Němci chtějí mít energetické podniky zpět ve veřejném vlastnictví

Náš městský podnik, naše rozvodná síť, náš Berlín. Plakáty s úderným sloganem lze při návštěvě německého hlavního města jen těžko přehlédnout. Privatizace už vyšla z módy, Němci chtějí mít energetické podniky zpět ve veřejném vlastnictví. Rozvodnou síť v Berlíně má dnes ve správě německá divize švédského energetického koncernu Vattenfall. Pronájem uzavřený na dvacet let končí v závěru příštího roku. Aktivisté prosadili referendum, aby zabránili prodloužení smlouvy. Obyvatelé Berlína budou o osudu rozvodné sítě rozhodovat v neděli 3. listopadu.

Převzetí rozvodné sítě od Vattenfallu již prosadili obyvatelé druhého největšího německého města Hamburku. Referendum se tam konalo v září, v den voleb do Spolkového sněmu. Návrh prošel jen těsně, pro bylo 50,9 procenta účastníků referenda. Silným argumentem proti odkupu byla cena - převzetí sítě vyjde nejméně na dvě miliardy eur.

Příčinou nespokojenosti s velkými energetickými koncerny je hlavně cena. Elektřina na burzách zlevňuje, ale na účtech domácností a firem se to neprojevuje. Podle německého ekonomického novináře Stefana Schroetera nepramení nespokojenost jen z cenové politiky. "Mnozí občané a ekologická sdružení mají výhrady také k výrobě založené hlavně na uhlí a nedostatečné komunikaci ze strany energetických koncernů," uvádí Schroeter.

Právě Vattenfall se netěší dobré pověsti. Ekologicky citlivé Němce provokuje už tím, že 80 procent elektřiny v jejich zemi vyrábí z uhlí. Kromě toho byl do roku 2011 provozovatelem často poruchových jaderných elektráren Krümmel a Brunsbüttel. Co se týká Berlína, o energetiku v městském vlastnictví usilují kromě občanských a ekologických aktivistů rovněž politici z tábora zelených, levice a pirátské strany. Proti tomuto kroku se naopak postavily dvě nejsilnější politické strany - CDU a SPD.

Mezi odpůrci je také berlínská průmyslová a obchodní komora i převážná část světa byznysu. "Zadlužení Berlína na jednoho obyvatele je dnes vyšší než ve zkrachovalém Detroitu. Náklady na převzetí sítě dále zhorší veřejné finance a ra-ting města," varuje ekonom Fred Roeder.

Navzdory všem výhradám je trend přechodu energetiky do veřejného vlastnictví stále silnější. Podle studie Wuppertalského institutu došlo v letech 2005 až 2012 k založení 72 nových městských energetických podniků a ukončení 190 smluv o pronájmu sítě se soukromými provozovateli.

Zmíněný trend v letošním roce dále nabírá na síle. Například největší německý energetický koncern E.ON odprodal městům své podíly v regionálních distribučních sítích ve Vestfálsku a Durynsku. Konkurenční RWE loni v prosinci uzavřelo podobnou transakci se sdružením vedeným městem Koblenz.

Na podobné transakce je právě teď ta správná doba. Velké energetické koncerny se potýkají s vysokým zadlužením a dopady klesající ceny elektřiny na burzách. K prodeji rozvodných sítí jsou tedy ochotnější než v minulosti. Zároveň si tím koncerny obrazně řečeno kopou vlastní hrob. Města či regionální sdružení preferují vlastní zdroje energie a masivně investují do výstavby lokálních tepláren s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Čím více jich postaví, tím méně energie nakupují od velkých elektrárenských společností.

AUTOR: David Tramba