zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Loni málem padli solárníci. Padne letos Vitásková?

01.02.2014
Solární energie
Loni málem padli solárníci. Padne letos Vitásková?

Velké tažení proti solárním baronům ztrácí dech. Kontroly jsou naprosto neúčinné, licence už není možné solárníkům odebírat a utajení vlastníci mohou zůstávat dál v anonymitě.

Majitelé solárních elektráren mají za sebou nejhorší rok svého podnikání. Nejenže čelili srážkové dani, kontrolám a zamračenému počasí, ale vyrovnávat se museli také s tím, že se stali téměř nepřáteli společnosti. Razantní šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková mluvila o "solární mafii" a posílala na majitele fotovoltaických panelů různé kontroly, jež měly zpochybnit platnost licence i deklarovaný objem vyrobené elektřiny. K útokům proti solár-níkům se přidal i prezident Miloš Zeman a tehdejší premiér Petr Nečas.

Zdá se však, že se karta se obrací. Nejenže většina zásahů Vitáskové míří do ztracena. Ale o pomyslné přežití bude letos zápasit hlavně ona sama. S nejvyšší pravděpodobností bude muset letos k soudu kvůli spornému udělování licencí. Dohání ji totiž případ solárních elektráren miliardáře Zdeňka Zemka.

Kauzu má na starost státní zástupce Radek Mezlík z olomouckého Vrchního státního zastupitelství, který má podle svých slov k dispozici velmi silné důkazy. Vedle Vitáskové viní ještě dva bývalé vedoucí oddělení licencí na ERÚ - Michaelu Schneiderovou a Luďka Pražáka - z trestného činu zneužití pravomocí úřední osoby, za což jim hrozí trest odnětí svobody na pět až dvanáct let.

Pražák je odpovědný za sporné udělení licencí solárním elektrárnám z firemní skupiny ocelářského magnáta Zdeňka Zemka v poslední den roku 2010, Schneiderová s Vitáskovou později zastavily řízení o odnětí licencí. Další úřednice, bývalá specialistka odboru licencí ERÚ Ilona Floriánová, je pak podezřelá z nedbalostního trestného činu. Vedle nich je stíháno ještě šest osob z firemní sféry.

"Jsem přesvědčen, že důkazy budou stačit na odsouzení těchto osob," řekl Radek Mezlík týdeníku Ekonom. S jistým zklamáním dodal, že spis leží už čtvrtý měsíc u krajského soudu a na hlavní líčení stále ještě nepřišla řada.

ERÚ: Zemkovy licence jsou v pořádku

Obviněným může ještě přitížit rozhodnutí z minulého týdne. Regulační úřad totiž vydal dlouho očekávané rozhodnutí týkající se platnosti licencí Zemkových firem Zdeněk-Sun a Saša-Sun, jež vlastní dvě velké solární elektrárny u Chomutova. Žadatelé prý naplnili všechny zákonem dané podmínky pro získání licence - a tím i nároku na vysokou výkupní cenu - k poslednímu dni roku 2010.

Úřad elektrárny schválil navzdory tomu, že investor před třemi lety použil padělanou revizní zprávu. "V průběhu žádosti o udělení licence byl předložen jeden nepravdivý důkaz, který bez dalšího nezpůsobil vadu vydání licence," vysvětluje mluvčí úřadu Jiří Chvojka.

Podle zdrojů týdeníku Ekonom ze solárního byznysu a bývalých zaměstnanců Energetického regulačního úřadu se tento verdikt dal předem očekávat. Klíčovou roli zde podle nejmenovaného zdroje sehrály známosti. Alena Vitásková i Michaela Schneiderová se totiž se Zdeňkem Zemkem osobně znaly dříve, než se Vitásková stala v srpnu 2011 předsedkyní ERÚ.

Odbor licencí ERÚ chtěl původně Zemkovým elektrárnám licence odebrat. Spadeno měl také na další případy s podezřením na opožděné dokončení solárních parků, týkající se firem FVE 28 a Solar CD. V tu chvíli ale zasáhla šéfka úřadu Vitásková a v listopadu 2011 provedla čistku. Vedením odboru licencí pověřila svoji bývalou asistentku Schneiderovou. Nová vedoucí v únoru roku 2012 zastavila první řízení o možném odebrání licence Zemkovým elektrárnám.

Zdroje týdeníku Ekonom upozorňují i na nesrovnalost v poslední fázi licenčního řízení, které skončilo minulý pátek potvrzením licence pro firmy Zdeněk-Sun a Saša-Sun. Úředníci ERÚ do spisu zařadili jen ty odborné posudky, které vyznívaly pozitivně pro Zemkovu firemní skupinu. Ty negativní nechali stranou.

Promarněná příležitost sbírat licence

Týdeník Ekonom požádal šéfku ERÚ o vyjádření ke kauze Zemkových elektráren, ta to ale odmítla. "Možný dopad nedávného rozhodnutí úřadu na trestní kauzu nemůže hodnotit nikdo jiný než soud," uvedl pouze Vitáskové mluvčí Jiří Chvojka.

Případ elektráren miliardáře Zemka je neznámějším, ale ne jediným. K soudu míří ještě jedna kauza týkající se elektrárny FVE 28 na Kroměřížsku. Také zde mají vyšetřovatelé podezření na zfalšované revizní zprávy a stíhají čtyři osoby.

Další kauzy, včetně největších solárních parků skupiny ČEZ, jsou zatím ve fázi vyšetřování. Policisté si loni v prosinci přišli pro důkazní materiály přímo do centrály skupiny ČEZ. Viníkům hrozí v případě odsouzení trest odnětí svobody, nebo finanční pokuty. Zatím ale nedošlo ani k jednomu. A ani licence už nebude nikomu odebrána.

Licence by totiž mohl zpochybnit jedině Energetický regulační úřad, a to ve lhůtě do tří let od jejich udělení. Solární boom v Česku ale skončil s posledním dnem roku 2010, a na odejmutí licencí ve sporných případech je tak už pozdě.

Současné vedení ERÚ přesto tvrdí, že podvodníky ještě dostihne. "Podali jsme 58 trestních oznámení, kde v případě prokázání viny může být nařízeno i odebrání licence. Dalších 120 spisů jsme předali Nejvyššímu státnímu zastupitelství, kde se podle našich informací již část dostala ke správním soudům a část je šetřena policií," uvedl mluvčí úřadu Jiří Chvojka.

Jenže vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství není ani zdaleka tak optimistické. "Obdrželi jsme od ERÚ celkem 123 podnětů k podání správní žaloby proti rozhodnutí téhož orgánu o vydání licence k výrobě elektřiny v solárních elektrárnách. Podněty byly vyřízeny v 19 případech podáním správní žaloby, ostatních 104 případů bylo odloženo," říká mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Helena Markusová.

V odložených případech státní zastupitelé zjistili pouze drobná pochybení, jež by k odebrání licence nestačila. "Byla též řada věcí, kdy státní zastupitelství mělo odlišný právní názor než podatel, a podání žaloby tak nepřicházelo v úvahu," dodává Markusová.

Záplava stížností na Nejvyšší státní zastupitelství je typickou ukázkou toho, jak Alena Vitásková proti "solárním baronům" postupuje. Nemůže je rozdrtit, ale snaží se jim alespoň znepříjemnit život. Kauza Zemkových elektráren ukazuje na druhý problém - razantní vyjádření a mediální kampaně nevedou ke hmatatelným výsledkům.

Jak se Vitásková snaží zkomplikovat život investorům do fotovoltaiky? Například kontrolami speciálním kontrolním týmem "Rychlých šípů" vyslaným šéfkou regulačního úřadu do terénu, aby rozkrýval podvody se zelenou energií.

Podle oslovených investorů se kontroly zaměřují na nepodstatné detaily, na jejichž základě chce úřad licence zpochybnit. "Je zde reálné nebezpečí postihu za to, že před zahájením prací na staveništi nebyla technická inspekce, že se v průběhu stavby změnila čísla pozemků v důsledku jejich sloučení nebo že licenci zpracovávala podle vnitřního předpisu ERÚ jiná osoba, než měla," obává se spolumajitel solární elektrárny na Chomutovsku Daniel Zeman.

Podnikatelé v oboru si také často stěžují na uměle vyvolávané překážky při výměně vadných solárních panelů. Regulační úřad prý hrozí tím, že v případě odstranění a náhrady vadných panelů přijde provozovatel elektrárny o výkupní cenu nebo její část.

Konec anonymních baronů?

Další státní zásah na společnosti podnikající v oboru obnovitelných zdrojů dopadne v polovině letošního roku. Kdo se nestihne včas zbavit listinných akcií, přijde o zvýhodněnou výkupní cenu či zelené bonusy (viz též grafika 25 největších... na str. 6).

Příslušný návrh prošel Poslaneckou sněmovnou v srpnu loňského roku těsně předtím, než sama sebe rozpustila. Po razantním zásahu proti "anonymním solárním baronům" tehdy volali kromě Vitáskové i prezident Miloš Zeman či bývalý premiér Petr Nečas.

Na první pohled se zdá, že to zákonodárci tentokrát vzali důkladně. Kromě listinných akcií na doručitele, jejichž užívání v Česku výrazně omezil již zákon o zvýšení transparentnosti akciových společností, totiž odstřihnou od dotací také akciovky s listinnými akciemi na jméno.

Jenže firmy mají stále spoustu možností, jak nařízení obejít. Navíc zůstává otázkou, kdo bude nová pravidla kontrolovat a neprůhledným společnostem odebírat přístup k penězům vybraných od firem, domácností a dalších spotřebitelů energie. Mluvčí ERÚ Chvojka přiznává, že regulační úřad žádnou možnost kontrolovat vlastnickou strukturu příjemců dotací nemá. A odpovědnost přehrává jinam. "Dohled nad tím, zda žadatel o dotace nemá neprůhlednou vlastnickou strukturu, patří plně do kompetence operátora trhu OTE," dodává Chvojka.

Ve státem vlastněné společnosti OTE vládne nervozita, jak nejasné znění zákona převést do praxe. "Řešení bude drahé. Snad se propojí OTE s depozitářem cenných papírů, ale jak zajistit, že v den výplaty budou údaje o evidovaných vlastnících platit, toť otázka," říká generální ředitel společnosti OTE Jiří Šťastný.

Právě jeho firmě předali v minulém roce politici více "danajských darů". Jakých? Třeba nejasnou část novely zákona o podporovaných zdrojích energie, ze které není jasné, kdo má vybírat poplatek určený na financování obnovitelných zdrojů energie. Pokud by ho některý z dodavatelů odmítl hradit, chybějící částku by nejspíše musel operátor trhu doplatit.

Zvolený způsob boje proti utajeným solárním baronům považuje Jiří Šťastný za "populistický nesmysl, který poslanci schválili bez úvahy, jak s tím v praxi naložit".

Podle zjištění týdeníku Ekonom se novým pravidlům budou muset přizpůsobit vlastníci 140 velkých solárních elektráren o celkovém instalovaném výkonu 403 megawattů, což představuje jednu pětinu celkového výkonu.

Nalézt lze mezi nimi řadu zvučných jmen. Například fond ČEZ OZ, společnost REN Power CZ bývalých "uhlobaronů" Petra Pudila a Vasila Bobely, podniky z developerské skupiny CTP Invest nebo firmu RenoEnergie, kterou většinově vlastní šéf Českého aeroholdingu Miroslav Dvořák.

ČEZ se hájí tím, že jeho fond sice elektrárny formálně vlastní, ale výrobou elektřiny se ze zákona zabývat nemůže. "Svá energetická zařízení proto pronajímá společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, která je provozuje na základě nájemní smlouvy a je držitelem platných licencí na výrobu elektřiny," vysvětluje mluvčí ČEZ pro obnovitelné zdroje Martin Schreier.

Další oslovení s jistou rezignovaností odpovídali ve stylu: "Co nám zbývá, budeme se muset přizpůsobit." Největší přizpůsobivost zatím předvedla čínská společnost Juli New Energy, která na přelomu roku stihla "zaknihovat" akcie dvou společností vlastnících velké solární parky na českém území.

Ještě komplikovanější než kontrola zaknihovaných akcií ale může být komunikace se zahraničními, často kyperskými firmami. Ty mají podle novely zákona zveřejnit všechny akcionáře či podílníky s více než desetinovým podílem, jinak o dotace přijdou. Zveřejnění zahraničních akcionářů má mít podobu čestného prohlášení.

Pravdivost takových tvrzení se ale bude těžko dokazovat. Český stát se totiž bude jen těžko domáhat informací, kdo si uložil peníze například ve fondu Verdi Capital Alternative Opportunities, registrovaném na Kajmanských ostrovech. Zmíněný fond od loňského léta v Česku vlastní tři velké solární parky. Akcionáři ukrytí za kyperské či jiné "ostrovní" firemní schránky tedy mohou zůstat - na rozdíl od držitelů listinných akcií českých společností - v klidu. Stejně tak zůstává nepostižitelný trik v podobě formálního vlastnického práva na advokáty nebo jiné nastrčené osoby (více viz Dobře utajený vlastník).

Loni šlo o přežití solárníkům, letos půjde Vitáskové

Srážková daň spolu s podprůměrně slunečným počasím měla loni na solární byznys tvrdý dopad. Firmy se navíc musely vyrovnat s milionovými investicemi do dálkového dispečerského řízení (distributoři mohou snižovat jejich výkon při krizových situacích) a s povinností platit poplatky na budoucí recyklaci dosloužilých solárních panelů.

Většina firem v oboru proto skončí v červených číslech. "Minulý rok byl v tomto extrémní. Museli jsme žádat banky o schválení čerpání z rezervních fondů, jinak by nebylo na splátky úvěrů. Banky nám naštěstí vyhověly," uvádí Petr Bína, který patřil mezi průkopníky solární energetiky v tuzemsku.

Další oslovení znalci fotovoltaického byznysu dosvědčují, že loňský rok byl kritický. Špatné počasí způsobilo propad v tržbách až o 15 procent. Několik firem v oboru zkrachovalo. Obecně má tento krach nejčastěji podobu vynuceného prodeje jinému majiteli. Teprve v případě, kdy elektrárnu nikdo nechce, skončí její vlastník v insolvenčním řízení.

Některé z oslovených bank potvrzují, že majitelé solárních elektráren měli v loňském roce problémy a museli sáhnout do finančních rezerv. "S některými z klientů jsme diskutovali o úpravách termínů pro tvorbu rezervních fondů nebo drobných úpravách splátkového kalendáře," říká Iveta Ocásková, výkonná ředitelka pro korporátní bankovnictví Komerční banky.

Také UniCredit Bank přiznává, že se s některými klienty musela dohodnout na individuálním splátkovém kalendáři. Obě zmíněné banky a ani Česká spořitelna však zatím neevidují ani jeden bankrot klienta z oboru fotovoltaiky.

S nadsázkou tak lze říci, že majitel solární elektrárny, který přežil rok 2013, už přežije všechno. Mírný optimismus jim dodává konec platnosti 26procentní srážkové daně pro elektrárny dokončené v roce 2009, o rok mladší zařízení budou nově odvádět státu 10 procent z příjmů za vyrobenou elektřinu.

Ztrátových solárníků se v závěru loňského roku zastal Nejvyšší správní soud. Doporučil jim, ať žádají ministerstvo financí o prominutí srážkové daně.

Stejně tak se rýsuje šance zbavit se povinnosti platit přemrštěné poplatky na recyklaci solárních panelů. "V rámci připomínkového řízení k novele zákona o odpadech jsme ministerstvo životního prostředí upozornili, že současná právní úprava je v rozporu s evropským právem. Evropská směrnice o odpadech jasně říká, že recyklaci elektroodpadu mají zajistit výrobci a dovozci," doplňuje výkonná ředitelka České fotovoltaické průmyslové asociace Veronika Knoblochová.

AUTOR: David Tramba

Jsem přesvědčen, že důkazy budou stačit na odsouzení těchto osob.

Radek Mezlík
státní zástupce, o stíhání Vitáskové a jejích podřízených

140
Vlastníci tolika velkých solárních elektráren se budou muset přizpůsobit novým pravidlům upravujícím vlastnictví listinných akcií.

15 procent
Propad v tržbách až o tolik procent způsobilo solárnímu byznysu loňské špatné počasí.

Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
19
1. 2021
19.1.2021 - Seminář, školení
Liberec, hotel Centrum Babylon
INISOFT s.r.o.
20
1. 2021
20.1.2021 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
INISOFT s.r.o.
21
1. 2021
21.1.2021 - Seminář, školení
Olomouc, Clarion Congress
21
1. 2021
21.1.2021 - Seminář, školení
Hotel Globus
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí