USA: Ropovod Keystone nezvýší emise z kanadských ropných polí

Navrhovaný obří ropovod Keystone XL z kanadské provincie Alberta na středozápad USA by neměl vést ke zvýšení těžby na rozsáhlých ložiscích kanadských ropných písků a tím ani ke zvýšení emisí. Konstatovala to dnes studie ministerstva zahraničí USA o ekologických dopadech plánovaného potrubí, a vyvrátila tím poslední námitku proti navrhovanému projektu. Zpráva zvýšila tlak na to, aby prezident Barack Obama projekt ropovodu po neustálém odkládání konečně schválil.

Rozsáhlá studie nevydala doporučení, zda by Obama měl projekt, který dál sníží závislost USA na dovozu ropy ze zámoří, schválit nebo zamítnout. Činitel ministerstva ale podle agentury Reuters řekl, že zablokování Keystone XL ani jakéhokoli jiného ropovodu nepovede ke zpomalení rozvoje ropných nalezišť v Kanadě. Stejné stanovisko obsahovala už loňská předběžná studie.

Všechny vládní vědecké zprávy tak už vyvrátily námitky, které proti ropovodu snášely ekologické organizace. Loni například studie zjistila, že těžká ropa, která bude ropovodem Keystone téct, se ve vlivu na potrubí a tím na možné úniky nijak významně neliší od jiných typů ropy.

Obama odkládá schválení ropovodu už déle než pět let, což vyvolává stále větší nelibost Ottawy. V polovině ledna kanadský ministr zahraničí John Baird vyzval Spojené státy, aby rozhodly o osudu ropovodu co nejdříve. Ropovod za zhruba 5,4 miliardy dolarů (110 miliard Kč) staví kanadská firma TransCanada a jižní větev ropovodu ze státu Oklahoma k rafineriím na pobřeží Mexického zálivu se otevřela minulý týden.

Obama si jako poslední podmínku pro svůj souhlas loni vymínil, že nový ropovod nesmí vést ke zvýšení emisí skleníkových plynů, a dnešní zpráva se zabývá právě těmito obavami. Konstatuje, že i bez ropovodu by Kanada rozvíjela těžbu v Albertě zhruba stejným tempem jako s ním.

Kanada se už kvůli Obamově nečinnosti začala připravovat, že ropu plánovanou na vývoz do USA bude místo toho přepravovat na asijské a jiné trhy. To by ale znamenalo vyšší náklady i emise. USA by navíc ropu z Kanady musely nahradit dovozem ze zámoří.

"Není pravděpodobné, že by schválení nebo zamítnutí jakéhokoli jednotlivého projektu významněji ovlivnilo tempo dobývání ropy a ropných písků nebo zpracování ropy na americkém pobřeží Mexického zálivu," řekl novinářům ke zprávě činitel ministerstva.

Obama dlouho odpíral svůj souhlas s výstavbou ropovodu, aby si před předloňskými volbami neznepřátelil vlivné levicové a zelené kruhy. Loni po Obamově znovuzvolení se ale projektem začala jeho vláda zabývat znovu. Americké ministerstvo zahraničí, které je v posuzování přeshraničních staveb hlavním arbitrem, bude nyní tři měsíce konzultovat s jinými vládními úřady o širších aspektech projektu. Obamův podpis pod projekt se do léta podle tiskových agentur nečeká.