Německý komisař se staví proti plánům komise na snižování emisí

Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger ostře kritizoval plány své vlastní instituce snížit emise oxidu uhličitého v EU do roku 2030 o 40 procent proti roku 1990. Na konferenci o evropském průmyslu vyjádřil německý eurokomisař pochyby. zda je takový cíl vůbec dosažitelný. Ty, kdo čekají, že izolované evropské snižování emisí "zachrání svět", označil za "arogantní nebo hloupé", informoval dnes přední zpravodajský portál o dění v EU EurActiv.

"Měl bych být konstruktivní, protože jsem členem týmu, jsem ale skeptický," řekl Oettinger v hlavním projevu k úterní konferenci k novým cílům EU v energetice. Komisař, který se v jednáních zasazoval o nižší cíl 35 procent, předpokládá, že EU bude schopna snížit emise do roku 2020 o 20 procent, jak si naplánovala, jen díky dlouhé ekonomické krizi a uzavírání zastaralých továren v postkomunistické východní Evropě.

"Takové nízko visící ovoce už nemáme, takže snížení o každý procentní bod bude stále těžší a bude stát stále více," řekl německý komisař. Připomněl, že osamocené snahy EU o omezování emisí nebudou mít na globální klima prakticky žádný vliv, protože podíl unie na celosvětových emisích klesne do roku 2030 z dnešních 10,6 procenta na pouhých 4,5 procenta.

"Myslet si, že se 4,5 procenta globálních emisí zachráníme svět, není realistické," řekl Oettinger. "Je to arogantní nebo hloupé. Potřebujeme globální závazek." dodal.

Oettingera za jeho slova kritizovali vlivní ekologičtí aktivisté, ti ale za zcela nedostatečné považují i samy návrhy, s nimiž minulý týden přišla EK. Komisařův postoj ale podpořili zástupci zaměstnavatelů z řad evropských průmyslových firem. Ty se stále více obávají toho, že prudké zdražování energie v důsledku klimatické politiky EU povede ke ztrátě evropské konkurenceschopnosti a nakonec k dezindustralizaci kontinentu a ztrátám milionů pracovních míst. Evropský komisař pro průmysl Antonio Tajani označil loni tento trend, který způsobily izolované ambiciózní plány EU ve snižování emisí, za "masakr evropského průmyslu".

Prezidentka zaměstnavatelské konfederace BusinessEurope Emma Marcegagliaová uvedla, že cíl snížení emisí o 40 procent by byl realistický jen v případě, že se co nejdříve dosáhne globální dohody o snižování emisí v rámci OSN. "Musíme zajistit, abychom zase neběželi vpředu sami a za námi nikdo, jako se to dělo doposud," uvedla šéfka svazu, který konferenci pořádal.

Komise alespoň vyšla vstříc volání průmyslu po zmírnění tlaku na zdražování energie tím, že cíl získávat do roku 2030 z obnovitelných zdrojů 27 procent energie, bude jen celounijní a jednotlivé členské země jej nebudou muset plnit. Komise rovněž nezávazně doporučila využívat nové zdroje plynu z břidlicových hornin, s tím že po zhodnocení situace v roce 2015 možná změní toto doporučení na závazné. Součástí rámce je i reforma systému obchodování s emisními povolenkami od roku 2021.

Návrh komise podrobili hned po jejich zveřejnění ostré kritice i zástupci českého průmyslu. Podle člena představenstva svazu Hutnictví železa Jakuba Víta jsou již nyní nové členské státy EU s menší ekonomickou silou a vyšším podílem průmyslu na tvorbě HDP diskriminovány, protože jejich zatížení náklady na plnění energeticko-klimatické politiky je vyšší. Svaz průmyslu a dopravy ČR považuje návrhy EK za špatné pro celou EU, pro nové členské země a pro tuzemské firmy a domácnosti.

"Evropa opět prokázala, že nechce aktivně přistoupit ke zvyšování své konkurenceschopnosti," řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. "Průmysl bude proti poskytování podpory na obnovitelné zdroje energie a proti zatažení domácností a firem do kolotoče dalšího zvyšování nákladů," dodal.