Pátek, 29. března 2024

Lord John Hutton: Chci, aby Británie byla v čele jaderné renesance

Lord John Hutton: Chci, aby Británie byla v čele jaderné renesance

Lord John Hutton, šéf britské Asociace jaderného průmyslu

Rozhovor.

Nemám problém s tím, aby se s otázkami klimatu prala Evropa pospolu. Ale neumím si představit, jak chce nutit jednotlivé státy, jak toho dosáhnout. V rozhovoru pro HN to říká lord John Hutton, bývalý ministr energetiky a současný člen Sněmovny lordů a předseda britské Asociace jaderného průmyslu. A jedinou udržitelnou cestou, jak toho docílit, je podle něj sázka na jádro. Únosná je i garantovaná výkupní cena elektřiny z nových reaktorů ve výši 92,5 libry, o polovinu vyšší, než kolik se uvažuje v Česku.

OTÁZKA: HN: Britská vláda oznámila dohodu s EDF a garantované výkupní ceny. Je tak již jasné, že se Británie přidá k zemím, které postaví nové reaktory?

Ano. EDF se koncem října dohodla s britskou vládou na ceně elektřiny z nových bloků Hinkley Point C. A EDF zároveň sehnala investiční partnery (EDF poskytne 45-50 procent, Areva 10 procent a čínské firmy CGN a CNNC 30 až 40 procent, pozn. red.), kteří se s ní budou podílet na financování projektu. EDF ale stále nevydala finální rozhodnutí o investici, to musí přijít do léta 2014. Ale vše směřuje dobrým směrem k tomu, aby se ve Velké Británii začal stavět první reaktor od roku 1990. Význam posledního vývoje je enormní. Máme totiž stejné problémy jako zbytek Evropy. Chceme co největší podíl čisté energie za co nejnižší cenu pro naše spotřebitele. Každá země se musí jasně rozhodnout, jaký chce energetický mix. A my se museli rozhodnout, jakou roli bude hrát v Británii jádro. Ne všem se to samozřejmě líbí, ale většina veřejnosti je pro, průmysl je samozřejmě nadšený.

OTÁZKA: HN: Jak velkou debatu vyvolala stanovená výkupní cena?

Cena je 92,50 libry za megawatthodinu (téměř 3000 korun) a garance platí na 35 let. Ale tato suma by měla s počtem reaktorů klesnout. Je jasné, že cena láká pozornost. A všude v Evropě lidé pečlivě sledují své účty za elektřinu. Ale u jádra dochází k jednomu zásadnímu problému. Nemyslím si totiž, že můžete porovnávat jadernou energii s energií z fosilních paliv, která likviduje ovzduší.

OTÁZKA: HN: EU chce stále zachránit systém obchodování s povolenkami...

Ale ten nefunguje. V Evropě tak prakticky není žádná cena, kterou by znečišťovatelé platili za uhlík vypuštěný do ovzduší. Hlavním důvodem, proč je dnes elektřina tak levná, je právě fakt, že pochází z uhlí, u kterého ale neplatíte za znečištění, jež vypouštíte. A z uhlí v Británii pochází zhruba 40 procent energie. To ale nebude kvůli novým evropským standardům možné. Takže nám mizí levné zdroje energie. A zásadní otázka v Evropě je nyní to, jak udržet naše dodávky energií na jednu stranu spolehlivé, na druhou i čisté. A je dopředu jasné, že to něco bude stát. Britská vláda a trh s energiemi mají povinnost s tímto přechodem pomoci. Navíc srovnávat cenu jádra se spalováním fosilních paliv je jako srovnávat jabka s hruškami. Fosilní paliva tu již dlouho nebudou. A opět zdůrazňuji - to, že jsou levná, je jen díky tomu, že odběratelé neplatí za znečištění. Musíme si uvědomit cenu nutné dekarbonizace našich energetik.

O polovinu dražší než Temelín

OTÁZKA: HN: Ptám se spíše na cenu za elektřinu z Hinkley Point jako takovou. Vy mluvíte o 92,5 libry, v Česku se bavíme o 75 eurech, tedy necelých 63 liber.

Těch důvodů je několik. Zaprvé reaktory, které EDF v Británii postaví, budou první svého typu na světě. A dá se očekávat, že další budou již levnější. Součástí dohody je navíc i to, že pokud se budou stavět i nové bloky v elektrárně Sellafield, bude výkupní cena okolo 89 liber. Je to samozřejmě dražší než fosilní paliva. Ale musíme se zamyslet nad tím, co ostatní čisté zdroje. Slunce, voda, a dokonce i biomasa jsou všechny mnohem dražší než projekt EDF. Jádro je nejlevnější forma čisté energie. A je stabilní a bezpečná. Protijaderná hnutí musí být mnohem otevřenější a uznat, že cesta za čistším ovzduším bude něco stát. A jaderná cena je nejnižší. Tak proč nemít podíl jádra co největší.

OTÁZKA: HN: Není plyn někde mezi a neměl by na něj být kladen větší důraz?

Plyn musí určitě hrát větší roli a produkuje méně CO2 než uhlí, to je jasné. Ale to jednoduše již nestačí. Není to dlouhodobé řešení. U fosilních paliv se musíme pomalu zaměřit na CCS (ukládání vypuštěného CO2, pozn.red.). Ale to je zase velmi drahé a musíme na něm začít pomalu pracovat. Za chvíli nebude nic tak, jak to známe dnes.

OTÁZKA: HN: Jak probíhala veřejná debata o podpoře jádra ve Velké Británii? Byla ostrá?

Ani ne. Před pěti lety, kdy se rozhodovalo, že potřebujeme nové jaderné reaktory, jsem byl ministrem pro energetiku. Nyní se debata dostala spíše do fáze - proč ještě nestavíte? Tu prvotní debatu jsme si již vyřešili. A i po Fukušimě podpora jádra stále roste. Samozřejmě tu máme silně protijaderně zaměřené lidi. Ale je to minorita. Blížíme se situaci, že možná nebudeme schopní vyrábět dost elektřiny. Takže je opravdu načase začít dělat něco praktického.

OTÁZKA: HN: Jak probíhají debaty s Evropskou unií? Právě ta musí garantované ceny schválit.

Ty probíhají nyní. Jsem optimistický, že EU náš contract for differences schválí. Ale to je debata pro naši vládu.

OTÁZKA: HN: Jak vnímáte vstup čínských investorů? Tiskem proběhla řada negativní reakcí, například ve vztahu s častými kybernetickými útoky čínských hackerů ve světě.

Budou důležitým investorem. Ale nemyslím si, že v tom budou nějaké velké problémy. Čína je v Británii velkým investorem obecně, nevidím problém v tom, že se budou finančně podílet na Hinkley Point. Naši energetickou bezpečnost to neohrozí.

OTÁZKA: HN: A nebudou se pak chtít více podílet i na výstavbě?

To je dotaz na EDF, ale hlavně na čínské firmy, jak budou konkurenceschopné.

OTÁZKA: HN: Jak je to vůbec s účastí britského průmyslu na projektu? V Česku se z toho udělalo velké téma.

Samozřejmě se o tom bavíme. Nové reaktory budou stát okolo 14 miliard liber (450 miliard korun) a můžou přinést hodně peněz do průmyslu a zaměstnat mnoho lidí. A mým úkolem je, aby byl tento podíl co největší. Ale jsou tu jasná pravidla, podle kterých musí probíhat soutěž. Udělali jsme si několik studií, které jasně ukázaly, že některé zásadní komponenty nebudeme schopni vyrobit sami, a určitá část zakázek se tak dostane i k evropským či zámořským firmám. Je to ale soutěž. Když britské firmy vyhrají, bude to kvůli lepší ceně a kvalitě, ne kvůli nadržování.

OTÁZKA: HN: Máte odhady jejich podílu?

EDF nedávno zveřejnila, že při dostavbě počítá s podílem britského průmyslu na hodnotě tendru zhruba na 57 procentech. Ale tento EPR reaktor je prvním z našich plánovaných reaktorů, do roku 2030 zvažujeme dohromady až 16 gigawattů výkonu z jádra na dalších pěti místech. EPR je pro nás začátek, na kterém se mohou britské firmy mnohé naučit.

OTÁZKA: HN: V jakém stadiu jsou ostatní projekty?

E.ON a RWE prodaly před rokem svůj projekt firmě GE Hitachi, ta na něm stále pracuje. V Cumbrii připravují v konsorciu projekt GDF Suez a Ibedrola.

OTÁZKA: HN: Nebojíte se u EPR zpoždění?

Já osobně ne. EDF a Areva se z projektů ve Finsku a Francii hodně naučily a my z toho budeme jen těžit. Doufám, že se nám podaří postavit v čas a za dohodnuté peníze.

OTÁZKA: HN: Nejste ale přehnaný optimista? Oba projekty Arevy i Mochovce na Slovensku, tedy všechny evropské projekty, se výrazně opozdily a prodražily.

To je problém pro developera. My jsme jasně stanovili, jaká bude výkupní cena. Kontrakt v sobě zahrnuje i tato rizika. Ta neleží ani na bedrech státu, ani zákazníků, ale EDF. Je jasné, že to bude firmu nutit k velké disciplíně postavit vše včas a bez prodražení, protože to jsou pro ně zásadní ukazatele. Ale je také jasné, že Flamanville i Olkiluoto vypadají, jak vypadají. Jsou to ale dva odlišné příběhy, které u nás, podle mého, nehrozí. My už máme například hotový regulatorní proces, zatímco tam to úplně neplatilo.

OTÁZKA: HN: Ale v Británii se velké reaktory nikdy nestavěly.

Začínali jsme s poměrně malými reaktory o výkonu mezi 400 a 500 MW. Nyní stavíme velké EPR reaktory s výkonem až 1600 MW a ty mají již všechna potřebná oprávnění. Ale myslím si, že by i menší reaktory mohly opět hrát svou roli.

OTÁZKA: HN: Myslíte i mikroreaktory o výkonech v desítkách MW?

To zase ne, to je jiná otázka. Ty mohou být důležitější u větších zákazníků, kteří potřebují velký výkon a nejsou připojeni na síť, nebo u objektů národní bezpečnosti. Máme mnoho plynových elektráren o výkonu 300 až 400 MW. A zde se můžou uplatnit i reaktory, řekněme i okolo 200 MW. Ale to je otázka zhruba za 10 let, ale technologie jde dopředu a je to jedna z možností. Otázkou pro nás je, jestli chceme být součástí jaderné renesance, která podle mého přichází. Já chci, abychom byli v jejím čele.

OTÁZKA: HN: Poslední reaktor jste postavili v roce 1990. Máte na takovou renesanci vůbec ještě dovednosti?

Je jasné, že máme v určitých oblastech nedostatek znalostí. Musíme na tom pracovat. Lidé, kteří ještě stavěli elektrárny, ale i ti, kteří je provozují, stárnou. Musíme tak do sektoru přivést nové lidi.

OTÁZKA: HN: Máte dost vzdělaných lidí? Nebojíte se přemíry ekonomů a nedostatku jaderných inženýrů, o kterém v Británii hovoří někteří skeptici?

Nebojím se, opravdu. Je to spíše výzva. Musíme se tomu postavit a jít jí naproti. Pro stát není nic důležitějšího než dostatek energie. Žádný národ si nemůže dovolit nedostatek zkušeností a umu v energetice. To by mělo velmi vážné důsledky. Věřím, že Velká Británie a její vláda se s tím poperou. Pokud po nás bude vláda chtít, ať stavíme nové elektrárny, bude se také muset postarat o schopné lidi. Je to o kooperaci.

Britské firmy nezvýhodníme

OTÁZKA: HN: Česká republika i Velká Británie jdou se svými jadernými plány proti většině Evropy. Mohou uspět?

Jakákoliv společná energetická politika celé EU by podle mého byla z praktických důvodů velmi těžko realizovatelná. Musíme se poprat s problémem dekarbonizace a cíle EU v oblasti obnovitelných zdrojů jsou velmi náročně. Nemám problém s tím, aby se s otázkami klimatu Evropa prala pospolu. Ale neumím si představit, jak chce nutit jednotlivé státy, jak toho dosáhnout. Proč neurčí, o kolik chce snížit emise, a jednotlivé státy si nevyberou, jak se s tím poperou? Některé státy obnovitelné zdroje tradičně již mnoho let kvůli svým lokálním podmínkám mají, ale my takové podmínky jednoduše nemáme. I proto jsme vůči obnovitelným zdrojům poměrně skeptičtí a preferujeme jádro.

OTÁZKA: HN: Jak tedy ocenit uhlík. Systém obchodování s povolenkami kolabuje, jste pro zavedení uhlíkové daně?

Uhlíková daň se mi příliš nelíbí. Když o ní slyším, zavání to protekcionismem. A v ten já nevěřím.

OTÁZKA: HN: Proč?

Vystavujete tarifní bariéry na státy, které, podle nás, používají ne právě ideální zdroj energie. Tedy když používají uhlí, my jim k výrobku dáme přirážku podle toho, kolik uhlí při jeho výrobě bylo spáleno. Takže je to ochranářský prvek proti zemím se špinavou energetikou.

OTÁZKA: HN: A není to spíše narovnání podmínek? Tedy pokud to platí evropské firmy, proč by měly být na svých trzích znevýhodněny?

Evropské státy se s tím teď chtějí poprat každý po svém, Velká Británie například připravuje vlastní ocenění uhlíku. Ale musíme to dělat způsobem, který nebude příliš drahý, ale hlavně bude udržitelný. Jsem zastáncem toho, abychom se zbavili zdrojů náročných na CO2. Ale musíme to dělat racionálně. I proto jsem zastáncem jádra, protože je to jednoduše nejlevnější bezemisní zdroj. Je jasné, že budeme stále pod větším tlakem zemí, jako je Čína a další, ale uhlíková daň to nevyřeší.

OTÁZKA: HN: Ale neničí projekty, jako je systém obchodování s povolenkami, evropskou konkurenceschopnost?

Je jasné, že se tento systém nestane globálním. Ale uhlíková daň je protekcionismus. Takže, jak jsem říkal, musíme se s tím poprat jinak. A nyní se musíme rozhodnout, kterým směrem půjdou naše výrobní zdroje.

Lord John Hutton (58)
Celým jménem John Hutton, Baron Hutton of Furness, vystudoval Magdalen College v Oxfordu. Byl 18 let poslancem dolní komory britského parlamentu za Labour Party. Zastával několik ministerských funkcí včetně ministra obrany či ministra energetiky. Od roku 2010 sedí ve Sněmovně lordů. Je šéfem Britské asociace jaderného průmyslu.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů