Stromu okolo cest vytrvale ubyva a krajsti silnicari to priznavaji jen neochotne

Kdyby staly v jedne trase, vytvorily by alej dlouhou z Prahy do Olomouce - jenze 17 640 lip, dubu, kastanu a dalsich druhu drevin uz u nasich silnic nestoji. Pokaceli je krajsti silnicari okolo cest druhe a treti tridy, ktere maji ve sprave. Nejvice stromu padlo ve strednich Cechach, nejmene na Liberecku. Vyplyva to z cerstve vytvorene statistiky kaceni aleji, kterou zverejnilo sdruzeni Arnika. Cisla zpracovana nevladni organizaci pochazeji primo z dat krajskych silnicnich sprav. Vysazeno bylo naopak pouze 10 870 mladych stromku. Na prvni pohled je zrejme, ze vysadby tempu kaceni nestaci a aleje z nasi krajiny stale mizi vysokou rychlosti.

Celkove pak v letech 2003-2011 padlo k zemi pres 120 tisic stromu, ktere by mohly oboustranne lemovat cestu z Prahy do Rima. Dulezity je vsak take pomer mezi vykacenymi a vysazenymi stromy. Nejlepsich hodnot dosahuji kraje Moravskoslezsky a Stredocesky, kde silnicari vysadili stromu vice, nez pokaceli. Neni vsak jasne, zda stromy zasadili opet okolo silnic nebo na uplne jina mista (1). Rada kraju take neposkytla kompletni informace o kaceni a vysazovani stromu.

Infografika s udaji o kaceni a vysazovani stromu za rok 2011, investicich do vysadeb a pomeru vykacenych a vysazenych stromech v letech 2003-2011 je soucasti teto TZ. Podrobnejsi udaje jsou pak na webu http://arnika.org/kaceni-podle-kraju

"Nektere krajske silnicni spravy nam odmitaji vydat informace o tom, kolik stromu okolo silnic v jejich sprave padlo k zemi. Nez jsme se na to zacali ptat, silnicari v nekterych krajich si dokonce takove prehledy ani sami nevedli. Celkovy trend jasne ukazuje, ze stromu okolo krajskych silnic ubyva, vysazuje se jich totiz podstatne mene, nez se kaci. Pro prirodu i ridice je to ke skode, protoze dobre osetrovane aleje jsou nejen plne zivota, ale pomahaji i ridicum pri orientaci pri zhorsene viditelnosti ci zabranuji tvorbe snehovych jazyku (2)," komentuje vysledky statistiky vedouci kampane Zachranme stromy RNDr. Marcela Klemensova z Arniky. Dodava take, ze jsou stromoradi typickym prvkem ceske a stredoevropske krajiny vubec a plni u silnic celou radu dalsich funkci (3).

Jake trendy lze z prehledu vysledovat?
- 10 ze 13 krajskych silnicnich sprav poskytlo neuplne informace.
- Pocet kacenych stromu v alejich je v souctu podstatne vyssi nez pocet stromu nove vysazovanych.
- Pokud silnicni spravy nahlasily vysazovani stromu, neni vubec jasne, zda slo o dosadby aleji. Nektere spravy priznaly, ze jde o vysadbu mimo silnicni pozemky. Lze se obavat, ze v mnoha pripadech byla vykacena alej a nove stromy vysazeny zcela jinde.
- Prehled nezahrnuje kaceni vsech aleji: silnice I. tridy, rychlostni silnice a dalnice jsou ve sprave Reditelstvi silnic a dalnic CR, mistni a ucelove komunikace spravuji obce, hlavni mesto Praha spravuje krome dalnicnich komunikaci vsechny typy komunikaci vedouci mestem. Kaceni po zivelnich udalostech mohou provadet jednotky integrovaneho zachranneho systemu bez vedomi spravcu silnic. Celkove pocty pokacenych aleji ve volne krajine za jednotlive kraje tak mohou byt mnohem horsi. Arnika vsak sleduje zejmena situaci u takzvanych okresnich silnic II. a III. tridy, kam aleje historicky patri a kde take roste vetsina nejcennejsich ceskych a moravskych aleji.

"Desitky let, uz od doby nastupu komunismu, se o aleje nikdo nestaral. V poslednich dvou dekadach jsme pak svedky stavu, kdy namisto potrebne pece dochazi ke kaceni zanedbanych, ale krasnych stromu okolo cest. Pritom uz pred lety Arnika nabidla krajum navrh koncepce (4), jak se o aleje starat, prisla i s navrhem opatreni, jak zvysit jejich bezpecnost. Aleje v krajine, tedy i okolo silnic, maji prinosy jak pro prirodu, tak pro lidi vcetne motoristu. Stromy potrebuji predevsim peci, je nutne aleje chranit, obnovovat a rozvijet koncepcni pristup, coz se zatim dari jen v nekterych krajich," dodava mluvci Arniky Vratislav Voznik.

Pozitivnim prikladem mohou byt silnicari z Vysociny. Pote, co Arnika natrela nekolik aleji bezpecnostnimi pruhy, prevzali pomyslnou stafetu a zacali stromy sami natirat (5). Na zaklade jednani s Arnikou zpracovala silnicni sprava nekolik uspesnych zadosti o granty z prostredku EU a odborne osetrili radu historickych aleji (6). Zda se, ze i v nekolika dalsich krajich se situace obraci k lepsimu a silnicni spravy zacinaji zavadet postupy a hledat penize pro vysadby aleji. Ve statistikach se to ale projevi vzdy s mirnym zpozdenim.

K dalsim zpusobu, jak je mozne ochranit stromy okolo cest a zaroven ucastniky silnicniho provozu, patri hlavne pravidelne odborne osetrovani stromu, snizeni maximalni rychlosti v aleji nebo zavedeni nove vystrazne znacky "Pozor, projizdite aleji" - podobne, jako je tomu v sousednim Nemecku. Navrhy k prirode setrnych opatreni ma Arnika na svem webu (2) a zpracovala i Koncepci rozvoje aleji v CR, ktere je rovnez ke stazeni (4) a byla zaslana vsem prislusnym ministerstvum a krajum.

Arnika chrani aleje jiz nekolik let. Iniciovala vznik petice "Zachranme stromy" pozadujici lepsi zakonnou ochranu aleji a stromu v krajine i ve mestech. Petici podporilo vice nez 30 tisic lidi. Take diky nim se podarilo prosadit novelu zakona a zrusit vyjimku, ktera umoznovala silnicarum kacet stromy u silnic bez povoleni. Arnika take vytvorila prvni celostatni statistiku a upozornila, ze behem poslednich nekolika let od silnic v Ceske republice zmizelo vice nez 100 tisic stromu.