Stromatopory - dávní obyvatelé teplých moří

Stromatopory (lat. Stromatoporoidea) jsou vyhynulou skupinou výlučně mořských živočichů, kteří si vytvářeli masivní kostry z uhličitanu vápenatého zvané coenosteum. Základ vnitřní stavby kostry tvoří horizontální pláty (laminy) spojené vertikálními sloupky (pilae). Sloupky mívají okrouhlý průřez. Mohou být dlouhé, když pronikají několik plátů, nebo krátké, jestliže jsou vymezeny dvěma sousedními pláty. Někdy mohou být vyvinuty prostory čočkovitého tvaru označované jako cysty. Povrch trsu bývá hladký, granulovaný nebo bradavčitý. U některých jsou na povrchu coenostea patrné hvězdicovité útvary (astrorhizy), umístěné na vyvýšených výstupcích. Makroskopicky je laminární uspořádání patrné na silnějších, koncentricky uspořádaných latilaminách. Trsy mohou být hlízovité, kulovité, destičkovité, povlékavé nebo větvené. Dosahují velikosti od několika mm do několika m. Uspořádání měkkých částí není známo.

Systematické postavení je nejasné. Stromatopory bývají kladeny do příbuznosti žahavců nebo k houbám, jmenovitě k třídě Demospongea, se kterými mají řadu společných znaků (např. uspořádání astrorhiz připomíná soustavu lakun a kanálků na povrchu korálinních hub).
Stromatopory žily v mělkých teplým mořích. Jejich coenostea byla důležitou složkou útesotvorných organizmů v siluru a devonu. V příznivých podmínkách se stromatopory stávaly skupinou na útesech převažující. Vytvářely poléhavé a povlékavé porosty, v klidnějším prostředí i hrubě větvené útvary (např. rod Amphipora).
Stromatopory jsou známé od kambria do křídy, s maximálním rozkvětem v siluru a devonu. Nejvýznamnějšími zástupci jsou rody Amphipora a Actinostroma.

Více, obr. a fota na: http://muzeum.geology.cz/d.pl?item=117

ZDROJ:http://muzeum.geology.cz