Diskuse: Evropská energetika na rozcestí. Jak v ní obstojí ta česká?

Evropská energetika v současnosti prochází složitým obdobím - v minulosti zavedené regulatorní nástroje bohužel s odstupem času přinášejí protichůdné efekty. Členské státy to staví do pozice, kdy musí velmi obtížně hledat cestu k vlastní národní energetické koncepci, neboť se potýkají s nejistotou, jakým směrem se bude energetika na evropské úrovni dále ubírat. Jaká je správná cesta k fungujícímu jednotnému energetickému trhu v Evropě a jak může obstát česká energetika v současných nestabilních a netržních podmínkách, byly hlavní otázky, na které hledali odpověď odborníci na konferenci pořádané Institutem pro veřejnou diskusi ze série Energetická bezpečnost ČR.

Podle většiny odborníků je současné množství často si protiřečících regulatorních opatření
v přímém rozporu s konkurenceschopností celé EU. Velmi ostře se proti současné evropské energetické politice vymezil politolog a ekonom Petr Robejšek: "Politická efektivita EU sice nestačí na provádění evropské energetické politiky, ale je zřetelně dost vysoká na to, aby členské země přivedla do ještě větších problémů, než již mají." Členské státy EU s výjimkou Německa si podle něj v současné době nemohou dovolit jít svou vlastní energetickou cestou, ale musí se o to alespoň pokusit.

Podle Ivo Hlaváče, ředitele public affairs společnosti ČEZ, je potřeba, aby se EU zamyslela nad slučitelnými regulatorními nástroji. "Je třeba zjednodušit nástroje tak, aby na sobě nekanibalizovaly, jako tomu je například u systému obchodování s emisními povolenkami a dotacemi na obnovitelné zdroje energie, které jsou v praxi neslučitelné," uvedl. Zároveň zmínil, že v současné době nelze investovat do nízkouhlíkových zdrojů bez legislativního rámce a bez státní podpory. Jako příklad uvedl Velkou Británii, která podporuje stavbu jaderné elektrárny metodou garantovaných fixních cen (Contract for Difference), tedy mechanismem, o kterém se uvažuje i v ČR.

O možnostech investic do budoucích zdrojů energie hovořil také Pavel Gebauer, ředitel Sekce energetiky z Ministerstva průmyslu a obchodu. "Pokud chceme rozvíjet bezuhlíkové zdroje, máme na výběr obnovitelné zdroje anebo jádro. Ani jedna z těchto variant se ale neobejde bez nějakého systému podpory. Jednou z cest jsou garantované fixní ceny, které eliminují tržní riziko volatility ceny elektřiny," uvedl Pavel Gebauer.

Tématem diskuzního příspěvku Tomáše Víška, partnera poradenské firmy McKinsey byly nové výzvy k omezování emisí za horizontem roku 2020. "Hlavní změna ve Světě bude muset nastat zejména, pokud jde o spalování fosilních paliv, která vytvářejí 60 - 70 % emisí," upozornil Víšek. Doplnil, že česká energetika obstojí v evropské konkurenci v případě, že najde společenskou shodu v potřebě orientace na jadernou energii a platby za ni. "S čímž jde samozřejmě ruku v ruce podpora jádra ze strany veřejnosti," doplnil Víšek.

Na diskuzním setkání vystoupil také exministr průmyslu a dopravy Martin Kuba, který hned v úvodu zdůraznil, že pojmy konkurence a regulace si samy sobě odporují, přičemž EU se dnes ubírá cestou regulací. "Odtržení energetiky od ekonomiky a její odklon na spíše ideovou
a politickou úroveň přichází ve špatné době, kdy EU jako celek ztrácí konkurenceschopnost, nadto když prosazujeme ekonomicky nevýhodné kroky," řekl Martin Kuba. Jako příklad takového kroku zmínil podporu fotovoltaických elektráren v ČR. Budoucnost obnovitelných zdrojů vidí v investicích do výzkumu a hledání smysluplných zdrojů a ne v dotování neefektivní technologie.