Obce se nemusí bát odpadu z vyřazených solárních panelů

Proti názoru, že o budoucí solární odpad se postarají dobrovolně sami provozovatelé fotovoltaických elektráren (FVE), stála myšlenka tvorby povinné rezervy provozovateli a zapojení stávajících kolektivních systémů do sběru panelů. Zvítězila druhá varianta, již podporoval i Svaz měst a obcí.

Jak uvedl Ing. Miloslav Kužela, Ph.D., ředitel největšího kolektivního systému pro zpětný odběr solárních panelů ASEKOL Solarn, v České republice, nyní existuje deset kolektivních systémů, které garantují, že více než 200 tisíc tun solárních panelů bude zrecyklováno podle všech pravidel a suroviny se dostanou zpět do oběhu.

Pokud by neexistovala regulace nakládání s odpadem ze solárních panelů, dostala by se Česká republika do střetu s evropskou legislativou. Podle směrnice 2012/19/EC se od roku 2015 musí z vyřazených panelů minimálně 80 % využít a minimálně 70 % připravit k opětovnému použití a zrecyklovat. V případě, že by recyklace nebyla regulována, je pravděpodobné, že by se v budoucnu ze solárních panelů zužitkovávaly pouze cenné suroviny, jako jsou třeba hliník a měď, ale většina panelu (tvořená sklem, umělými hmotami a křemíkem) by v lepším případě končila na skládkách.

OBCE NECHTĚJÍ RISKOVAT LIKVIDACI PANELŮ NA VLASTNÍ NÁKLADY

>>Většinu provozovatelů solárních elektráren tvoří ad hoc založené společnosti zacílené výlučně na dosažení zisku. Nelze u nich předpokládat, že se - ve chvíli, kdy elektrárna z nějakého důvodu přestane vydělávat - budou starat o likvidaci panelů na vlastní náklady. Jako starostové nemůžeme riskovat, že jednou budou obce (a my všichni) doplácet na zlatou solární horečku. Doufat, že někdo panely zlikviduje dobrovolně, je krátkozraké,>Naše nabídka přesvědčila nejvíce provozovatelů fotovoltaických elektráren. Myslíme si, že hlavní roli přitom hrála stabilita a transparentnost našeho systému,>Naprostá většina provozovatelů se již u některého kolektivního systému zaregistrovala. Nepřihlášení by se totiž vystavovali postihu ze strany České inspekce životního prostředí, která letos ve svých kontrolách bude mimo jiné sledovat, zda má provozovatel uzavřenou smlouvu s kolektivním systémem. Avšak odhadujeme, že během roku budou provozovatelé přecházet mezi jednotlivými systémy,>Víme, že pro klienty je zásadní, kolik ze svého poplatku uvidí zpět. Nejvíce bude schopný vrátit ten systém, který bude nejefektivněji pracovat a bude sdružovat nejvíc klientů, protože administrativní náklady se mezi ně rozdělí,>Od klientů, kteří s námi uzavřou smlouvu, získáváme informace, který sběrný dvůr by preferovali, abychom podle toho pak mohli sběrnou síť upravit. Ti, kdo se aktivně zapojí a pomohou nám sběrnou síť optimalizovat, ušetří na recyklačním poplatku až 25 %,