zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Temelín v mlze

20.01.2014
Atomová energie
Temelín v mlze

Nejdříve, jak to všechno začalo. Psal se rok 2008. EU schválila převratné cíle pro energetiku a ochranu životního prostředí s označením třikrát dvacet. Ceny elektřiny atakovaly závratné výše, tedy až 90 EUR/MWh, dnes cena spadla na 35 eur.

U nás, ale i v EU panovala optimistická očekávání ohledně budoucnosti bezemisních zdrojů díky ambicím evropského trhu s povolenkami CO2. Německá kancléřka Merkelová po vítězství pravice ve volbách v roce 2009 revidovala dřívější rozhodnutí levice o útlumu německé jaderné energetiky. Čekal se boom jaderných zdrojů a vše k tomu bylo řádně připraveno i "po česku".

S vidinou dostavby Temelína, ale i dalších investic do výrobního portfolia ČEZ, se velmi rychle a levně z ČEZ vypařila klíčová dceřinka I&C Energo. ČEZ podpořen výsledky zkoumání tzv. Pačesovy komise požádal ministerstvo životního prostředí o EIA na dostavbu JETE. Následný vývoj ale překvapil všechny. Silná celosvětová recese nejdříve rozhodila celou ekonomiku EU. V roce 2011 bylo Japonsko zasaženo tsunami, při které došlo k jaderné havárii na elektrárně Fukušima. V reakci na to kancléřka Merkelová po pár měsících opět otočila kormidlo německé energetiky o stoosmdesát stupňů a jaderné zdroje znovu potopila. Energiewende, založená na štědré podpoře OZE, dostala definitivně zelenou.

Jádro nekončí

Rozhodnutí o investici do jaderné elektrárny není možné vnímat jako pouťové "žužu". Nedá se natahovat donekonečna. Jsem přesvědčen, že další protahování výběru dodavatele technologie pro dostavbu JE Temelín déle než v řádu měsíců už není reálné a už vůbec ne účelné. Zájemci podali nabídky včetně těch upravených a oprávněně očekávají rozhřešení. Ve hře je příliš mnoho pro všechny. Na druhou stranu je stále ještě možné, zcela v souladu s podmínkami tendru, ukončit výběrové řízení bez vyhlášení vítěze a bez jakýchkoli sankcí pro ČEZ.

Takové řešení by dnes bylo nejrozumnější, ale zároveň by nemělo znamenat ani být vnímáno jako odmítnutí jaderné energetiky jako takové. Paradoxně možná právě naopak. Jsem přesvědčen, že co nejrychlejší ukončení probíhajícího výběru dodavatele dostavby JETE může variantní budoucnosti jaderné energetiky v ČR jen prospět.

Česká republika je dnes díky historicky bytelně založené energetice a více než stomiliardovým investicím v posledních letech v situaci, že má dost času na zásadní rozhodnutí, jak strukturovat výrobní mix po roce 2035. Rozhodně nemusí spěchat. Sice se u nás v následujících letech zavře okolo 2000 MW starých uhelných elektráren, ale většina z nich už stejně poslední roky pracuje na méně než padesát procent svého nominálního výkonu. I tak ale ČR exportuje více elektřiny, než stávající bloky Temelína vyrobí.

K tomu nám letos přibude zbrusu nová paroplynová elektrárna o výkonu 840 MW, jež bude zatím stát jako rezerva bez většího užitku. Rizika pro Česko z pohledu soběstačnosti v elektřině jsou pro následující dvě desetiletí minimální. Místo využití nesporné výhody zajištěné stability na dlouhé roky, kterou Češi v dezorientované evropské energetice mají, jsou ale čeští spotřebitelé elektřiny některými politiky a ČEZ tlačeni zahrát si o své peníze se zbytkem Evropy "na slepou bábu". Realita je taková, že elektřinu z nových bloků Temelína v následujících více než dvaceti letech nepotřebujeme, a už vůbec ne za cenu gigantické veřejné podpory, tedy za peníze spotřebitelů. Je potřeba si přiznat, že radikální změny v evropské elektroenergetice za posledních pět let dohnaly soutěž na dostavbu JETE do slepé uličky. Při zrodu myšlenky dostavby Temelína s nutností garantovaných cen nikdo nepočítal a stejně tak nikdo nepočítal s tím, že rozhodování o dostavbě Temelína v této době může být zcela předčasné. Vždyť vedení ČEZ podpořené závěry tzv. Pačesovy komise v roce 2008 tvrdilo, že ČR bude v roce 2015 trpět nedostatkem elektřiny.

Slabiny české dostavby

Opak je pravdou. To, že si v Česku politici a manažeři ČEZ stále nechtějí přiznat realitu, je typické. V zákulisí už bylo zřejmě řečeno a přislíbeno příliš mnoho, a tak je potřeba dál "strašit" veřejnost bezpečnostními riziky, zlehčovat a mlžit náklady, ale hlavně rychle pokračovat s přípravou dostavby. Nic naplat, že potenciální dodavatelé technologie se nyní ani nemohou prokázat bezproblémovou referenční stavbou.

Vrcholem je, že někteří úředníci a politici prosazující dostavbu Temelína dokonce argumentují riziky uzavření jaderné elektrárny Dukovany v roce 2025. Neváhají tak proti sobě stavět riziko investice podpořené mimořádně "drahými" garancemi proti produkci "levné" elektřiny v jedné z nejbezpečnějších jaderných elektráren na světě s potenciálem provozu až mezi roky 2035 až 2045.

Když je zájem, politici v ČR se spojí napříč celým spektrem a projdou těžko uvěřitelná rozhodnutí. Nepochybuji, že v ČR existují síly, které jsou ochotny laxně obětovat "životaschopné" Dukovany ve prospěch "šťavnaté" dostavby Temelína. Daňový poplatník, spotřebitel, je ideální oběť, neumí se bránit. Vítězství rozumu, v něž věřím, tak nakonec zřejmě může zařídit až fakt, že v říjnu loňského roku komisař pro hospodářskou soutěž Almunia vzdal za EK poměrně intenzivní a mnohaměsíční snahu o vytvoření jednotných pravidel pro podporu jaderné energetiky v EU na podobné bázi, jako mají OZE. To byla poslední reálná šance, ke které se ČEZ a MPO s garancemi upínaly.

Není žádným překvapením, že proti podpoře jádra z veřejných peněz se v EU nejhlasitěji postavili naši sousedé Německo a Rakousko. Každý evropský jaderný projekt se nadále bude posuzovat jednotlivě. ČR tak reálně hrozí, že vláda sice podpoří dostavbu Temelína příslibem garancí cen elektřiny (umožní to novela zákona o OZE), MPO "zfixluje" očekávaný vývoj spotřeby elektřiny a potenciál jiných výrobních zdrojů, politici obalamutí veřejnost, ale nakonec to nebude nic platné. Slabinou celého tendru je fakt, že ČEZ byl dopředu jediným "vyvoleným" investorem, a při hodnocení cenové podpory tohoto projektu na "německém" trhu s elektřinou v regionu CEE to bude z pohledu EU neprůchodné. Pro dostavbu JETE nebude možné ani automaticky aplikovat případný souhlas EK s garancemi pro bloky v Hinkley ve Velké Británii. Britové totiž nejdříve možnost stavby jaderných elektráren na svém území "vysoutěžili" a teprve s vítězem jednají o případných garancích. Kromě toho mají, na rozdíl od ČR, výhodu fakticky plně nezávislé ostrovní energetické koncepce.

Ani případnému novému finskému projektu Hanhikivi, který se má začít stavět v roce 2015, se projekt dostavby JETE nepodobá. Ten finský vychází z úplně jiného konceptu. Většinově patří skupině šedesáti průmyslových, obchodních a energetických firem, které hodlají vyrobenou elektřinu za výrobní náklady využít přímo pro sebe, tj. bez garancí.

AUTOR: Michal Šnobr
Autor je analytik J&T a minoritní akcionář firmy ČEZ

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
19
1. 2021
19.1.2021 - Seminář, školení
Liberec, hotel Centrum Babylon
INISOFT s.r.o.
20
1. 2021
20.1.2021 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
INISOFT s.r.o.
21
1. 2021
21.1.2021 - Seminář, školení
Olomouc, Clarion Congress
21
1. 2021
21.1.2021 - Seminář, školení
Hotel Globus
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí