Energetika Egypta
Energetika je páteří egyptské ekonomiky. Hraje klíčovou roli v rozvojovém programu země, a to jak v industrializaci, tak v zemědělství. Veškeré nové projekty jsou podmíněny dostatkem el. energie, a proto jejímu rozvoji věnovaly značnou péči i minulé vlády. Nejméně 56 % z celkové roční produkce zemního plynu se používá k výrobě elektřiny. V roce 2010 dosáhl Egypt celkové kapacity 23 400 MW a cílem je dosáhnout v roce 2020 kapacity 50 000 MW. V současné době je rozestavěno 11 nových tepelných elektráren a rozšiřují se i kapacity stávajících - Sidi Krir, Abu Qir, Ain Soukana, Kureimat, Talkha a další.
2005 |
2006 |
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
2012 |
|
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
výroba (mld. kWh) |
81,27 |
84,26 |
91,72 |
109,1 |
109,1 |
118,4 |
118,4 |
123,9 |
spotřeba (mld. kWh) |
75,58 |
78,16 |
84,49 |
96,2 |
96,2 |
104,1 |
104,1 |
109,1 |
spotřeba /obyv (kWh.) |
975 |
990 |
1 051 |
1 177 |
1 157 |
1 293 |
1 268 |
1 304 |
export (mil. kWh) |
0 |
450 |
1 |
557 |
557 |
814 |
814 |
1 022 |
import (mil. kWh) |
0 |
250 |
200 |
208 |
208 |
251 |
251 |
896 |
Elektrickou energii z jaderných elektráren Egypt zatím nevyrábí, avšak bylo rozhodnuto o obnově jaderného programu a výstavbě jaderné elektrárny na severním pobřeží v Al-Dabaa. Tři reaktory, z nichž první by měl být v provozu ve fiskálním roce 2019/20 by měly dosáhnout kapacity 1 800 MW (pro tuto stavbu již byla vybrána australská konzultační společnost WorleyParsons).
Dá se očekávat, že kvůli revolučním událostem se výstavba elektrárny zpozdí. Nejvyšší vojenská rada v únoru 2011 oznámila odložení vyhlášení tendrového řízení na výstavbu prvního bloku jaderné elektrárny o výkonu 1 000 MW na neurčito. Vyhlášení výběrového řízení mělo být ukončením první etapy realizace egyptského jaderného programu, který představil v roce 2007 prezident Mubarak. Nicméně i v roce 2012 opakovaně zaznívaly hlasy, že Egypt jadernou elektrárnu potřebuje.
O aktivní účast ve výběrovém řízení projevily předběžně zájmy mimo jiné firmy z Francie, USA, Ruska, Číny a Japonska. Odhadnuté náklady na výstavbu prvního bloku jaderné elektrárny se pohybují v rozmezí 1,5-2,0 mld. USD. Je patrné, že právě otázka zabezpečení dostatečných finančních prostředků bude hlavním a rozhodujícím prvkem při stanovení nového harmonogramu realizace egyptského jaderného programu.
Podpisem Kjótského protokolu, který byl ratifikován v roce 2005, se Egypt zavázal do roku 2020 dosáhnout stavu, kdy bude 20 % v zemi vyprodukované elektrické energie pocházet z obnovitelných zdrojů. Dále se podpisem MoU s EU z roku 2008 egyptská vláda zavázala podstoupit energetické reformy, které by dovolily vytvoření evropsko-středomořského energetického trhu. Egypt je také členskou zemí International Renewable Energy Agency (Irena), vytvořené za účelem podpoření celosvětového přechodu na obnovitelné zdroje energie.
Pokud chce Egypt dostát svým závazkům a prohlášením, bude nucen rapidně urychlit výstavbu svých větrných a solárních elektráren a elektráren vyrábějící elektřinu z biomasy. Spotřeba elektrické energie v současnosti v Egyptě roste tempem 8 % ročně. Je to výsledek nejen rostoucího počtu používaných klimatizačních zařízení, ale hlavně nárůstem objemu spotřeby v hospodářském sektoru. Vládou objednaná zpráva z roku 2010 konstatuje, že s ohledem na rostoucí spotřebu elektrické energie bude země potřebovat dosáhnout výrobní kapacity minimálně 1000 MW solární a 7200 MW větrné energie, aby dostála v roce 2020 svého cíle a produkovala 20 % veškeré elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Výroba elektrické energie z biomasy je v Egyptě v začátcích a reprezentuje tak nejméně konkurenční prostor pro nově přicházející investory aktivní v této oblasti.
V současnosti je zhruba 88 % elektrické energie v Egyptě vyrobeno s využitím ropy a zemního plynu, 11,5 % s v hydroelektrárnách a 0,5 % z využitím energie obnovitelných zdrojů.
Egyptská rozvodná síť je mezinárodně propojena směrem na západ přes Libyi a země Maghrebu do Španělska, na východě do Jordánska s plánovaným prodloužením do Turecka a Saúdské Arábie.
Zemní plyn:
Pokles produkce ropy v minulém období byl kompenzován rychlým rozvojem odvětví na těžbu a zpracování zemního plynu pro domácí spotřebu i pro export. Během posledních deseti let se Egypt stal významným producentem zemního plynu a strategickým dodavatelem této suroviny pro evropské i mimoevropské partnery. Jedná se o export realizovaný prostřednictvím existujících plynovodů nebo ve formě zkapalňovaného plynu (LNG), který je dopravován k zákazníkům lodní cestou. Rostoucí domácí poptávka nicméně přiměla egyptskou vládu k omezení rozvoje vývozu zemního plynu do zahraničí a posílila snahy vlády o přilákání nových investorů do hledání a zpracování nových zdrojů této suroviny.
Egypt vyprodukoval 45,8 mil. tun zemního plynu v roce 2012, o necelé 1 procento (-0,85 %) méně než v roce 2011. Domácí spotřeba však vzrostla o 5,8 % na 39,2 mil. tun. Na domácí spotřebě zemního plynu má největší podíl sektor výroby elektrické energie (s podílem 57 %, v roce 2011 bylo 56 %), následovaný průmyslovou výrobou (se spotřebou 30 %) z celkového objemu. Egyptské domácnosti a auta na zemní plyn spotřebovaly 3 % zemního plynu dodávaného na domácí trh. Od léta 2012 byly časté výpadky v dodávce plynu, takže v lednu 2013 vláda dokonce vyhlásila mezinárodní tendr na dovoz tekutého plynu, aby byly pokryty domácí potřeby.
Objem exportu zemního plynu v roce 2011/12 dosáhl výše 11,64 mld. m3. V kalendářním roce 2012 hodnota vyvezeného plynu byla ve výši 22 mld. USD, což bylo o 4 % více než v roce 2011. Evropa, USA a Jižní Korea byly hlavními dovozci. Zemní plyn byl ze 70 % exportován ve formě zkapalněného zemního plynu, přičemž 30 % exportu se uskutečnilo přes plynovod Arab Gas Pipeline (Libanon, Sýrie, Jordánsko a Izrael; v současné době jsou dodávky z Egypta pozastaveny).
Egypt disponuje zhruba 1 % celosvětových zásob plynu, které byly vyčísleny na 2,19 bilionů m3, přičemž současná produkce činí 61,26 mld. m3 ročně. Pro porovnání: rezervy zemního plynu Kataru dosahují podle odhadu odborníků hodnotu 27,8 bilionů m3, Íránu 31,2 bilionů m3 a Ruska 67,97 bilionů m3.
Ropa:
Podle výzkumů provedených v roce 2012 má Egypt zásoby ropy v objemu 4,3 mld. barelů (ke konci roku 2011), což odpovídá 16 letům těžby v současném rozsahu.
Těžba ropy dosáhla svého vrcholu v roce 1996 při objemu denní těžby téměř 935 tisíc barelů. V současnosti je výkonnost těžby asi 709,6 tisíc barelů za den. Egyptská potřeba je vyšší než produkce, a proto také importuje tuto surovinu pro pokrytí domácí poptávky. Egypt má významné kapacity na zpracování ropy a protože objem rafinérských kapacit nyní převyšuje domácí poptávku, jsou využívány ke zpracování importované surové ropy a výsledný produkt je v zápětí znovu exportován.
V současnosti je egyptský rafinérský průmysl schopen zpracovat celkem 975 000 bbl/d. Největší rafinérkou v zemi je El-Nasr Petroleum Company (kapacita 146 300 bbl/d). Vláda má zájem o další modernizaci a rozšíření výrobního programu a o navýšení rafinérských kapacit země o více než 600 000 bbl/d do roku 2016.
Kromě využívání ropy na výrobu elektrické energie (k výrobě 45 % veškeré elektrické energie v zemi je použita ropa jako základní vstupní surovina) neustále roste domácí poptávka po ropných produktech. Egyptská vláda uvažuje o snížení subvencí na pohonné hmoty, respektive o zefektivnění rozdělování těchto subvencí s cílem dosáhnout snížení spotřeby pohonných hmot. Jedná se ale o politicky velice citlivé téma, které bude obtížné plně realizovat. Roste sice využívání stlačeného zemního plynu jako paliva pro motorová vozidla, ale zemní plyn je rovněž dotován a rostoucí spotřeba v této oblasti začíná mít vliv na kapacity, které jsou k dispozici pro vývoz zemního plynu.
Egypt více ropy dováží než vyváží, podle vyjádření ministra ropného průmyslu a nerostného bohatství Osama Kamal v březnu 2013 Egypt denně produkuje 22 tisíc tun, ale spotřeba je 35 tisíc tun. Hlavní cílové země exportu egyptské ropy jsou Indie (50 000 bbl/d), Itálie (29 000 bbl/d) a Spojené státy americké (16 000 bbl/d). Pokud jde o dovoz ropy, předseda vlády Kandil vyjednával v Iráku 5. března 2013 dodávky ve výši 4 mil. barelů měsíčně, ale záležitost nebyla uzavřena. Irácká strana potvrdila, že posoudí projekt rozšířit plánovaný ropovod z Iráku do Jordánu až do Egypta. Jiný projekt je připravován ve spolupráci s Libyí, který by měl zásobovat zejména Horní Egypt. Oznámil ho ministr ropného průmyslu a nerostných zdrojů Osama Kamal dne 30. 1. 2013 s tím, že bude ve výši 90 mil. USD a uskuteční ho Arabian Oil Pipelines Company spolu s Libyan Holding Oil Company.
V provozu od r. 1977 je Sumed, zde se jedná o potrubní trasu spojující Rudé moře se Středozemním, tvořící tak alternativu přepravy ropy Suezským průplavem. Je společně vlastněna Egyptem (50% podíl), Spojenými arabskými emiráty, Saúdskou Arábií, Kuvajtem (každý 15 %) a Katarem (5 %). Je využívána především pro transport ropy přečerpané z tankerů, které kvůli velkému ponoru nemohou kanálem proplout.
Uhlí, železná ruda a další minerály:
Celkové uhelné zásoby jsou odhadovány na 50 mil. tun. Těžba je pouze na Sinaji v objemu 125 000 tun za rok. Během 5 let je plánováno navýšení na 600 000 tun uhlí ročně. Železná ruda se těží v menším množství v Západní poušti v blízkosti oázy Baharia, avšak nově objevené zásoby v Horním Egyptě dávají předpoklad roční těžby 2 mil. tun. Nejdůležitějšími minerály jsou však fosfáty a vápenec. Zásoby fosfátu jsou odhadovány na 7 mld. tun, což je 7 % celkových světových zásob. Těží se v Sebaiye na jihu Egypta, poblíž přístavů Safaga a Qusair. V menším rozsahu jsou zde ložiska manganu, zlata, zinku, cínu, olova, mědi, titanu, urania, kalcia a síry. Vzhledem k velkým vzdálenostem a značným nákladům je těžba omezena. Z přírodních materiálů se dále těží žula, mramor, alabastr a sádra.
ZDROJ: www.businessinfo.cz