zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Klimatická dohoda je v principu dojednána, je ale jen kompromisem

25.11.2013
Klimatické změny
Politika
Klimatická dohoda je v principu dojednána, je ale jen kompromisem

Účastníci ekologické konference ve Varšavě dnes po maratonu jednání dospěli ke kompromisní dohodě o financování boje proti klimatickým změnám. Kvůli hrozícímu kolapsu jednání ale museli přistoupit na to, že jednotlivé země mohou navrhovat dobrovolné příspěvky, nikoli se k nim ale napevno zavazovat. K dohodě s pevnými pravidly má ale dosažený text podle agentur daleko. Ekologické organizace hovoří o "slabém výsledku" konference.

Zatím jde jen o předstupeň ke smlouvě o přijetí opatření, které by očekávané oteplení v příštích desetiletích omezilo na polovinu. Právě na konferenci OSN o změnách klimatu, která se v roce 2015 uskuteční v Paříži, má být přijata nová dohoda o snižování emisí skleníkových plynů, jež vstoupí v platnost v roce 2020. Podle agentury Reuters tak dnešní dohoda "udržuje naživu naději na uzavření smlouvy v roce 2015".

Jednání ve Varšavě znovu ukázala hluboké rozpory mezi průmyslově vyspělými zeměmi v čele s Evropskou unií a Spojenými státy na straně jedné, a rozvíjejícími se zeměmi pod vedením Číny a Indie na straně druhé. Zatímco Západ považuje za nutné, aby se do boje proti klimatickým změnám zapojily všechny státy, Čína opět argumentovala tím, že hlavní břemeno mají nadále jako podle Kjótského protokolu nést bohaté státy. Ty chudší mají mít naopak více prostoru pro svůj rozvoj tím, že budou moci volněji spalovat fosilní paliva.

Ekologické organizace Greenpeace, Hnutí DUHA, Klimatická koalice a Analytické centrum Glopolis ve svém společném prohlášení uvedly, že konference nepřinesla v klíčových otázkách důležitý posun. "Jednotlivé státy nebyly schopny představit jasný cíl pro snižování emisí, ani konkrétní částku, kterou jsou ochotny přispívat chudým zemím, aby se mohly vyrovnat s dopady měnícího se klimatu. Vůli k přijetí ambicióznější dohody neukázaly ani bohaté, ani velké rozvíjející se státy, jejichž postoj je klíčový pro přijetí globální dohody," uvedly organizace ve sdělení, které zaslaly ČTK.

Vyjednavači se nakonec dohodli, že by všechny státy měly usilovat o snížení emisí. Nejlépe do prvního pololetí 2015 mají přijít s návrhy na to, jakými "příspěvky" se budou podílet na společném úsilí. Jde o mírnější variantu, než s původně požadovanými a právně vymahatelnými "závazky". Taková formulace by měla dát jednotlivým zemím větší prostor k tomu, jaké cíle snižování emisí nakonec navrhnou.

Průmyslově vyspělé země, které v roce 2009 slíbily investovat po roce 2020 do zmírnění dopadu klimatických změn 100 miliard dolarů (přes dva biliony Kč) ročně, také odmítly stanovit finanční cíle na léta 2013 až 2019. Závěrečný dokument jen vyzývá rozvinuté státy, aby finanční pomoc v tomto období oproti nynějšímu stavu zvýšily.

Dohoda zatím nebyla uzavřena ohledně takzvaného varšavského mechanismu, který má rozvojovým zemím pomoci vyrovnat se se škodami způsobenými extrémním suchem, vedrem a záplavami. Zatímco rozvinuté státy trvají na tom, že tato finanční pomoc bude součástí 100 miliard dolarů slíbených na období po roce 2020, rozvojové státy žádají oddělené financování.

Dvoutýdenní konference, která měla skončit už v pátek, ale byla prodloužena, dosáhla bez větších zádrhelů k ujednání o nových pravidlech ochrany deštných pralesů.

"Tato konference měla být konferencí o financích. To, čeho jsme dosáhli, jsou ale jen drobty," shrnul závěry konference jeden bangladéšský delegát, jehož citovala agentura AFP.

Ekologické organizace od čtvrtka jednání bojkotovaly na protest proti "podkopávání konference státy odpovědnými za největší emise a fosilním průmyslem i lobbisty, kteří ovlivňovali konferenci přímo na místě".

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí