zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Energetika a klima na sobě závisejí

21.01.2014
Energie
Ovzduší
Klimatické změny
Energetika a klima na sobě závisejí

Prioritou číslo jedna při plánování budoucnosti energetiky musí být udržení příznivého klimatu na Zemi, zdůrazňuje ředitel oddělení energetických technologií v Mezinárodní energetické agentuře Jean-François Gagné.

Energetika budoucnosti musí být ekologicky přijatelná a současně cenově dostupná. Této myšlenky se drží Mezinárodní energetická agentura při tvorbě svých dlouhodobých výhledů a doporučení. Aktuální doporučení zní: omezte do roku 2040 globální emise skleníkových plynů na úroveň roku 1990. "Tohoto úkolu lze nejlépe dosáhnout s pomocí několika opatření. Hlavní podíl by měly mít energetické úspory, dále následuje vyšší využití obnovitelných zdrojů a jaderné energie, zachytávání emisí oxidu uhličitého a přechod od uhlí k plynu," shrnuje aktuální studii Jean-François Gagné.

OTÁZKA: Základním kamenem vašich studií je priorita boje s globálním oteplováním a udržení růstu teploty o nejvýše dva stupně oproti současnosti. Jak se díváte na poslední studie, které vztah mezi množstvím oxidu uhličitého a teplotou na Zemi zpochybňují?

K tomu mohu říci, že poslední zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu naopak přinesla silnější důkazy o dopadu lidmi generovaných emisí skleníkových plynů na změny klimatu. Vztah je navíc oboustranný. Energetika má stále větší vliv na klima a současně klimatické změny stále více ovlivňují energetickou infrastrukturu. Rostoucí teploty vzduchu a vody například komplikují chlazení elektráren. Prioritou je udržení růstu teploty do dvou stupňů a úkolem Mezinárodní energetické agentury je hledat nákladově nejefektivnější kombinaci možných řešení.

OTÁZKA: Jste v agentuře pod tlakem politiků, abyste se soustředili na otázku změn klimatu?

Řekl bych, že je to spíše naopak. Během posledních pěti let s ohledem na nepříznivý vývoj ekonomiky zájem o klimatické změny klesl. Místo toho roste podpora ekonomického růstu. Proto dnes hovoříme o dlouhodobě udržitelné energetice, která umožní růst ekonomiky, bezpečnost dodávek energií i ochranu životního prostředí.

OTÁZKA: Jaký máte názor na těžbu zemního plynu z břidlic?

Spojené státy americké prožívají doslova břidlicovou revoluci. Místo závislosti na dovozu plynu jsou téměř soběstační a brzy se stanou významným exportérem plynu. Umožnilo jim to odstavit část uhelných elektráren a nahradit je plynovými, což má příznivý dopad na emise oxidu uhličitého. Na druhou stranu levný plyn omezil zájem o investice do jaderných elektráren a obnovitelných zdrojů. Využití břidlicového plynu se však zatím omezuje pouze na Severní Ameriku. Zbytku světa chybějí potřebné vědomosti a těžební technologie. Jiní zájemci jsou dnes v podobném stadiu, v jakém Spojené státy byly v 90. letech minulého století.

OTÁZKA: V poslední době se slibně rozvíjí výzkum technologií, jak zužitkovat - například s pomocí řas - emise oxidu uhličitého vznikající při spalování fosilních paliv. Je reálné, aby se tyto technologie v dohledné době zavedly v praxi?

Je to více než reálné. Výzkum se stále více přesouvá od původního zachytávání a skladování uhlíku k myšlence zachycení, využití a skladování uhlíku. Ale pokud emise oxidu uhličitého využijete například k výrobě biopaliv, stejně je spálíte a emise se uvolní do ovzduší. Není to tak jednoduché.

OTÁZKA: Agentura vyzývá k masivním investicím do moderních, nízkoemisních technologií. Investorům ale chybí motivace - při současných cenách elektřiny jsou takové projekty nenávratné...

Současné nízké ceny elektřiny na evropském trhu způsobil souběh několika událostí. Ekonomické oživení je zatím slabé a poptávka se drží nízko. Evropa má též problém s nadbytkem výrobních kapacit. Nízké ceny jsou také důsledkem tlaku na energetické úspory a efektivitu. Nevěřím tomu, že se tyto ceny udrží navždy. Změnu může přinést již brzy růst ekonomiky nebo zdražení uhlí.

OTÁZKA: Je vůbec slučitelné tržní prostředí se situací, kdy vlády diktují, které typy elektráren se mají stavět a jaké cenové či jiné výhody obdrží?

Domnívám se, že na volném trhu se nejlépe dosahuje efektivních a inovativních řešení. Ale potřebujeme k tomu transparentní a předvídatelné podmínky ze strany státu. Se státní regulací a kontrolou se to nesmí přehánět.

OTÁZKA: Transparentní a předvídatelné podmínky jsou v Evropské unii opravdu problém. Stačí se podívat na kolabující systém povolenek k emisím oxidu uhličitého...

Systém emisních povolenek se dostal do potíží, které politici s ohledem na své krátkodobé priority nechtějí řešit. Přesto si myslím, že model přidělování emisních povolenek s možností obchodovat s nimi je klíčovou součástí řešení problému. Finanční náklady jsou sice nepříjemné, ale zabrání mnohem vyšším nákladům v budoucnu. Přínosy včasného zásahu proti globálním změnám klimatu lze bohužel dnes jen těžko vyčíslit a docenit.

OTÁZKA: Na druhou stranu není fér, že země Evropské unie se tímto způsobem omezují a zbytek světa ne...

Hlavní překážkou je chybějící globální dohoda. Každý se bojí o svoji konkurenceschopnost a nákladů systému. Tyto obavy může potlačit pouze systém platný pro celý svět.

OTÁZKA: Jaká by musela být cena povolenky, aby systém omezování emisí skleníkových plynů začal plnit svoji roli?

Mělo by to být někde okolo 50 dolarů za tunu oxidu uhličitého (současná cena je zhruba desetkrát nižší, pozn. red.).

OTÁZKA: To bude pro většinu zemí jen těžko přijatelné. Například pro Čínu.

Možná mi nebudete věřit, ale Čína dnes více než kdokoli jiný odstavuje staré uhelné elektrárny ještě před koncem životnosti a nahrazuje je moderními zdroji. Staré bloky byly málo efektivní a vypouštěly do ovzduší příliš mnoho škodlivin.

OTÁZKA: Dá se v tuto chvíli říci, kdo bude pomyslným vítězem v energetice v roce 2050? Bude to jaderná energie, solární energie, nebo něco jiného?

Doufám, že to bude spotřebitel energie, kdo nakonec vyhraje. Pokud se ptáte na technologie, nebude zde pouze jeden vítěz. Solární energie opravdu může být hlavním zdrojem elektřiny, ale nebudou to dnes známé fotovoltaické panely. Těžko tedy hovořit o vítězi, podíl jednotlivých zdrojů bude zřejmě pestřejší než dnes.

Jean-François Gagné

- Pochází z Kanady, vystudoval mechanické a letecké inženýrství na Carleton University v Ottawě.

- Kariéru zahájil v Kanadě jako vládní expert na otázky energetické efektivity a technologií.

- Později přešel do Mezinárodní energetické agentury, kde se letos stal ředitelem oddělení technologií.

MEZINÁRODNÍ ENERGETICKÁ AGENTURA (IEA)

Zahájila činnost v roce 1974, kdy po ropné krizi vzrostl zájem o otázku bezpečnosti dodávek energií.

V současnosti má 28 členů z řad nejvyspělejších ekonomik světa, jedním je i Česká republika.

Sídlo IEA se nachází v Paříži, organizace zaměstnává 230 lidí. Ředitelkou je Maria van der Hoeven.

AUTOR: David Tramba

Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
19
1. 2021
19.1.2021 - Seminář, školení
Liberec, hotel Centrum Babylon
INISOFT s.r.o.
20
1. 2021
20.1.2021 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
INISOFT s.r.o.
21
1. 2021
21.1.2021 - Seminář, školení
Olomouc, Clarion Congress
21
1. 2021
21.1.2021 - Seminář, školení
Hotel Globus
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí