zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Budeme testovat Májku v Antarktidě

19.01.2014
Ekologická dovolená, cestování
Budeme testovat Májku v Antarktidě

Pavel Kapler, šéf české polární expedice, hodlá v Antarktidě zkoušet odolnost výrobků českých firem...

Tým 16 badatelů odjel na začátku ledna na dva měsíce do Antarktidy. Kromě zkoumání změny klimatu tam bude v praxi testovat také odolnost potravin firem Hamé a Pro-Bio a prověřovat, jak funguje prototyp malé větrné elektrárny společnosti Simeti Technologies.

"Vybrali jsme trvanlivé potraviny, které zároveň přijdou polárníkům k chuti," říká Pavel Kapler, manažer České vědecké stanice na ostrově Jamese Rosse. Půjde o vůbec první experimenty, při nichž budou čeští vědci v Antarktidě spolupracovat s firmami.

OTÁZKA: Letos budete poprvé ve výzkumné stanici v Antarktidě testovat i výrobky komerčních firem. Třeba potraviny od Hamé. Co chcete sledovat?

Bude nás zajímat, jak se trvanlivé potraviny chovají v extrémních podmínkách. Jídlo v Antarktidě skladujeme ve speciálních kontejnerech mimo stanici, které jsou opravdu velmi málo izolované proti venkovní teplotě. Ta může v téhle oblasti klesnout na minus 30 stupňů Celsia, nebo naopak vystoupit na plus 10 stupňů. Teplota navíc kolísá, rozdíly mezi dnem a nocí jsou markantní.

Budeme sledovat a zaznamenávat konzistenci, barvu, chuť a vůni potravin, které následně i zkonzumujeme. Přivezeme zpět také vzorky pro laboratorní analýzy.

OTÁZKA: Jaké výrobky se chystáte testovat?

Vybrali jsme trvanlivé potraviny, které zároveň přijdou polárníkům k chuti, budou to konzervovaná masa ve vlastní šťávě a hotová jídla, paštiky, marmelády, kompoty nebo sterilovaná zelenina.

Už při předchozích pobytech se ukázalo, že právě zelenina, která není dostatečně zasolená nebo naložená v tuku, reaguje na změny teploty citlivěji. Rády přemrzají třeba sterilované okurky. A výkyvy teplot špatně snášejí i rybičky v konzervě, v podstatě se proměnily v pastu. Naopak malý dopad mají teplotní extrémy třeba na marmelády. Zajímavé bude určitě také sledovat rozdíly mezi chováním paštiky v plechu a v hliníkové fólii.

OTÁZKA: Kdy budete mít výsledky?

Zhruba za rok a půl. Nyní odjíždíme jako každý rok na dvouměsíční expedici. Část potravin budeme rovnou na místě testovat, část chceme nechat ve skladovacím kontejneru do příští expedice a až pak vzorky vyhodnotit. Během roku totiž bude jídlo vystaveno daleko větším extrémům a kolísání teplot.

OTÁZKA: Jak bude možné vaše poznatky využít?

Zjistíme, jaké potraviny jsou na podobné expedice vhodnější a v jakých obalech je skladovat. Běžní spotřebitelé budou moci naše poznatky využít, když pojedou na extrémnější dovolenou, třeba za polární kruh nebo do hor.

Zásadní význam bude mít ale výzkum pro výrobce. Umožní mu vyhodnotit, který způsob zpracování a konzervace konkrétních potravin je nejvhodnější. Výsledky pomohou také při vývoji a výběru vhodných obalů.

OTÁZKA: Jak vlastně navazujete kontakty s firmami?

Třeba výrobky Hamé jsme nejprve získali jako sponzorský dar a letos se rozběhne i testování. Český výrobce větrných elektráren Simeti Technologies se na nás obrátil sám. V novinách si lidé z firmy všimli článku o naší expedici a zaujalo je to natolik, že nás kontaktovali. Brzy jsme se dohodli. Nyní budeme testovat prototyp nové větrné elektrárny.

Jsme velmi otevření jakékoli spolupráci s průmyslem. Pro každou firmu je atraktivní mít s trochou nadsázky řečeno na výrobku nálepku "testováno v Antarktidě". Nejde samozřejmě pouze o reklamu, my výrobky opravdu otestujeme ve velmi extrémních podmínkách.

Spolupracujeme třeba také s českým výrobcem outdoorového oblečení Tilak. Letos poprvé bude mít díky tomu naše expedice "stejnokroje" - kvalitní v Česku šité goretexové bundy. Spolupráce se často rozjede hlavně díky osobnímu nadšení majitelů těchto firem, což je i případ Tilaku.

OTÁZKA: V čem se vámi testovaná větrná elektrárna liší od těch stávajících?

Je vyrobena z velmi lehkého, zároveň pevného kompozitního materiálu. Součástky rotoru jsou navíc pokryté speciálním nátěrem, který je chrání před mořskou vodou a prachem. Na rozdíl od běžných větrných elektráren také nemá osu rotoru umístěnou horizontálně, ale vertikálně. Tahle větrná elektrárna by měla mnohem lépe odolávat extrémním klimatickým podmínkám a bude mít i vyšší výkon.

OTÁZKA: Jak velkou část energie pro zajištění chodu stanice získáváte z obnovitelných zdrojů?

Záleží na konkrétních podmínkách, někdy vítr fouká a slunce svítí více, jindy méně. V optimální sezoně máme až třetinu energie ze solárních panelů a větrných elektráren, zbytek vyrábíme pomocí dieselových generátorů. Výhledově chceme dosáhnout 100 procent z obnovitelných zdrojů.

Zatím není žádná výzkumná stanice jiného státu stoprocentně energeticky soběstačná, takže bychom mohli získat prvenství. Máme k tomu dobře nakročeno, protože naše stanice je relativně malá a moderní.

Loni se nám kvůli extrémním mrazům nepodařilo do Antarktidy dopravit více než stovku solárních panelů. Moře bylo po třiceti letech výjimečně zamrzlé a k základně se nedalo doplout lodí. Ze vzdálenosti sedmdesáti kilometrů se k ní létalo helikoptérou, takže nebylo možné vzít tak rozměrný náklad. Nyní se to však, doufejme, podaří. Když panely zprovozníme a bude fungovat i prototyp nové větrné elektrárny, můžeme být energeticky soběstační ze dvou třetin.

OTÁZKA: Vybudování stanice vyšlo asi na 60 milionů korun. Jak nákladný je její provoz?

Ročně stojí asi 12 milionů, většinu této částky získáváme z grantu ministerstva školství. Nějaké peníze přidá i Masarykova univerzita. Další peníze si musejí obstarat jednotliví účastníci expedic z grantů.

OTÁZKA: Je složité sehnat vědce, kteří se polární expedice zúčastní?

Zájemci se nám hlásí sami, obtížnější je obstarat peníze na jejich cestu. Každý účastník musí získat grant, který podpoří jeho výzkum. Ne všem vědcům, kteří chtějí vyjet do Antarktidy, se to ale podaří.

OTÁZKA: Šestnáct lidí bude jíst, spát a relaxovat na základně o rozměrech 26 krát 11 metrů. Nehrozí ponorková nemoc a konflikty?

Mnohem horší je to jistě třeba při mnohých dálkových plavbách na moři. Hlavní metodou boje proti případnému stresu je mít dostatek práce. A to my rozhodně máme. Závažnější konflikt jsem naštěstí zatím neřešil, a tohle je už moje čtvrtá expedice.

Abychom ušetřili místo kuchaře, střídáme se při přípravě jídla. Ale musím říci, že služby v kuchyni jsou důležité jednak pro morálku družstva, a také aby si člověk odpočinul od běžné práce. Vlastně si tak účastníci expedice zlepšují psychickou pohodu.

OTÁZKA: Na jakých trvanlivých potravinách si tedy v Antarktidě nejvíce pochutnáte?

Výborné jsou marmelády nebo konzervovaná šunka, všichni si pochvalují biochleba ze špaldové mouky. A paštika Májka nechybí na žádné snídani.

AUTOR: Eva Hníková

Pavel Kapler (34)

Vzdělání
- Vystudoval aplikovanou a krajinnou ekologii na Mendelově univerzitě v Brně a Právnickou fakultu Masarykovy univerzity.

Kariéra
- Od roku 2010 pracuje jako správce a manažer České vědecké stanice J. G. Mendela v Antarktidě.
- Vedl také poslední dvě expedice do Antarktidy.
- Působí i jako tajemník Národního centra výzkumu polárních oblastí.

Soukromí
- Je svobodný a bezdětný.
- Odpočívá při sjíždění řek nebo při jízdě na kolečkových bruslích.

Čeští vědci v Antarktidě

Výzkumná stanice Johanna Gregora Mendela (na snímku) byla na ostrově Jamese Rosse vybudována v letech 2005 a 2006. Od té doby na ní čeští vědci pravidelně pracují především během antarktického léta, tedy zhruba od ledna do března. "Zaměřujeme se především na klimatologii a geologii, nově ale třeba také na studium parazitů u ryb nebo mikroorganismy, sinice a řasy v jezerech," popisuje profesor Miloš Barták, který je vědeckým koordinátorem výpravy. K nejzajímavějším projektům patří sledování mikroklimatu a chování rostlin ve speciálních "sklenících", které Češi u stanice mají. "Vyšší průměrná teplota některým rostlinám prospívá. Naopak mechy a lišejníky kvůli ní mizí," říká Barták.

12 mil. Kč
Tak vysoké jsou podle Pavla Kaplera náklady na roční provoz České vědecké stanice J. G. Mendela.

Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
ABF
8
2. 2018
8-10.2.2018 - Veletrh, výstava
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí