zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Energetika Egypta

02.11.2013
Energie
Geologie
Energetika Egypta

Energetika je páteří egyptské ekonomiky. Hraje klíčovou roli v rozvojovém programu země, a to jak v industrializaci, tak v zemědělství. Veškeré nové projekty jsou podmíněny dostatkem el. energie, a proto jejímu rozvoji věnovaly značnou péči i minulé vlády. Nejméně 56 % z celkové roční produkce zemního plynu se používá k výrobě elektřiny. V roce 2010 dosáhl Egypt celkové kapacity 23 400 MW a cílem je dosáhnout v roce 2020 kapacity 50 000 MW. V současné době je rozestavěno 11 nových tepelných elektráren a rozšiřují se i kapacity stávajících - Sidi Krir, Abu Qir, Ain Soukana, Kureimat, Talkha a další.

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

výroba (mld. kWh)

81,27

84,26

91,72

109,1

109,1

118,4

118,4

123,9

spotřeba (mld. kWh)

75,58

78,16

84,49

96,2

96,2

104,1

104,1

109,1

spotřeba /obyv (kWh.)

975

990

1 051

1 177

1 157

1 293

1 268

1 304

export (mil. kWh)

0

450

1

557

557

814

814

1 022

import (mil. kWh)

0

250

200

208

208

251

251

896

Elektrickou energii z jaderných elektráren Egypt zatím nevyrábí, avšak bylo rozhodnuto o obnově jaderného programu a výstavbě jaderné elektrárny na severním pobřeží v Al-Dabaa. Tři reaktory, z nichž první by měl být v provozu ve fiskálním roce 2019/20 by měly dosáhnout kapacity 1 800 MW (pro tuto stavbu již byla vybrána australská konzultační společnost WorleyParsons).

Dá se očekávat, že kvůli revolučním událostem se výstavba elektrárny zpozdí. Nejvyšší vojenská rada v únoru 2011 oznámila odložení vyhlášení tendrového řízení na výstavbu prvního bloku jaderné elektrárny o výkonu 1 000 MW na neurčito. Vyhlášení výběrového řízení mělo být ukončením první etapy realizace egyptského jaderného programu, který představil v roce 2007 prezident Mubarak. Nicméně i v roce 2012 opakovaně zaznívaly hlasy, že Egypt jadernou elektrárnu potřebuje.

O aktivní účast ve výběrovém řízení projevily předběžně zájmy mimo jiné firmy z Francie, USA, Ruska, Číny a Japonska. Odhadnuté náklady na výstavbu prvního bloku jaderné elektrárny se pohybují v rozmezí 1,5-2,0 mld. USD. Je patrné, že právě otázka zabezpečení dostatečných finančních prostředků bude hlavním a rozhodujícím prvkem při stanovení nového harmonogramu realizace egyptského jaderného programu.

Podpisem Kjótského protokolu, který byl ratifikován v roce 2005, se Egypt zavázal do roku 2020 dosáhnout stavu, kdy bude 20 % v zemi vyprodukované elektrické energie pocházet z obnovitelných zdrojů. Dále se podpisem MoU s EU z roku 2008 egyptská vláda zavázala podstoupit energetické reformy, které by dovolily vytvoření evropsko-středomořského energetického trhu. Egypt je také členskou zemí International Renewable Energy Agency (Irena), vytvořené za účelem podpoření celosvětového přechodu na obnovitelné zdroje energie.

Pokud chce Egypt dostát svým závazkům a prohlášením, bude nucen rapidně urychlit výstavbu svých větrných a solárních elektráren a elektráren vyrábějící elektřinu z biomasy. Spotřeba elektrické energie v současnosti v Egyptě roste tempem 8 % ročně. Je to výsledek nejen rostoucího počtu používaných klimatizačních zařízení, ale hlavně nárůstem objemu spotřeby v hospodářském sektoru. Vládou objednaná zpráva z roku 2010 konstatuje, že s ohledem na rostoucí spotřebu elektrické energie bude země potřebovat dosáhnout výrobní kapacity minimálně 1000 MW solární a 7200 MW větrné energie, aby dostála v roce 2020 svého cíle a produkovala 20 % veškeré elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Výroba elektrické energie z biomasy je v Egyptě v začátcích a reprezentuje tak nejméně konkurenční prostor pro nově přicházející investory aktivní v této oblasti.

V současnosti je zhruba 88 % elektrické energie v Egyptě vyrobeno s využitím ropy a zemního plynu, 11,5 % s v hydroelektrárnách a 0,5 % z využitím energie obnovitelných zdrojů.

Egyptská rozvodná síť je mezinárodně propojena směrem na západ přes Libyi a země Maghrebu do Španělska, na východě do Jordánska s plánovaným prodloužením do Turecka a Saúdské Arábie.

Zemní plyn:

Pokles produkce ropy v minulém období byl kompenzován rychlým rozvojem odvětví na těžbu a zpracování zemního plynu pro domácí spotřebu i pro export. Během posledních deseti let se Egypt stal významným producentem zemního plynu a strategickým dodavatelem této suroviny pro evropské i mimoevropské partnery. Jedná se o export realizovaný prostřednictvím existujících plynovodů nebo ve formě zkapalňovaného plynu (LNG), který je dopravován k zákazníkům lodní cestou. Rostoucí domácí poptávka nicméně přiměla egyptskou vládu k omezení rozvoje vývozu zemního plynu do zahraničí a posílila snahy vlády o přilákání nových investorů do hledání a zpracování nových zdrojů této suroviny.

Egypt vyprodukoval 45,8 mil. tun zemního plynu v roce 2012, o necelé 1 procento (-0,85 %) méně než v roce 2011. Domácí spotřeba však vzrostla o 5,8 % na 39,2 mil. tun. Na domácí spotřebě zemního plynu má největší podíl sektor výroby elektrické energie (s podílem 57 %, v roce 2011 bylo 56 %), následovaný průmyslovou výrobou (se spotřebou 30 %) z celkového objemu. Egyptské domácnosti a auta na zemní plyn spotřebovaly 3 % zemního plynu dodávaného na domácí trh. Od léta 2012 byly časté výpadky v dodávce plynu, takže v lednu 2013 vláda dokonce vyhlásila mezinárodní tendr na dovoz tekutého plynu, aby byly pokryty domácí potřeby.

Objem exportu zemního plynu v roce 2011/12 dosáhl výše 11,64 mld. m3. V kalendářním roce 2012 hodnota vyvezeného plynu byla ve výši 22 mld. USD, což bylo o 4 % více než v roce 2011. Evropa, USA a Jižní Korea byly hlavními dovozci. Zemní plyn byl ze 70 % exportován ve formě zkapalněného zemního plynu, přičemž 30 % exportu se uskutečnilo přes plynovod Arab Gas Pipeline (Libanon, Sýrie, Jordánsko a Izrael; v současné době jsou dodávky z Egypta pozastaveny).

Egypt disponuje zhruba 1 % celosvětových zásob plynu, které byly vyčísleny na 2,19 bilionů m3, přičemž současná produkce činí 61,26 mld. m3 ročně. Pro porovnání: rezervy zemního plynu Kataru dosahují podle odhadu odborníků hodnotu 27,8 bilionů m3, Íránu 31,2 bilionů m3 a Ruska 67,97 bilionů m3.

Ropa:

Podle výzkumů provedených v roce 2012 má Egypt zásoby ropy v objemu 4,3 mld. barelů (ke konci roku 2011), což odpovídá 16 letům těžby v současném rozsahu.

Těžba ropy dosáhla svého vrcholu v roce 1996 při objemu denní těžby téměř 935 tisíc barelů. V současnosti je výkonnost těžby asi 709,6 tisíc barelů za den. Egyptská potřeba je vyšší než produkce, a proto také importuje tuto surovinu pro pokrytí domácí poptávky. Egypt má významné kapacity na zpracování ropy a protože objem rafinérských kapacit nyní převyšuje domácí poptávku, jsou využívány ke zpracování importované surové ropy a výsledný produkt je v zápětí znovu exportován.

V současnosti je egyptský rafinérský průmysl schopen zpracovat celkem 975 000 bbl/d. Největší rafinérkou v zemi je El-Nasr Petroleum Company (kapacita 146 300 bbl/d). Vláda má zájem o další modernizaci a rozšíření výrobního programu a o navýšení rafinérských kapacit země o více než 600 000 bbl/d do roku 2016.

Kromě využívání ropy na výrobu elektrické energie (k výrobě 45 % veškeré elektrické energie v zemi je použita ropa jako základní vstupní surovina) neustále roste domácí poptávka po ropných produktech. Egyptská vláda uvažuje o snížení subvencí na pohonné hmoty, respektive o zefektivnění rozdělování těchto subvencí s cílem dosáhnout snížení spotřeby pohonných hmot. Jedná se ale o politicky velice citlivé téma, které bude obtížné plně realizovat. Roste sice využívání stlačeného zemního plynu jako paliva pro motorová vozidla, ale zemní plyn je rovněž dotován a rostoucí spotřeba v této oblasti začíná mít vliv na kapacity, které jsou k dispozici pro vývoz zemního plynu.

Egypt více ropy dováží než vyváží, podle vyjádření ministra ropného průmyslu a nerostného bohatství Osama Kamal v březnu 2013 Egypt denně produkuje 22 tisíc tun, ale spotřeba je 35 tisíc tun. Hlavní cílové země exportu egyptské ropy jsou Indie (50 000 bbl/d), Itálie (29 000 bbl/d) a Spojené státy americké (16 000 bbl/d). Pokud jde o dovoz ropy, předseda vlády Kandil vyjednával v Iráku 5. března 2013 dodávky ve výši 4 mil. barelů měsíčně, ale záležitost nebyla uzavřena. Irácká strana potvrdila, že posoudí projekt rozšířit plánovaný ropovod z Iráku do Jordánu až do Egypta. Jiný projekt je připravován ve spolupráci s Libyí, který by měl zásobovat zejména Horní Egypt. Oznámil ho ministr ropného průmyslu a nerostných zdrojů Osama Kamal dne 30. 1. 2013 s tím, že bude ve výši 90 mil. USD a uskuteční ho Arabian Oil Pipelines Company spolu s Libyan Holding Oil Company.

V provozu od r. 1977 je Sumed, zde se jedná o potrubní trasu spojující Rudé moře se Středozemním, tvořící tak alternativu přepravy ropy Suezským průplavem. Je společně vlastněna Egyptem (50% podíl), Spojenými arabskými emiráty, Saúdskou Arábií, Kuvajtem (každý 15 %) a Katarem (5 %). Je využívána především pro transport ropy přečerpané z tankerů, které kvůli velkému ponoru nemohou kanálem proplout.

Uhlí, železná ruda a další minerály:

Celkové uhelné zásoby jsou odhadovány na 50 mil. tun. Těžba je pouze na Sinaji v objemu 125 000 tun za rok. Během 5 let je plánováno navýšení na 600 000 tun uhlí ročně. Železná ruda se těží v menším množství v Západní poušti v blízkosti oázy Baharia, avšak nově objevené zásoby v Horním Egyptě dávají předpoklad roční těžby 2 mil. tun. Nejdůležitějšími minerály jsou však fosfáty a vápenec. Zásoby fosfátu jsou odhadovány na 7 mld. tun, což je 7 % celkových světových zásob. Těží se v Sebaiye na jihu Egypta, poblíž přístavů Safaga a Qusair. V menším rozsahu jsou zde ložiska manganu, zlata, zinku, cínu, olova, mědi, titanu, urania, kalcia a síry. Vzhledem k velkým vzdálenostem a značným nákladům je těžba omezena. Z přírodních materiálů se dále těží žula, mramor, alabastr a sádra.

ZDROJ: www.businessinfo.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
26
11. 2019
26.11.2019 - Přednáška, diskuse
Barokní sál Lidového domu, Praha 1
13
12. 2019
13.12.2019 - Seminář, školení
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí