zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Poptávka po plynu jako strategické surovině poroste pomalu

17.12.2013
Energie
Poptávka po plynu jako strategické surovině poroste pomalu

Světové zásoby veškerého zemního plynu by se při současné spotřebě vyčerpaly za 250 let. Vzhledem k očekávanému růstu poptávky by se ale měla jeho produkce během příštích 20 let zvýšit o 55 procent.

V Evropské unii se zemní plyn podílí na výrobě elektřiny zhruba 23 procenty. Plynové elektrárny mají ve svém energetickém mixu všechny evropské země kromě Malty a Kypru, které vůbec zemní plyn nevyužívají. Česko zatím patří mezi státy, v nichž není tento způsob výroby elektřiny nijak významně zastoupen. Instalované kapacity se na celkové výrobě elektřiny podílejí méně než ze dvou procent. Výroba paroplynových elektráren se má nicméně podle Státní energetické koncepce navýšit do roku 2040 na více než 5 TWh. V takovém případě by pak tuzemská energetika potřebovala téměř o 40 procent více plynu než dosud.

V nízkoemisní energetice hrají plynové elektrárny nezastupitelnou roli. Jejich hlavní výhodou je totiž velmi rychlý náběh do provozu, takže jsou ideální pro vykrývání odběrových špiček a také vyrovnávání výkyvů ve výrobě z obnovitelných zdrojů. Určitým problémem je naopak závislost na dodávkách paliva, které putují převážně ze zemí bývalého Sovětského svazu. Evropa má ještě v paměti plynovou krizi z roku 2009, kdy politický spor mezi Ruskem a Ukrajinou zcela zastavil kohoutky, a tím i přívod plynu na západ. Kontrakty na dodávky plynu z Ruska jsou navíc dlouhodobé a nereflektují aktuální tržní vývoj.

Česko odebírá nejvíce plynu z Ruska, a to nadpoloviční většinu. Menší část zemního plynu proudí do země také z Norska. Evropská unie dováží z Ruska zhruba třetinu zemního plynu.

Pro Evropu je nyní zásadním problémem snížení této závislosti. Ve hře jsou například dodávky z jihozápadní Asie. Přípravy projektů nových plynovodů se však stále prodlužují. Otazníkem také zůstává možná těžba břidlicového plynu přímo na území Evropské unie nebo výhodnost jeho importu ze Spojených států.


Jak funguje výroba v plynové elektrárně

Výhodou paroplynového oběhu je vyšší účinnost výroby elektrické energie ve srovnání s klasickou uhelnou elektrárnou při minimální ekologické zátěži okolí. Chemicky vázaná energie plynu se po jeho spálení využije nejprve v plynové turbíně a následně ve spalinovém kotli k výrobě páry, kterou je poháněna parní turbína. Elektrická energie se získává jak z generátoru poháněného plynovou, tak z generátoru poháněného parní turbínou.

Spotřeba plynu v ČR v případě, že dojde k postupnému odstavení uhelných elektráren a výstavbě nových bloků ve stávajících jaderných elektrárnách (v TWh)

2011 2012 2013 2014 2015 2020 2025 2030 2040
Celkem 86,335 83,792 84,636 85,965 86,198 95,995 99,262 102,348 118,093


z toho

VO (velkoodběr) 37,651 38,578 37,77 39,089 39,296 47,499 49,399 52,246 64,275
SO (střední odběr) 8,389 8,074 8,034 8,112 8,162 9,089 9,485 9,632 10,751
MO (maloodběr) 12,436 12,177 12,027 12,012 12,052 12,651 13,266 13,478 14,867
domácnosti 26,189 25,245 25,096 25,041 24,998 24,939 25,248 25,066 26,134


Zdroj: OTE

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
13
11. 2019
13.11.2019 - Seminář, školení
Brno, ApS Brno s.r.o.
14
11. 2019
14.11.2019 - Přednáška, diskuse
Interhotel Moskva Zlín
B.I.D. Services, s.r.o.
14
11. 2019
14.11.2019 - Konference
Praha, EXPO LETŇANY
18
11. 2019
18.11.2019 - Seminář, školení
Praha, Hotel Olympik
INISOFT s.r.o.
19
11. 2019
19.11.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí