Úniky rtuti mohou snížit špičkové technologie, shodují se experti

Tým asi čtyřiceti odborníků na toxické znečištění rtutí zahájil v kanadské metropoli Ottawě práci na směrnici, která má zajistit, aby do životního prostředí tento těžký kov neunikal. Úniky rtuti mohou snížit špičkové technologie, uvádí tisková zpráva ekologického sdružení Arnika, jejíž zástupce Jindřich Petrlík se mezinárodního jednání účastní.

Experti začali připravovat směrnici o snižování emisí toxické rtuti z elektráren, kotlů na uhlí, hutí neželezných kovů, cementáren a spaloven odpadů. Cílem je najít nejlepší dostupné technologie a postupy k prevenci úniků toxické rtuti do životního prostředí.

Jednání pořádá Program OSN pro životní prostředí (UNEP) a sekretariát mezinárodní úmluvy o rtuti.

Odborníci se zabývali i otázkou, jaké jsou souvislosti mezi globálními změnami klimatu a znečištěním toxickou rtutí. "Elektrárny spalující uhlí zatěžují životní prostředí jak skleníkovými plyny tak vysokým množstvím rtuti. Některé technologie ke snižování emisí skleníkových plynů přispívají i ke snížení úniků rtuti a jejich instalace může pomoci hned na dvou pomyslných frontách," uvedl Petrlík.

Problémy s rtutí přitom má podle Arniky i Česká republika. "Pohled do dat v českém integrovaném registru znečišťování ukazuje, že také české elektrárny vypouštějí do ovzduší velká množství rtuti. Hodně rtuti v odpadech produkují také například české spalovny odpadů," uvedl Petrlík.

Dokument, který má odborný panel dokončit v roce 2015, tak podle českého experta bude užitečný i pro českou vládu, průmysl a nevládní organizace při snižování úniků toxického kovu a jeho sloučenin.

Jednatřicet expertů do Ottawy jmenovaly vlády států z Afriky, Severní i Latinské Ameriky, Asie, Austrálie a Evropy. Dalších osm nominovaly nevládní organizace i průmyslové svazy. Petrlíka nominovala mezinárodní síť IPEN (International POPs Elimination Network). Zástupci Arniky už se sítí IPEN pracovali na globálním monitoringu rtuti v rybách a lidských vlasech.

Rtuť je vysoce jedovatá. Pokud se dostane do lidského organismu, poškozuje imunitní systém a způsobuje psychické problémy a poruchy trávícího, dýchacího a oběhového systému.

Podle údajů UNEP jsou vody ve světových jezerech a řekách zamořeny až 260 tunami rtuťového odpadu. V horní stometrové vrstvě světového oceánu se množství rtuti za posledních sto let zdvojnásobilo, v hlubších vrstvách se zvýšilo o 25 procent.

Před rokem se zástupci více než 140 států světa v Ženevě dohodli na textu smlouvy, která emise jedovaté rtuti omezuje.