zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Prokletí potravin z laboratoře

11.02.2014
GMO
Prokletí potravin z laboratoře

Geneticky modifikované potraviny, tedy potraviny, jež získaly nové vlastnosti cíleně, prostřednictvím přirozených genů, jsou i po třech desetiletích své existence předmětem sporů.

Jedni jim přičítají vše zlé rakovinou počínaje a genetickými deformitami konče. Pro jiné jde zase o metodu, jak nejlépe zajistit dostatečné množství nezávadných potravin pro co největší počet obyvatel této planety. Že je diskuse i po několika desetiletích stále žhavá, dokazuje nejen poslední případ z Francie, kde časopis, jenž publikoval zaručeně vědeckou studii o závažnosti GMO, ji stáhl zpět, ale i nové zkušenosti z jednotlivých zemí, kde je pěstování GMO každodenní realitou. A jak se ukazuje, ani ne tak samotné GMO, jako spíš doprovodné jevy jsou tím, co skutečně může lidem škodit.

Podívejme se na příklad Argentiny, jejíž zemědělství prošlo v uplynulých 15 letech razantní proměnou. Tón jí udával zejména rychlý nástup pěstování geneticky modifikované sóji, a to na úkor plodin, jako je kukuřice nebo ječmen, a také třeba chovu hovězího dobytka.

Významným předělem je zejména rok 1996, kdy Argentina jako první země regionu legalizovala pěstování takto upravené sóji. Země se tak pro geneticky modifikovanou sóju stala vstupní branou, odkud se plodina rapidně rozšířila i do dalších států - Brazílie, Paraguaye, Uruguaye i Bolívie. I proto je kritici někdy označují za "Repúblicas Unidas de la Soja", tedy za "Spojené republiky sójové".

"Sójizace" argentinského zemědělství se ale neobešla bez negativních jevů - od násilného zabírání půdy přes násilí proti aktivistům až k masovému používání chemických prostředků. Paradoxem je přitom skutečnost, že sójové boby se v Argentině téměř nekonzumují - většina produkce jde totiž na export či se používá pro výrobu biopaliv.

Sójizace zemědělství

"V Argentině se konvenční sója začala extenzivně pěstovat až v 80. letech. V této době ale hovoříme ještě o běžné sóji, a ne o geneticky modifikované plodině," vysvětluje argentinská politoložka Tamara Perelmuterová. V Argentině se spíš mluví o "pampanizaci", tedy o protažení zemědělské plochy až k zónám, které se dosud k pěstování plodin příliš nepoužívaly a spíše se využívaly třeba pro chov dobytka.

Od roku 1996 sója výrazně postupuje. A to i do oblastí, kde se předtím pěstovaly obilí, slunečnice nebo kukuřice. A také k oblastem, kde dřív byly lesy či křoviny, a zónám, kde žijí indiánské menšiny. Což má velké sociální dopady.

Americká společnost Monsanto, hlavní producent jak geneticky upravených semen, tak i herbicidů, přitom svoji geneticky modifikovanou sóju v zemi nepatentovala. Podle Perelmuterové to ale bylo záměrně. Semínka jsou tak levnější a díky tomu se její pěstování rychle šířilo i do dalších zemí Latinské Ameriky - Brazílie, Paraguaye, Uruguaye, Bolívie, kde byla ještě tehdy geneticky modifikovaná semena zakázána.

Sója se postupně prosadila jako monokultura. V současné době v Argentině zabírá 55 procent obdělávané půdy a zhruba 98 až 99 procent sóji je geneticky modifikováno.

Sója vytlačuje chov dobytka i tradiční plodiny určené ke konzumaci. A to se promítá i do struktury zemědělství. Její pěstování jde na úkor dalších potravinářských plodin. Výsledkem je, že země musí dovážet hodně výrobků, které nevyrábí nebo jejichž produkce je příliš drahá. Protože nejvíce se vyplatí pěstovat sóju.

Sója míří hlavně na vývoz, a to zejména do Číny a Evropy, kde se používá ke krmení dobytka. A v posledních letech také k výrobě biopaliv. Argentina je nyní třetím největším vývozcem sójových bobů na světě, a to po USA a Brazílii. Nejčastěji putují do Číny, kam směřuje čtvrtina jejich vývozu, dalších 23 procent pak končí v Evropě. Argentina je světovou jedničkou i co do do exportu sójového oleje a sójového masa.

Netušené dopady

Rychlý nástup genetický modifikované sóji s sebou přináší celou řadu důsledků, se kterými se musí vyrovnávat hlavně venkovská populace.

Kvůli pěstování plodin jsou stále častěji vytlačováni lidé ze svých obydlí. Jde buď o drobné zemědělce, nebo indiánské menšiny. Ztrácí se tak tradice i znalosti, protože lidé z přírody jsou nuceni se přesunout do periferie velkých měst, kde se potýkají s chudobou a podvýživou.

Pěstování geneticky modifikované sóji má negativní dopad, zejména co se týká masivního a nekontrolovatelného využívání herbicidů, jejichž škodlivost se již prokázala. Dalším významným důsledkem je i kácení lesů, aby se získala větší plocha na setbu, což s sebou nese další negativní ekologické dopady.

Proti chemickým prostředkům, které sóju chrání před škůdci a plevelem, vystupují i někteří argentinští lékaři. Ti - v důsledku většího používání těchto prostředků - pozorují zvýšený výskyt vrozených deformací, dýchacích potíží, leukémie, rakoviny nebo potíží s ledvinami. Problém je totiž v tom, že modifikovaná sója je odolná vůči chemickým prostředkům. Tato její vlastnost následně umožňuje jejich neúměrné využití. Použité chemikálie zamořují životní prostředí a následně pak i potravinový řetězec.

Společnost Monsanto se hájí, že chemická látka glyfosát, kterou obsahuje i Roundup, je bezpečná. Odmítá, že by její používání mohlo vést k vyššímu výskytu rakoviny či vrozených deformací.

Geneticky upravené potraviny samy o sobě s největší pravděpodobností závadné skutečně nejsou. Vědci v podstatě jejich vytvořením jen zajistili to, že šlechtění přestalo být hříčkou náhody a zdrojem neznámých mutací. Ukazuje se však, že i tuto techniku lze zneužít v neprospěch těch, jimž by měla sloužit. A ačkoliv by při správném využití mohla být tím řešením, který nasytí celý svět, stala se nakonec symbolem zla. A zkušenosti z praxe, Argentinou počínaje, ukazují, že jako symbol zla zůstane. Minimálně do té doby, dokud negativa spojená s pěstováním GMO budou převýšena jejich kladnými stránkami.

AUTOR: Simone Radačičová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
31
10. 2019
31.10.2019 - Seminář, školení
Brno, Koleje Jana Amose Komenského Menza
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí