zdroje mají možnost využít přechodného plánu.

OTÁZKA: HN: Ten je jaký?

Ten jim umožní do roku 2020 provozovat zdroje v omezené míře. Většina ale bude muset emise omezit. Takových zdrojů může být v Česku kolem padesáti.

OTÁZKA: HN: Jakou příležitost v této směrnici vidíte vy?

Účastníme se prakticky všech tendrů, protože se považujeme za jednoho z významných dodavatelů těchto technologií. Investice se připravují už nějakou dobu. To znamená, že trh sledujeme. Teď už probíhá další vlna modernizací.

OTÁZKA: HN: V současné době soutěžíte o ekologizaci všech padesáti zdrojů?

Některé tendry už proběhly, jiné probíhají. Mnoho z nich využívá i financování z evropských fondů. A když si vezmete, že projekt trvá zhruba rok a půl, tak většina tendrů a prací se musí zahájit nejpozději začátkem příštího roku, aby se jejich dokončení stihlo do konce roku 2015.

MEZITITULEK: Některé firmy dělají změny na poslední chvíli

OTÁZKA: HN: Už máte nějakou konkrétnější představu, jaký dopad bude mít tato směrnice na ziskovost vaší společnosti?

Máme nějaké výhledy. Záleží na tom, jak budeme úspěšní.

OTÁZKA: HN: Zeptám se jinak. Co vám může tato evropská regulace přinést z finančního hlediska?

Tato směrnice pro nás není novinkou. Že taková vlna přijde, se vědělo řadu let. Někteří prozíravější zákazníci začali dělat ekologické investice dřív, jiní na poslední chvíli. Pokud bychom ale měli využít kapacity, které v Česku máme, mohli bychom ze zakázek získat až miliardu korun ročně.

OTÁZKA: HN: Dřív byly tyto investice levnější?

V okamžiku, kdy se dostáváte do tlaku, tak je to o termínech dokončení a kapacitách na trhu. Očekávali jsme tuto situaci a připravili se na ni. Jsme firma, která tyto investice do ekologie dělá v rámci svého portfolia. Říkáme tomu "installed base" činnosti, což zahrnuje jak retrofity ve smyslu snižování emisí, tak změnu paliva. Ta je v poslední době zajímavá právě ve spojení s energetickými změnami na trhu, protože na trhu máme nového hráče, Severní energetickou (majitel elektrárny Chvaletice, pozn. red.), která bude měnit palivo.

OTÁZKA: HN: Jsou tyto činnosti z hlediska tržeb pro český Alstom nejdůležitější?

S ohledem na vývoj v energetice ano. Všichni, kteří se energetikou zabývají, vědí, že aktivita ve výstavbě nových zdrojů je dnes výrazně menší, než bývala dřív. Což je z hlediska průmyslu, který za stavbou těchto projektů stojí, docela složitá situace, jež vyžaduje přizpůsobení. Dnes spousta investorů nehodlá za současných podmínek investovat do nových zdrojů, ale situace se určitě změní. Teď je však období, kdy je lepší elektrárnu už mít a investovat do jejího vylepšení.

OTÁZKA: HN: Proč si myslíte, že se situace změní?

Musí se změnit. Celý systém je dlouhodobě nastaven na to, že probíhá obnova zařízení. Můžete sice prodloužit jeho životnost a tím trochu regulovat potřebu trhu, ale ne dlouhodobě. Zároveň probíhají diskuse o tom, jaké zdroje se mají stavět. Takže se více méně vyčkává, až se podmínky změní. Systém ale mezitím vytváří jakýsi vnitřní dluh, který se musí jednoho dne projevit. Pokud tento cyklus trvá několik let, každá odborná firma musí být schopna se s předstihem přizpůsobit. Nejhorší je, když nejsou zakázky a pak najednou přijde vlna, kdy je potřeba kapacita, tak se rychle naplní, protože v době, kdy je zakázek méně, se naopak kapacity omezují.

OTÁZKA: HN: Je to váš případ?

My se adaptujeme na podmínky. Jestli narážíte na to, že jsme před dvěma lety zavřeli výrobu kotlů, tak to samozřejmě byla adaptace na podmínky, které jsme očekávali. Protože výroba, kterou jsme měli, byla specializovaná na nové kotle. A nových kotlů se v této chvíli tolik nestaví. Navíc když je příležitost, můžeme tyto kapacity využít v rámci skupiny jinde.

MEZITITULEK: Do našeho byznysu se pouštějí i stavební firmy

OTÁZKA: HN: Znamená tato adaptace, že dnes můžete snižovat emise, zítra se podílet na výstavbě obnovitelných zdrojů a později na stavbě dvou nových bloků Jaderné elektrárny Temelín?

My fungujeme globálně. Jsme proto schopni nastoupit do jakéhokoliv směru, kterým se energetika vydá. Kromě jaderných reaktorů děláme vlastně všechno.

OTÁZKA: HN: Dnes tedy přirozeně využíváte situace, kterou nastavila Evropská unie. A později, až se bude mluvit o zavírání nějakých zdrojů, například uhelných elektráren, stále budete figurovat na trhu, ale s jiným produktem?

Přesně tak.

OTÁZKA: HN: Vy z krize evropské energetiky docela příjemně těžíte.

Byli bychom rádi, kdyby takových příležitostí bylo hodně.

OTÁZKA: HN: Je jich přece hodně. V současnosti se účastníte tendrů na snížení emisí u desítek zdrojů.

Přizpůsobujeme se tomu, co je na trhu žádané. Co se týče české jednotky, tradičně působíme na energetickém trhu zejména v oblasti uhelných elektráren, ale můžeme se se svými produkty podílet na všech ostatních, pokud se začnou stavět zdroje v jiném portfoliu. Samozřejmě je energetika hodně ovlivňována politikou. Tím, jaké je prostředí pro investice. To je dnes jeden z problémů. Celá krize a vše, co ovlivňuje spotřebu, budování nebo kontinuitu v energetice, je ovlivněno politickým prostředím. Na jedné straně toto prostředí může pomáhat byznysu, na druhé straně ho může negativně ovlivňovat, například v přístupu ke kapitálu.

OTÁZKA: HN: Vás ale současná evropská politika ovlivňuje pozitivně...

Ano, nás ovlivňuje pozitivně. To, že někdo dneska musí investovat do snižování emisí, mu nepřinese žádné peníze. Je to de facto výsledek politického konsenzu. Na druhou stranu chápu, že musí být v rovnováze s konkurenceschopností průmyslu i obyvatel.

OTÁZKA: HN: Je prostředí, ve kterém v současnosti soutěžíte, silně konkurenční?

Situace je taková, že hráčů, kteří by do segmentu rádi vstoupili a účastnili se tendrů, je dnes víc než v minulosti, protože do nich vstupují i subjekty, které by dřív v energetice vůbec nefigurovaly.

OTÁZKA: HN: Jaké subjekty?

Například stavební firmy. Rozhodly se, že budou rozšiřovat portfolio. Mají kapacity, techniku, nějakou znalost velkých projektů a ambici jít do některých oblastí, které jsou spojeny s jejich původním byznysem.

OTÁZKA: HN: Máte nějaký konkrétní příklad?

Například v jednom tendru na odsíření jsme byli svědky situace, kdy se do tendru přihlásily i stavební firmy, které se dohodly s technologickou společností, jež jim dělá podporu.

OTÁZKA: HN: Je toto rozšiřování působení stavebních firem důsledkem krize ve stavebnictví?

Je to typický projev krize a toho, že když se každá firma dostane do určitého tlaku, má dvě možnosti. Buď své kapacity pustí, nebo najde jiný prostor, který dosud nevyužívala, teritoriálně nebo technologicky. A je otázka, jestli je, nebo není úspěšná.

OTÁZKA: HN: Přednedávnem jste podepsali smlouvy na dodávky modernizačních zařízení v ukrajinských elektrárnách za 65 milionů korun. Budou firmy z východu v budoucnu víc poptávat i technologie na snižování emisí?

Je to otázka uvědomění investora, ale není tam tlak, že by firmy byly omezovány tak jako v Evropě. Tam je hnacím motorem spíš větší ekonomika provozu. Pokud jsou nějaké lokální tlaky na snižování emisí, mohou se společnosti rozhodnout, že do toho budou investovat. Nyní však na ně nejsou kladeny tak přísné ekologické požadavky jako v Evropské unii.

OTÁZKA: HN: Vaše matka drží aktiva v Rusku, kam jezdíte s delegacemi i vy. Jak na těchto trzích funguje spolupráce mezi centrálou a regionálními pobočkami?

Alstom má v rámci globální struktury zastoupení v Rusku, na Ukrajině, v Kazachstánu i dalších státech bývalého Sovětského svazu. S kolegy spolupracujeme ve smyslu, že když je příležitost dodat produkt, který se vyvíjí a vyrábí jinde, tak kolegům vytváříme prostředí a identifikujeme příležitosti. Stejně pomáhají oni nám.

OTÁZKA: HN: Je příkladem takové spolupráce ukrajinská investice?

Tam je to trochu mix. V tomto tendru ale byli angažováni i lokální kolegové, kteří nám pomohli s přípravou.

OTÁZKA: HN: V jednání jsou údajně i další zakázky na Ukrajině. Jedná se opět o modernizaci zařízení?

Dokud nemáme v ruce podepsanou smlouvu, nechceme dávat tipy konkurenci.


AUTOR: Nikita Poljakov
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Petr Brzezina (48)

Vystudoval Vysoké učení technické v Brně, titul MBA získal na Nottingham Trent University. Svoji kariéru začínal v První brněnské strojírně. Od roku 1993 pracoval ve společnosti ABB, kterou v roce 2001 koupil Alstom. Na pozici prezidenta českého a slovenského Alstomu je od roku 2008.


Alstom v ČR

1,4 MILIARDY KORUN

byly tržby českého Alstomu za fiskální rok 2012/2013. Společnost dosáhla při těchto tržbách čistého zisku 94,6 milionu korun.

Alstom je francouzská společnost, která vyrábí zařízení pro energetiku a dopravu.

Česká pobočka koncernu se dělí na tři sektory. Nejsilnější sektor Power vyrábí a dodává zařízení pro energetiku, sektor Transport dodává kolejová vozidla a zabezpečovací systémy pro železniční dopravu a sektor Grid systémy pro přenosovou soustavu.

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí