Stát už nechce chránit bobry

Nový program rozdělí Česko na zóny: v jedné bobři žít mohou, z druhé budou vyhnáni, v další je lze hubit.

Škody v řádech milionů korun ročně napáchá v Česku bobr evropský. Zemědělci a lesníci přitom až dosud neměli šanci, jak se proti státem chráněnému živočichovi bránit. Změnu nyní přináší Program péče o bobra, který společně vytvořila ministerstva životního prostředí a zemědělství.

Zavalitý hlodavec může měřit až jeden metr a vážit i třicet kilo. V Čechách byl před více než sto lety vyhuben, vracet se začal teprve nedávno při migraci z Rakouska. S rostoucí populací se zvětšují i škody, které každý rok napáchají. Tomu má napomoci zmíněný program rozdělující území České republiky na tři zóny. První zóna je ta, kde mohou bobři bezstarostně žít, ze druhé mohou být násilně vystěhováni a bobři vyskytující se ve třetí zóně mohou být bez varování usmrceni.

"Bylo vybráno sedm území, kde by bobr měl mít prioritu a populace měly být tak trochu nedotknutelné. Pak je velké území, asi patnáct procent České republiky, což je jihočeská rybniční pánev, kde by bobr neměl být vůbec. Bude zde udělena výjimka ze zákona, aby tam bobři mohli být celoročně loveni", vysvětlil Vlastimil Kostkan z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Olomouc. Ve druhé zóně může být bobr odchycen a převezen jinam. Nebo mu bude zbořena hráz.

"Hlavní cíl je, aby zvíře nebylo znovu vyhubeno. Je to program péče, nikoliv záchranný program, protože bobrům se u nás daří a zachraňovat je není potřeba," dodal Kostkan.

Zemědělci, lesáci a vodohospodáři kvůli bobrům každoročně vykazují milionové škody. "Vyplacené náhrady v roce 2001 byly kolem devíti tisíc korun, v roce 2010 to bylo necelých osm milionů. Letos se ta částka bude blížit dvojnásobku", uvedl Jan Šíma, vedoucí oddělení druhové ochrany na ministerstvu životního prostředí.

Kromě škod na úrodě představují bobři riziko především pro protipovodňové stavby a další vodohospodářská díla. "Jihočeské rybníky jsou natolik citlivé a hráze z tak nepevného materiálu, že by mohlo dojít i k vyplavení obce, kdyby bobři hráze rozhrabali," tvrdí Vlastimil Kostkan.

Ne všude, kde se bobři vyskytují, ale musí nutně páchat zlo. "Na Křivoklátsku problém s bobrem zatím není. Podle pobytových znaků se tu vyskytuje čtyři až pět let. Zatím se dá říct, že u nás žádné škody nepáchá," řekl Petr Hůla, vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.

Srstnatý hlodavec může být pro přírodu i přínosem. Bobr je schopen poměrně účinně "zrevitalizovat" dříve technicky nešetrně upravené úseky vodních toků, vytvářet mokřady a tím zvyšovat pestrost krajiny. V současnosti žije v Česku 2500 až 3000 jedinců bobra evropského. Nejpočetnější populace jsou přitom na jižní Moravě v oblasti soutoku Moravy a Dyje, na dolním toku Labe v oblasti Hřenska a dále v západních Čechách na území CHKO Český les a v povodí Berounky.

Hlavní cíl je, aby zvíře nebylo znovu vyhubeno. Je to program péče, nikoliv záchranný program.
Vlastimil Kostkan
katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého

AUTOR: Jakub Žák
AUTOR-WEB: www.ihned.cz