Sněmovna podpořila novelu vyjasňující účtování poplatků za OZE

Sněmovna v prvním čtení podpořila novelu energetického zákona, která vyjasňuje situaci kolem účtování poplatků za obnovitelné zdroje energie. Poslancům novelu předložila ještě bývalá vláda Jiřího Rusnoka, aby napravila nejasný výklad zákona. Kvůli jeho nejednoznačnému znění se na ministerstvo průmyslu obraceli někteří obchodníci s energiemi se svými pochybnostmi o tom, zda mají poplatky vybírat, či nikoli. Novelou se nyní bude zabývat hospodářský výbor.

Obchodníci s elektřinou, kteří by od svých zákazníků poplatky nevybírali, by podle důvodové zprávy k zákonu získali konkurenční výhodu snížením konečné ceny elektřiny. Pokud by poplatky nebyly účtovány vůbec, mohlo by to podle ministerstva znamenat finanční deficit operátora trhu až 30 miliard korun. To by následně vedlo k jeho platební neschopnosti a pravděpodobnému zhroucení trhu s elektřinou a plynem v zemi.

Současné platné znění je výsledkem novely, která nabyla účinnosti loni v říjnu a mimo jiné stanoví horní hranici příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů od letoška na 495 korun za megawatthodinu, loni to bylo 583 korun. Norma ale zároveň náklady na podporu obnovitelných zdrojů vyčlenila z ceny za přenos a distribuci do zvláštní kategorie, což podle některých obchodníků bylo možné chápat tak, že již tyto platby není nutné vybírat. Riziko právní jistoty poté potvrdila ministerská analýza.

Novela proto mimo jiné ukládá povinnost držitelům licencí účtovat cenu na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny podle zákona. Výrobcům elektřiny i obchodníkům s elektřinou dává výslovné právo omezit nebo dokonce ukončit dodávku proudu, pokud jim zákazník opakovaně cenu za obnovitelné zdroje nezaplatí.
Za novelu se postavil i nový ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Poslanci však dnes na jeho návrh rozhodli, že ji nebudou schvalovat ve zrychleném režimu, jak chtěla Rusnokova vláda. Novela má nabýt účinnosti vyhlášením se Sbírce zákonů.

Poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka chtěl od Mládka ujištění, že tato předloha neobsahuje skrytou garanci ceny elektřiny pro případ budoucí dostavby jaderné elektrárny v Temelíně. Mládek ho ujistil, že novela takovou věc neřeší. Poukázal přitom na příklad Velké Británie, která kvůli obdobné situaci schválila zvláštní zákon, zaručující stálou cenu elektřiny, a tento zákon nyní ještě posuzuje Evropská komise. Pokud by stát chtěl takovou garanci poskytnout, musel by podle Mládka postupovat obdobně jako Británie. "A to rozhodně není tento zákon," dodal.

Martin Neliba