zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Břidlicová revoluce v Evropě? Odložena na neurčito...

12.12.2013
Energie
Geologie
Břidlicová revoluce v Evropě? Odložena na neurčito...

Jednou z nemnoha nadějí, jak by se Evropa mohla alespoň částečně vymanit z tíživé závislosti na dovozu zemního plynu z Ruska, se zdají být hlubinné zásoby břidličného plynu. Evropa jich má podle zprávy Mezinárodní energetické agentury poměrně dost. Jejich využití se však zatím odkládá.

Ve Spojených státech se těží břidličný plyn přes 100 let. V posledním desetiletí však způsobily nové metody těžby pomocí horizontálních vrtů a hydraulického štěpení doslova revoluci. Během několika málo let tam vzniklo na 200 000 nových vrtů a produkce zemního plynu vyskočila o 33 procent. Nyní pokrývá těžba nekonvenčních plynů 56 procent celkové spotřeby USA.

K nastartování těžby ve větších hloubkách motivovaly energetiky vysoké ceny zemního plynu na světových burzách. Důsledkem pak bylo, že americký břidličný boom v posledních pěti letech srazil ceny až šestinásobně. Zároveň to pomohlo opět nastartovat energeticky náročná odvětví zdecimovaná finanční krizí.

Co do zásob je nejnadějnější Čína, vytěžitelný objem břidlicového plynu se odhaduje na 31 bilionů metrů krychlových, což je ještě více než ve Spojených státech. V Evropě už ložiska tak rozsáhlá nejsou, ta nejvýznamnější se táhnou od severozápadního pobřeží kontinentu až na východ. Největší jsou ve Francii, Velké Británii, Dánsku, Nizozemí a v Polsku (jež zatím na těžitelný plyn nenarazilo), které by rozběhlo těžbu na plné obrátky co možná nejrychleji, jen aby se co nejdříve zbavilo závislosti na Rusku. Jenže hustota osídlení je zde daleko větší než v USA, tudíž i veškeré povolovací procesy jsou obtížnější. Takže evropští komisaři teprve připravují vhodný legislativní rámec, který by uspokojil i ekology. Ti těžbu kritizují kvůli značné nešetrnosti k životnímu prostředí.

Polsko proto otevřelo od roku 2008 kvůli byrokratickým průtahům jen 40 zkušebních vrtů. V Dánsku byl průzkum kvůli studii vlivu na životní prostředí odložen. Francie průzkumy a těžbu dokonce úplně zakázala. Česko nejdříve průzkum povolilo, ale pod tlakem dotčených obcí zakázalo. Později na průzkumné vrty ministerstvo životního prostředí uvalilo moratorium - do doby, než bude jasný postoj Evropské unie.

Česko nemá významné zásoby břidlicového plynu, přesto je i u nás několik vhodných lokalit - mezi Kopřivnicí, Přerovem a Vsetínem, na Trutnovsku a v Broumovském výběžku, v okolí oblasti Hodonína, Broumova a v pásmu Karpat. Výraznějším nalezištěm by mohla být i oblast mezi Berounem a Prahou.

Větší možnosti než domácí těžba skýtá dovoz ze zahraničí. Dovoz z USA zatím není možný, protože speciální terminál je teprve ve výstavbě, a Evropa zatím ještě s těžbou nezačala.


Největším problémem těžby břidlicových plynů je dosud nejasný vliv na životní prostředí. Těžební prostor vede až pod spodní vody, existují tedy obavy z jejich kontaminace, a to především při intenzivní hlubinné těžbě - takzvaném frakování. Těžební firmy sice dokazují, že žádné znečištění nehrozí, z několika míst těžby v USA však již přišly zprávy o zvýšeném obsahu metanu ve spodních vodách.

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí