zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Souboj o arktické bohatství odnášejí aktivisté Greenpeace

26.10.2013
Politika
Souboj o arktické bohatství odnášejí aktivisté Greenpeace

Nečekaně tvrdá reakce Kremlu ukazuje, že se osvojení Arktidy stává novou prioritou Ruska.

Finská blonďatá aktivistka Sini Saarelová je v nezáviděníhodné situaci. Třicetiletá drobná žena je nyní spolu s dalšími obviněna z pirátství, za což může od soudu vyfasovat až patnáct let. A zaťatost, s jakou ruská strana trvá na pokračování trestního stíhání, ukazuje, že za mřížemi může skutečně skončit.

Soudnému člověku se sice činnost Greenpeace nemusí líbit, ale ani zarytí bojovníci s "ekoteroristy" asi nebudou s vážnou tváří tvrdit, že environmentální aktivisté chtěli "násilně obsadit loď s cílem získat osobní výhodu", jak zní právní definice pirátství. Není ani nutné pouštět se do diskusí, zda těžební platforma Prirazlomnaja je plavidlem, nebo pevnou strukturou (jak ostatně tvrdil Gazprom v roce 2009 v arbitrážním soudu, když se snažil vyhnout placení DPH). Je jasné, že obvinění nemá s právem mnoho společného.

Kdo to platí?

Jak již to v podobných případech bývá, objevila se celá řada více či méně pravděpodobných teorií ohledně toho, co za celým incidentem stojí. Šéf státního koncernu Rosněfť Igor Sečin například vyjádřil přesvědčení, že aktivisté Greenpeace jsou řízeni jakýmisi zahraničními sponzory. Předseda parlamentního výboru pro energetiku Ivan Gračev za jejich akcí zase vidí úskoky amerických firem těžících břidlicový plyn. "Vidíme, jak se uměle nafukuje bublina břidlicového plynu a tvrdě se útočí na vše, co by mohlo ohrožovat jeho PR," řekl Gračev časopisu Děngi.

Další teorie tvrdí, že za akcí Greenpeace ve skutečnosti stojí Rosněfť, která tak útočí na pozice Gazpromu v těžbě na arktickém šelfu. Podle zákona zde totiž smí těžit jen státní společnosti a skandál kolem soudu v Murmansku by mohl poškodit šance Gazpromu získat další naleziště.

Ani toto vysvětlení nezní nijak zvlášť přesvědčivě. Rosněfť si sice musela svůj přístup k arktickým nalezištím tvrdě vybojovat v kremelských kuloárech, samotných nalezišť je ale dost a obě společnosti spíše zápasí s tím, aby konečně začaly těžit. Platforma Prirazlomnaja se staví od roku 2008 a těžba měla začít v roce 2011 - tehdy ale remorkéry teprve přitáhly konstrukci na určené místo. Těžit se tak možná začne do dvou let.

Arktida je naše

Nejde jen o krátkodobé ekonomické úvahy, ale o strategické uvažování. S postupujícím táním ledů je Arktida čím dál atraktivnější. Doprava nákladů přes Severní mořskou cestu se za poslední dva roky zdesetinásobila. Těžit se sice v těchto zeměpisných šířkách zatím nikdo nenaučil, Rusko je ale zjevně rozhodnuto toho dosáhnout a obavy ekologů z katastrofálních důsledků případné havárie považuje za úskoky konkurence z ostatních arktických států.

Přesvědčil se o tom i profesor politologie na moskevské Vysoké škole ekonomické Sergej Medveděv, který v jedné diskusi na Facebooku navrhoval, aby Arktida byla pod správou OSN. "Blbeček," prohlásil na jeho adresu Vladimir Putin, když se na jeho stůl věta z diskuse nějakým zázrakem dostala.

Rusko tvrdě hájí svá práva na arktický šelf a jeho zdroje. Ministerstvo obrany v září oznámilo, že se na dvacet let opuštěnou základnu na Novosibirských ostrovech vrátí vojáci. A Rusko požaduje i zvětšení své ekonomické zóny, podle něj jeho šelf totiž sahá dále než 200 mil od pobřeží. "Piráti" z Greenpeace se tak nejspíš jen připletli do ruské geopolitické hry.

Ondřej Soukup
redaktor zahraniční rubriky HN

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
B.I.D. Services, s.r.o.
14
11. 2019
14.11.2019 - Konference
Praha, EXPO LETŇANY
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí