zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Světovou spotřebu uhlí potáhne Čína. Už ale ne tolik jako v posledních letech

27.12.2013
Energie
Světovou spotřebu uhlí potáhne Čína. Už ale ne tolik jako v posledních letech

Poptávka po uhlí v Evropě bude stagnovat, v USA klesne. Aktuální ceny uhlí jsou na maximech, do budoucna se čeká pokles.

V Číně končí šest z deseti na planetě vytěžených tun uhlí. A asijská velmoc bude dál tahounem poptávky po této energetické komoditě. Růst její spotřeby už ale nebude tak vysoký jako dosud. V posledních třiceti letech rostla čínská poptávka po černém i hněděm uhlí každoročně v průměru o sedm procent. Růst mezi lety 2014-2018 má být poloviční. To je také jeden ze závěrů včera publikovaného výhledu Mezinárodní agentury pro energii (IEA) pro trh uhlí v následujících pěti letech.

Průměrný roční růst celosvětové poptávky po uhlí bude v tomto období 2,3 procenta. Výhled na roky 2012-2017 počítal s průměrným růstem ještě o 2,6 procenta, za pět let do roku 2012 pak rostla poptávka o 3,4 procenta ročně.

Čína méně, USA méně

Důvodem očekávané klesající dynamiky růstu je snaha Číny omezit závislost na uhlí, konstatuje IEA ve zprávě. Politika stojí i za očekávaným nižším zájmem o uhlí ve Spojených státech. Přísnější ekologické limity brání podle agentury výstavbě nových uhelných elektráren a povedou také k odstavování stávajících provozů. Zájem o uhlí v Evropě má pak podle agentury stagnovat.

"Tlak na pokles emisí bude v EU nabírat kontury, zatím se kolem toho spíš jen tancovalo, dopady opatření budou v dalších letech ale už citelnější," soudí o vývoji v Evropě analytik Patria Direct Tomáš Sýkora.

Situaci v Česku pak odhaduje následovně: "Těžba hnědého uhlí a poptávka po něm by měly díky ČEZ a jeho pozici i roli hnědého uhlí u nás v nejbližších letech stagnovat. U černého uhlí jde o zanedbatelnou těžbu i jeho využití u nás. Produkce bude kvůli rozhodnutí NWR utlumit těžbu na Ostravsku mírně klesat, což ale na výsledná čísla nebude mít takový dopad."

Ředitelka agentury IEA Maria van der Hoevenová ovšem i přes snahy řady zemí přesouvat se ve svém energetickém mixu od uhlí k životnímu prostředí šetrnějším energetickým zdrojům včera konstatovala: "Ať se nám to líbí, nebo ne, uhlí bude jako zdroj energie fungovat ještě dlouho." Podobně jako dosud v Číně totiž roste poptávka po uhlí třeba v Indii.

Cena: teď růst, výhledově pokles

Očekávaný globální pokles růstu zájmu o uhlí už má ale podle studie Oxfordské univerzity "na svědomí" odložení plánovaných investic nových výrobních kapacit v Austrálii ve výši 50 miliard dolarů. Austrálie je největší exportér uhlí na světě, přičemž pětina objemů vytěženého uhlí míří právě do Číny.

Výhled IEA a vůbec obecně očekávaná situace na trhu se promítá i do dlouhodobě klesajících cen uhlí. Včera po zveřejnění zprávy IEA termínované kontrakty na nejobchodovanější typy uhlí mírně klesaly. Aktuální ceny uhlí (vyjádřeny australským Newcastle indexem a čínským Bohaj Rim indexem) jsou přitom v těchto dnech na dlouhodobých maximech v očekávání silných lednových a únorových objednávek zejména z Číny. Už v lednu mají ale podle analytiků i tyto indexy v růstu ustat.


9 mld. tun
bude podle IEA globální spotřeba uhlí v roce 2018. Ročně poroste v průměru o 2,3 procenta.

100 USD ZA TUNU
překročila minulý týden cena čínského uhlí sledovaného indexem Bohaj Rim. Za tunu australského uhlí zprůměrovaného indexem Newcastle se včera platilo 85,51 dolaru. U obou referenčních cen jde o několikatýdenní maxima. Cena uhlí ale dlouhodobě klesá.

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí